Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 12% úroku z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně 2 573 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách zaplatit nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že původní věřitel [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), IČ: [IČO], uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit, a proto se domáhá svého nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Původní věřitel úvěr žalovanému (20 000 Kč) vyplatil dne 30. 5. 2023 převodem na bankovní účet žalovaného [č. účtu]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením čísla [hodnota]. Částka nebyla do dnešního dne vrácena. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat. Výzva k plnění byla zaslána dne 26. 12. 2024.
2. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, . Žalobkyně. nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], jako postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobkyně], jako postupníkem a novým věřitelem.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.5. [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), IČ: [IČO], uzavřela s žalovaným zřejmě dne 30. 5. 2024 smlouvu o úvěru (žalobkyně nedatovanou smlouvu nepředložila, ale například v oznámení o postoupení pohledávky uvádí její číslo [hodnota]), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. To vyplynulo z uvedeného oznámení o postoupení pohledávky a seznamu pohledávek. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, což vyplynulo z potvrzení o provedené platbě, avšak poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 30. 5. 2023 převodem na bankovní účet žalovaného [č. účtu]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dne 26. 12. 2024. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], jako postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobkyně], jako postupníkem a novým věřitelem.6. Z tvrzení žalobkyně o nemožnosti doložit smlouvu vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně nijak neprověřoval příjmy a výdaje žalované, konkrétní úvěruschopnost žalovaného tedy právní předchůdce žalobkyně nezjistil a ani podle všeho nezjišťoval. Tím porušil povinnost, která mu plynula z ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku porušení této povinnosti prověřit úvěruschopnost úvěrovaného, je nutno předmětnou úvěrovou smlouvu považovat za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 tohoto předpisu. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v takovém případě ukládá povinnost žalovaného zaplatit toliko jistinu úvěru (nejde o režim bezdůvodného obohacení podle § 2991 obč. zák. a nelze přiznat například úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák.). Proto soud žalobě vyhověl, pokud jde o částku 20 000 Kč a pokud jde o požadavek na přiznání úroku z prodlení soud žalobu v této části zamítl jako nedůvodnou.7. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným a doměřovaným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 573 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 1 000 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč resp. 400 Kč (třetího úkonu), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 573 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).8. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 800 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.b) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.b) sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.