Výrok
I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni naposledy upravená rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 6. 8. 2018, č. j. [spisová značka] částkou 4 000 Kč měsíčně se s účinností od 1. 6. 2025 zvyšuje na částku 5 500 Kč měsíčně předem splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci.
II. Dluh žalovaného na výživném vůči žalobkyni za dobu od 1. 6. 2025 do 31. 1. 2026 v celkové výši 10 500 Kč je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem březnem 2026, pod ztrátou výhody splátek.
III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně zaplatit 22 748 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného. V žalobě uvedla, že je dcerou žalovaného. Po rozvodu svých rodičů byla svěřena do péče matky a otci – žalovanému byla stanovena vyživovací povinnost. Žalobkyně je nyní zletilá. Stále studuje [název školy]. Je studentkou 3. ročníku obor [Anonymizováno]. Žalobkyně nežije s matkou [jméno FO] ve společné domácnosti od 3. 11. 2024, kdy ji matka s jejím přítelem vyhodila a přítel matky ji napadnul. Ujali se jí prarodiče jejího přítele v [Anonymizováno], u kterých může o víkendech a prázdninách bydlet a musí jim přispívat na bydlení a s tím spojené služby. Již v listopadu 2024 žalobkyně uzavřela s rodiči mimosoudní dohody o platbě výživného, kdy jí matka měla platit 1 500 kč měsíčně a žalovaný 5 000 Kč měsíčně. V té době ještě nevěděla, jaké životní náklady bude mít. Nyní požádala matku o zvýšení výživného, ta však na její žádost nereagovala a nyní je vedeno řízení před Okresním soudem Havlíčkův Brod pod spisovou značkou [spisová značka] o zvýšení výživného. Žalovaný zvýšené výživné ve výši 5 000 Kč platil do června 2025, ale pak začal platit pouze 4 000 Kč podle rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. [spisová značka], což je podle žalobkyně nedostatečné. Žalovaný se jakýmkoliv jiným způsobem nepodílí na úhradě potřeb žalobkyně. Žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně požádala žalovaného o zvýšení výživného e-mailovou výzvou ze dne 26. 8. 2025, na kterou reagoval rovněž e-mailem ze dne 9. 9. 2025 tak, že s návrhem nesouhlasí, výživné platí podle rozsudku a dohoda nebyla povinná. Žalobkyně je v obtížné životní situaci jak finanční, tak osobní a obává se, aby mohla studium vůbec dokončit. Její pravidelné výdaje jsou následující – školní potřeby 200 Kč měsíčně (v září obvykle vyšší částka), ubytování na domově mládeže 990 Kč měsíčně, stravování na domově mládeže 3 510 Kč měsíčně, jídlo mimo domov asi 1 000 Kč, doprava v pátek a v neděli (MHD + vlak) 456 Kč, oblečení 500 Kč měsíčně (pokud jí zbydou prostředky), hygiena a kosmetika 600 Kč měsíčně, telefon a internet 600 Kč. Prarodičům přítele přispívá na bydlení částkou 1 800 Kč měsíčně během roku a o prázdninách 6 500 Kč měsíčně. Její příjmy jsou 1 500 Kč od matky, 4 000 Kč od otce (žalovaného) a 1 090 Kč přídavek na dítě. Žádá tedy o zvýšení výživného na částku 5 500 Kč. Žalovaný pracuje u zaměstnavatele [právnická osoba]. v [Anonymizováno] a jeho průměrný měsíční příjem činí 28 080 Kč. Žalovaný má ještě jednu vyživovací povinnost k dceři [jméno FO]. Sama trpí [Anonymizováno], platí za léky. Na brigádu o prázdninách chtěla jít, ale byla nemocná brala antibiotika asi 3 týdny. Navrhuje zvýšení výživného od 1. 6. 2025.