Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 30 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 12 000 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 42 000 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení a 6 930 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně zaplatit 484,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [internetové stránky], na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění [Anonymizováno] žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 16. 7. 2024 a 20. 8. 2024 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 16. 7. 2024 a 20. 8. 2024, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol], jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaný se dle odst. 2.2.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.2.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 15. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 16. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 12. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 20. 12. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla právní zástupkyní žalobkyně odeslána dne 8. 8. 2025. Předmětem návrhu na vydání el. platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 42 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 30 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč nejpozději splatných dne 19. 12. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 19. 12. 2024. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 20. 12. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 8. 8. 2025. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 6 930 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že v době čerpání peněz od dané společnosti byl ve špatné životní situaci. V současné době již finanční situaci stabilizoval a měl by zájem přistoupit k řešení formou splátkového kalendáře. Žádnou konkrétní výši splátek nenavrhl.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 16. 7. 2024 a dne 20. 8. 2024 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se dle odst. 2.2.6. smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.2.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 15. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 7. 2024 a dne 20. 8. 2024 úvěr ve výši 30 000 Kč (v částkách 25 000 Kč a 5 000 Kč), a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] (to vyplynulo ze smlouvy i z potvrzení o platbě). Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol], jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.
5. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 16. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 12. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 20. 12. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla právní zástupkyní žalobkyně odeslána dne 8. 8. 2024. To vzal soud za prokázané ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 19. 12. 2024 a z předžalobní výzvy, žalovaný tato tvrzení žalobkyně navíc nezpochybňoval. Tento závěr samozřejmě obstojí za situace, že je možno považovat uvedenou úvěrovou smlouvu za platnou.
6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k tomu, zda a jak prověřovala tzv. úvěruschopnost kromě výpisu z účtu žalovaného. Z předloženého výpisu z účtu vyplývá, že si žalovaný v době před uzavřením úvěrové smlouvy vzal celou řadu půjček a úvěrů od úvěrových společností například [Anonymizováno]., [právnická osoba]. (opakovaně), [právnická osoba], [Anonymizováno] [právnická osoba]., [právnická osoba], a dalších podobných společností. To koneckonců koresponduje s vyjádřením žalovaného, je zřejmé, že takzvaně vytloukal klín klínem.
7. Je tedy možno v zásadě uzavřít, že žalovaný v dlouhodobém sledování několika měsíců peníze čerpal celou řadu zápůjček a úvěrů. Žalobkyně nepředložila doklady k prokázání příjmu žalovaného, ty lze ale dovodit z předloženého výpisu z účtu, ale především nepředložila doklady k prokázání výdajů žalovaného. Žalobkyně tak dle názoru soudu nesprávně posoudila – prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný v době, kdy uzavíral předmětnou úvěrovou smlouvu, byl značně zadlužen. Byl zde tedy důvod pochybovat o jeho schopnostech splácet úvěr.
8. Dle názoru soudu tedy žalobkyně neprověřila a nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného náležitě a správně a nesplnila tak povinnost důkladně posoudit úvěruschopnost úvěrovaného, kterou jí ukládalo ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a vzhledem k tomu, že poskytla žalovanému úvěr v rozporu s tímto ustanovením, je nutno považovat předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 věty třetí je žalovaný povinen jako spotřebitel zaplatit žalobkyni pouze jistinu úvěru. Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč jako jistina úvěru (vyplývá to z potvrzení o provedení transakce). Na tuto jistinu žalovaný nezaplatil ničeho. Je tedy povinen zaplatit pouze poskytnutou jistinu ve výši 30 000 Kč. Jiné plnění žalobkyni citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nepřiznává. Proto soud co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pokud jde o lhůtu splatnosti, žalovaný uvedl, že by měl zájem o řešení situace prostřednictvím splátkového kalendáře, neuvedl však žádný konkrétní návrh splátek, soudu tedy nezbylo, než uložit žalovanému zaplatit částku 30 000 Kč ve lhůtě 3 dnů s odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. Ve sporu byla částečně úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně měla úspěch z 55 % a neúspěch z 45 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení z 10 % (55 – 45 = 10). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným a doměřovaným soudním poplatkem ve výši 2 447 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 2 400 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby po 700 Kč a tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Z těchto nákladů řízení v celkové výši 4 847 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) 10 %, tedy 484,70 Kč.
10. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 1 958 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu [položka 2 bodu 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků]. Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 489 Kč.