10 C 240/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřela se žalobkyní dne 16. 12. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Uzavřením ÚS žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s nimi seznámila, všechna jejich ustanovení jsou jí srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a ÚP oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaná se uzavřením smlouvy zavázala takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s ÚS a ÚP možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky, příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 178 632 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 89 942,60 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky podobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 13. 8. 2025, jak vyplývá ze Splátkového kalendáře. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 13. 8. 2025 – Výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalované zaslána doporučeně poštou. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně, [Jméno advokáta], advokátem, předžalobní výzva k plnění, ve které byla vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby pohledávku ve výši 113 471,55 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 110 132,17 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila), poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 283,38 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 15 758,68 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby). Kapitalizovaný úrok ve výši 15 758,68 Kč byl spočten jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 14. 8. 2025, do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne 17. 11. 2025, z částky 110 132,17 Kč, úrok ve výši 26,28 % p. a. od 29. 7. 2025 do zaplacení z částky 16 141,47 Kč. (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení). V případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 2 927,09 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem 2 927,09 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 16. 12. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Uzavřením ÚS žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s nimi seznámila, všechna jejich ustanovení jsou jí srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a ÚP oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím Kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaná se uzavřením smlouvy zavázala takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s ÚS a ÚP možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vzal soud za prokázané, že v průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 178 632 Kč (v různých částkách) a na poskytnutý úvěr uhradila celkem 89 942,60 Kč. Z tohoto výpisu také vyplývají i dlužné úroky poplatky a pokuty, tak jsou uvedeny v podané žalobě.

6. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 13. 8. 2025, jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 13. 8. 2025 – Výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalované zaslána doporučeně poštou. To vzal soud za prokázané z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 8. 2025.

7. Jak shora uvedeno, částky, které měla žalovaná žalobkyni zaplatit a které jsou uvedeny v žalobě, vyplývají z čerpané částky a ze smlouvy o revolvingovém úvěru a za předpokladu platnosti úvěrové smlouvy by jistě žalobkyni na tyto částky vznikl nárok.

8. Soud se však zabýval i platností smlouvy z pohledu splnění požadavku na prověření úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně v žalobě popisuje pouze obecné principy prověření úvěruschopnosti žalované, kterými se řídila, v žalobě žádné konkrétní údaje týkající se prověření této úvěruschopnosti nejsou uvedeny. Žalobkyně však předložila také listinu označenou jako ověření bonity MLS, v níž jsou kromě obecných metodických údajů uvedeny následující konkrétní údaje týkající se žalované. Je zde uveden její příjem dle žádosti a to 22 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 50 000 Kč. Nejsou zde však uvedeny konkrétní výdaje žalované a její domácnosti, pouze na základě „metodik“ je uvedeno životní minimum dospělých členů domácnosti žalované v částce 7 520 Kč, dohromady 14 610 Kč, a normativní náklady na bydlení 12 607 Kč. Jak shora uvedeno, tyto údaje o výdajích jsou na základě metodik, nejsou nijak konkrétní ve vztahu k žalované. Pokud jde o příjmy žalované, případně členů domácnosti, nejsou nijak doloženy. Žalobkyně zřejmě vycházela z údajů od žalované. Je zřejmé, že žalobkyně ověřila totožnost žalované zaznamenáním data narození a adresy bydliště. Z listiny však nevyplývá, z jakých důkazů, respektive dokladů, žalobkyně čerpala údaje o výši příjmu žalované a zejména ostatních členů domácnosti, a rovněž pokud jde o výdaje domácnosti. Nebylo tedy možno ověřit pravdivost uvedených údajů. Zejména měsíční výdaje uvedené v žádosti částkou 17 000 Kč nebyly prokázány, přičemž je zřejmé, že schopnost žalované úvěr splácet nebyla řádně prověřena a zejména příjem žalované se jeví jako příliš nízký pro možnost splácet předmětný úvěr, a je tedy nutno uzavřít, že žalobkyně před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru řádně neprověřila tzv. úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost prověřit úvěruschopnost žalované, která vyplývá z níže uvedených ustanovení.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť zde tedy důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a žalobkyně tak nesplnila povinnost prověřit úvěruschopnost žalované.

12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby vrátila žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 178 632 Kč poníženou o to, co žalovaná uhradila, tedy o částku 89 942,60 Kč, tedy 88 689,40 Kč (žalováno je 113 471,55 Kč a žalovaná má zaplatit 88 689,40 Kč), a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku, neboť citované ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru žádný jiný nárok věřiteli nepřiznává.

13. Ve sporu byla částečně úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně měla úspěch z 65 % a neúspěch z 35 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení z 30 % (65 – 35 = 30). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným a doměřovaným soudním poplatkem ve výši 5 674 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 22 179,30 Kč (odměna dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 16 980 Kč za tři úkony právní služby po 5 660 Kč a tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH. Z těchto nákladů řízení v celkové výši 27 853,30 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) 30 %, tedy 8 355,99 Kč.1. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 4 540 Kč zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu [položka 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků]. Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, tedy do výše 5 674 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 134 Kč.