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Plní řádně vyživovací povinnost podle rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. [spisová značka] a platí 4 000 Kč měsíčně. Následně sice byla uzavřena dohoda, ale okolnosti na straně žalovaného se změnily jak z ohledu výdělku, tak s ohledem na další náklady, které nyní vznikají. Podle jeho názoru není důvod pro zvýšení výživného. U žalobkyně nedošlo k podstatné změně poměrů, která by odůvodňovala změnu výše výživného. Žalobkyně se rovněž řádně nepřipravuje na budoucí povolání, studuje již třetí školu po ukončení povinné školní docházky a již překročila řádnou dobu studia učebního oboru (3 roky). Studijní výsledky žalobkyně nesvědčí o tom, že by měla o studium zájem, dosahuje nedostatečných hodnocení, ve škole má problémy s dodržováním povinností, obdržela napomenutí třídního učitele. Zameškává výuku, uvádí nepravdy pro omluvení absencí. Dále měla nervové zkraty, musela být hospitalizována na [anonymizováno] v [adresa]. Pokud jde o náklady na bydlení měla žalobkyně možnost během prázdnin mít ubytování za 900 Kč měsíčně. Z ubytování na domově mládeže byla podmíněně vyloučena pro [Anonymizováno], o čemž mělo být vedeno šetření Policií České republiky. Zvýšené náklady jsou způsobeny porušením povinností ze strany žalobkyně. Žalobkyně se rovněž chová nevhodně jak ke své matce, tak k žalovanému, kdy uvádí nepravdy a pomluvy, s nimiž kontaktovala i žalovaného v práci, že ji má okrádat a podobně. Žalobkyně si zaplatila účast v podcastu “[Anonymizováno] “, což jak uvádí stálo 22 000 Kč a ve videu uvádí vysloveně nepravdivé a hrubě zavádějící tvrzení o svých rodičích. Na základě toho byla redakcí podcastu vytvořena sbírka. Žalovaný má další vyživovací povinnost k dceři [jméno FO] a také zvýšené náklady na domácnost. [jméno FO], [jméno FO], je v současné době hospitalizována v [Anonymizováno] [adresa] na pokračování léčby po [Anonymizováno]. Hradí dceři [jméno FO] výživné ve výši 4 000 Kč a její další výdaje. Žalovanému pro platby vyššího výživného nezbývají prostředky.
3. Žalobkyně při jednání dne 3. 2. 2026 doplnila svá tvrzení, že oproti jejím poměrům v době uzavření dohody o výživném došlo ke změně, že jí matka přestala platit výživné ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně se u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě domáhala zvýšení výživného, ale předsedkyně senátu žalobkyni poučila o tom, že na straně matky možnost zvýšení výživného není, neboť má vyživovací povinnost k pěti dětem, a to nejmladší je v takovém zdravotním stavu, který vyžaduje permanentní péči matky.
4. Žalovaný uvedl, že u něj došlo ke změně poměrů, že jeho přítelkyně a matka dcery [jméno FO] byla v říjnu 2025 hospitalizována po [Anonymizováno] a je odkázána na nemocenské dávky. Předtím pracovala u zaměstnavatele [Anonymizováno] za minimální mzdu. Žalovaný platí dceři i kartičku IREDO, tato dcera je teď přes týden u tety v [adresa], kde chodí do školy, a o víkendech a prázdninách je u žalovaného.
5. Podle § 910 odst. 1 obč. zák. předci a potomci mají vyživovací povinnost.
6. Podle § 911 obč. zák. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
7. Podle § 913 odst. 1 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
8. Podle § 915 odst. 1 obč. zák. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
9. Ze spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem ze dne 6. 8. 2018, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci, byla naposledy rozhodnutím soudu upravena vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni, a to tak, že byla stanovena částkou 4 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud vycházel z průměrného měsíčního příjmu otce (žalovaného v projednávané věci) ve výši 19 978 Kč. Již v době této úpravy výživného měl žalovaný vyživovací povinnost rovněž k dceři [jméno FO], narozené dne [datum], což opět vyplývá z uvedeného rozsudku. Skutečnost, že žalobkyně je dcerou žalovaného, vyplývá rovněž z jejího rodného listu.
