Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 1 056 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 14. 3. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České Republice – Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 056 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalovaný byl dne 1. 6. 2018 převezen do protialkoholní záchytné stanice [obec], kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření ve smyslu § 17 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Za převoz žalovaného dne 1. 6. 2018 služebním vozidlem žalobkyně z [obec] do [obec] si za ujetých 164 km účtovala částku 1 056 Kč. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení žalované částky výzvou ze dne 26. 2. 2019. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 14. 3. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
4. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. soud zjistil, že dne 1. 6. 2018 byl žalovaný v souladu s ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen " zákon č. 65/2017 Sb.), převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření moči bylo pozitivní zjištění přítomnosti amphetaminů v organismu. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 1. 6. 2018 si vyžádal jízdu služebního vozidla policie na trase [obec] - [obec], když služební vozidlo najelo celkem 164 km. Vyčíslení náhrad za použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu ve smyslu ust. § 1 a ust. § 4 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, přičemž vyčíslená částka činí 1 056 Kč. Vymáhání nákladů za úkony provedené dne 1. 6. 2018 je uplatněno ve smyslu ust. § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., které stanoví, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly a dále hradí náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.
5. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 26. 2. 2019 k úhradě částky 1 056 Kč nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.
6. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením shora přiznané částky, proto jej stíhá ve smyslu § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění novel povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení.
7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně v této věci představují 2 paušální náhrady po 300 Kč ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. za podaný návrh a výzvu k plnění, tj. částku 600 Kč. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku uložil povinnost žalovanému žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč uhradit.
8. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. Žalobkyně je tzv. ze zákona osvobozena od soudních poplatků. Poplatková povinnost tedy ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přechází na žalovaného podle výsledku řízení.