10. Z mimosoudní dohody otce [Jméno žalovaného] s dcerou [jméno FO] ze dne 19. 11. 2024 vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, podle níž se žalovaný zavázal hradit výživné žalobkyni ve výši 5 000 kč měsíčně s účinností od ledna 2025 s tím, že částku 3 500 Kč měl žalovaný hradit měsíčním inkasem domovu mládeže za ubytování a stravu žalobkyně a částku 1 500 kč měl posílat na její účet. Dohoda je podepsaná žalobkyní i žalovaným a dále pracovnicí OSPOD [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud jde o hodnocení této dohody, z jejího textu nevyplývá, že by neměla být pro její účastníky závazná (dobrovolná), jak tvrdí žalovaný. Dle názoru soudu není namístě pochybovat ani o její platnosti, byť ji žalobkyně uzavřela v době, kdy byla ještě nezletilá. Žalobkyně měla zletilosti v době uzavření dohody nabýt během krátké doby (jeden měsíc a devět dnů), týkala se předmětu jejího akutního zájmu a podle názoru soudu v zásadě odpovídala i zákonným hlediskům, pokud jde o výši výživného. Dle názoru soudu je tak tato dohoda pro obě procesní strany závazná a pokud jde o požadavek žalobkyně převyšující výši výživného podle této dohody (částka 500 Kč měsíčně), je nutno zkoumat, zda za předpokladu, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni trvá, došlo ke změně poměrů na straně žalované od této dohody.
11. Z potvrzení o studiu žalobkyně a ze zprávy [anonymizováno] ze dne 8. 1. 2026 vzal soud za prokázané, že žalobkyně je aktuálně žákyní 3. ročníku tříletého učebního oboru [Anonymizováno]. Studuje obor bez přerušení, svoje povinnosti plní. V letošním školním roce zameškala zatím jen 45 hodin (důvodem je úřední jednání a návštěvy lékaře). Její absence v předchozích ročnících byla v limitu a vždy omluvená. Její výsledky jsou průměrné, lze předpokládat, že zvládne závěrečnou zkoušku, která ji letos čeká. O svůj obor má zájem, tam má trvale jedničky. Její učitelka odborného výcviku ji chválí.
12. Žalovaný předložil SMS korespondenci s třídní učitelkou žalobkyně (stejnou která psala výše uvedené vyjádření školy), z něhož plyne, že žalobkyně měla podmínečné vyloučení z domova mládeže (datováno 11. června, patrně 2025), dále napomenutí třídního učitele ze dne 10. 4. 2025 pro opakované používání mobilu během výuky – přes zákaz vyučujícího a rovněž SMS dotaz třídní učitelky, který se týkal požadovaného potvrzení pobytu babičky žalobkyně v nemocnici (žalobkyní u jednání vysvětleno, že se jednalo o matku partnera matky žalobkyně, nikoliv o biologickou babičku), ve kterém třídní učitelka mimo jiné uvádí, že žalobkyně jí už mnohokrát lhala a že s ní nemá nejlepší zkušenost. Žalovaný rovněž navrhoval, aby soud vyžádal zprávu policie, zda žalobkyně skutečně v domově mládeže [anonymizováno] [Anonymizováno].
13. Ze zprávy [anonymizováno] vzal soud za prokázané, že se žalobkyně stále připravuje na budoucí povolání, studuje bez přerušení, je předpoklad, že řádně dostuduje a zvládne závěrečnou zkoušku. Její výsledky ve škole jsou průměrné, má v tomto školním roce přiměřené a omluvené absence. Pokud jde o samotný učební obor, zde je hodnocena pozitivně, má trvale samé jedničky, má o tento obor zájem a je učitelkou odborného výcviku chválena. Je tedy možno uzavřít, že aktuálně se žalobkyně v rámci studia řádně připravuje na budoucí povolání, není schopna se sama živit a vyživovací povinnost žalovaného k ní nadále trvá. Bylo sice prokázáno, že v minulosti její chování v rámci studia nebylo bez problémů, z aktuální zprávy školy však vyplývá, že tento přístup je žalobkyně víceméně minulostí (důkazy předložené žalovaným se týkají doby konce školního roku 2024/2025). Nebyl tedy ani důvod vyžadovat zprávu Policie ČR o tvrzeném protiprávním jednání žalobkyně na domově mládeže.
14. Soud se tedy dále zabýval kritérii pro určení výše výživného, což jsou podle ustanovení § 913 odst. 1 obč. zák. odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného, případně srovnání životní úrovně obou účastníků, jak to má na mysli ustanovení § 915 odst. 1 obč. zák.
15. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že škola a zejména učební obor ji baví, našla se v tom. Je pravdou, že v minulosti měla nějaké kázeňské problémy, ale v tom se zlepšila. Její soužití s matkou bylo skutečně problematické, matka ji [Anonymizováno], je aktuálně i prošetřována policií. Pokud jde o náklady na studium, v zásadě to odpovídá tomu, co uvedla v žalobě, školní potřeby asi 200 Kč měsíčně, v září vyšší, ubytování v domově 990 Kč, stravování v domově mládeže odpovídá částce asi 2 500 Kč. Má jen obědy a večeře a domov si inkasem strhne částku, kterou „zkonzumuje“. Snídaně nemá, protože to by bylo asi o 500 Kč více, raději si koupí 2 rohlíky. Pak se samozřejmě stravuje o víkendech sama. Pokud jde o dopravu, tak jezdí vlakem vždy v neděli do [Anonymizováno] a v pátek zpět, to je 30 Kč cesta vlakem a 20 Kč cesta autobusem. Jinak necestuje. Má běžné nároky na oblečení, hygienu a kosmetiku. Platí si telefon s internetem, což je 800 Kč. Zdravotní výdaje spočívají v nákupu léků, platí si antidepresiva plus další léky. Žije u prarodičů svého přítele a přispívá jim částkou 200 Kč za každý den svého pobytu, tedy všechny víkendy, prázdniny, volna a podobně. Pokud jde o to, co uváděl žalovaný, že má možnost bydlení za 900 Kč měsíčně, tak věc se má tak, že když ji matka v 17 letech vyhodila, nabídla jí vedoucí internátu možnost tohoto bydlení, ale musela by s tím souhlasit matka, protože žalobkyně byla nezletilá. Ta s tím nesouhlasila, takže tato možnost padla. Pokud jde o žalovaného, ten o žalobkyni nic neví, nezajímal se o ni nikdy. Otce nikdy neviděla, nestýkala se s ním, telefonicky s ním mluvila asi dvakrát, a když se s ním chtěla setkat, tak o to neměl zájem. Pokud jde o placení výživného, tak otec měl posílat mimo jiné 3 500 Kč na účet domova, což ale první tři měsíce po uzavření dohody nečinil. Pak asi do června platil těch 5 000 Kč a od června platí tu částku 4 000 Kč.
16. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že v současné době žije sám. Do února 2025 s ním žila i přítelkyně s jejich dcerou [jméno FO], žili ve společné domácnosti. Výživné stanovené neměl. Od toho února spolu s přítelkyní nežije a dcera [jméno FO] bydlela s matkou a trvalý pobyt má u žalovaného, reálně ale žila s matkou do doby její hospitalizace. Poté, co byla matka [jméno FO] hospitalizována, je to tak, že dcera je o víkendech a prázdninách u něj a v týdnu bydlí u své tety v [adresa], kde chodí do školy. Výživné ve výši 4 000 Kč platí matce [jméno FO] asi od května 2025 do současné doby. Jinak [jméno FO] živí, když je u něj, a platí její veškeré potřeby, například kartičku IREDO, což je asi 1 000 Kč na tři měsíce, a oblečení, které je potřeba koupit. Bydlí ve vlastním bytě, nájemné platím 2 603 Kč plus energie dle předloženého SIPA. Samozřejmě si také platí telefon 1 496 Kč měsíčně (televize, internet, telefon). Kupuje si léky na zablokovaná záda a vysoký tlak, je to asi 500 Kč měsíčně. Jinou vyživovací povinnost než k žalobkyni a dceři [jméno FO] nemá.
17. Ze zprávy o výdělku žalovaného soud zjistil, že tento pobírá mzdu od zaměstnavatele [Anonymizováno] [právnická osoba]. a jeho průměrný výdělek za rok 2025 (zpráva je do listopadu 2025) činil 29 257 Kč. Z předchozího potvrzení zaměstnavatele předloženého žalobkyní vyplývá, že tento průměr za rok 2025 do července 2025 činil 28 080 Kč.
18. Z platebního dokladu SIPO vzal soud za prokázané, že žalovaný platí měsíčně 1 490 Kč za elektřinu, 3 710 Kč za plyn a dále rozhlas a televizi. Z lékařské zprávy žalovaného vyplývá, že má problémy se zády byla mu předepsána rehabilitace + léky na bolest.
19. Z lékařské zprávy [podezřelý výraz] ambulance soud zjistil, že se žalobkyně ambulantně léčí na [podezřelý výraz], užívá předepsaná [Anonymizováno]. Z dokladů [právnická osoba] o platbách kartou vzal soud za prokázané, že žalobkyně platí v lékárnách měsíčně částku okolo 600 Kč.
20. Pokud tedy jde o potřeby a majetkové poměry žalobkyně, tak tyto aktuálně představují platby domovu mládeže za ubytování a stravu (obědy a večeře) ve výši 3 500 Kč, náklady na dopravu asi 500 Kč měsíčně, náklady na školní pomůcky asi 200 Kč měsíčně, náklady na léky asi 600 Kč měsíčně, platí si mobil s internetem asi 800 Kč měsíčně, příspěvek na ubytování asi 1 800 Kč měsíčně a dále běžné výdaje na zbylou stravu oblečení hygienické potřeby. Oproti nákladům z doby, kdy byla uzavřena dohoda o zvýšení výživného na částku 5 000 Kč u ní nastala změna poměrů, kdy nedostává žádné výživné od matky. Krom výživného od otce má pouze přídavek na dítě ve výši 1 090 Kč. Zvýšené výdaje na bydlení v době prázdnin soud nebere v potaz, neboť v tuto dobu má žalobkyně možnost si přivydělat brigádou. I tak soud odhaduje její potřeby na částku asi 9 000 Kč.
21. Příjem žalovaného činí asi 29 000 Kč. Má další vyživovací povinnost k dceři [jméno FO] ve výši 4 000 Kč, kterou doplňuje příspěvkem na dopravu a další potřebné věci. Dle názoru soudu nedošlo u žalovaného ke změně poměru, neboť mu žádná další vyživovací povinnost nepřibyla. Skutečnost, že s ním dcera [jméno FO] tráví víkendy a prázdniny, odpovídá v zásadě běžnému styku žalobce s dcerou, který je aktuálně zřejmě o něco častější než dříve. Pokud bychom uvažovali tak, že z příjmu žalovaného může být na vyživovací povinnosti uvažováno o asi 1/3 příjmu, mluvíme o částce asi 9 500 Kč měsíčně na výživné na obě dcery. Pokud žalovaný platí výživné na dceru [adresa] zbývá z této částky právě částka 5 500 Kč pro žalobkyni. Ta má jistě potřeby značně vyšší než nezletilá dcera žalovaného [jméno FO], a to již jen vzhledem k nižšímu věku, k tomu, že navštěvuje zatím jen základní školu a podobně. I za situace, že by nebylo možno vycházet z platnosti dohody o výživném ze dne 19. 11. 2024, je zřejmé, že předchozí úprava výživného proběhla před osmi lety. Žalovaný tehdy dosahoval příjmu necelých 20 000 Kč a i v té době měl dvě vyživovací povinnosti. Návrh na zvýšení výživného na částku 5 500 Kč je tak dle názoru soudu zcela důvodný, a proto soud žalobě zcela vyhověl, když oproti předchozímu rozsudku zvýšil výživné na částku 5 500 kč měsíčně počínaje 1. 6. 2025 a umožnil takto vzniklé dlužné výživné žalovanému splácet po 1 000 Kč měsíčně. Soud připomíná, že se zvýšení pravděpodobně týká jen doby do ukončení školy žalobkyní závěrečnou zkouškou a získání zaměstnání.
22. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 a § 142 a) odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v odměně advokáta za čtyři úkony právní služby po 4 700 Kč podle § 7 a § 8 odst. 2 advokátního tarifu, dále ve čtyřech paušálech po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a ve 21 % DPH.