Rozsudek ze dne 23. 1. 2025
Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 16 338,15 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 16 338,15 od 21. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že původní věřitel [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným dne 25. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 20. 5. 2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 338,15 Kč. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobkyně požaduje výši poplatku za poskytnutí „před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 25. 5. 2022. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 27. 8. 2024. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem 16 338.15 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 6. 2024 mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [adresa], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobkyně], jako postupníkem a novým věřitelem.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba]. IČ [IČO], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [adresa] uzavřel s žalovaným dne 25. 5. 2022 smlouvu o úvěru, v níž se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč s roční zápůjční sazbou 12 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 338,15 Kč. Úvěr byl poskytnut na 12 měsíců s datem celkové splatnosti dne 20. 5. 2023 a stanovenou měsíční splátkou 1 415 Kč. RPSN 201,50 %. Ze smlouvy, ale ani z formuláře nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně jakkoli konkrétně prověřoval úvěruschopnost žalovaného, smlouvy ani formulář neobsahují žádné údaje o konkrétních příjmech a výdajích žalovaného.
4. Z potvrzení o platbě vzal soud za prokázané, že úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalovanému poskytnut bezhotovostně na účet č. [č. účtu].
5. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 6. 2024 mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [adresa], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobkyně], jako postupníkem a novým věřitelem.
6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh nezaplatil ničeho a žalovaný toto tvrzení nijak nezpochybňoval, proto soudu nezbylo než z něho vycházet. Dle ujednání smlouvy tak měl žalovaný z titulu dlužného úvěru zaplatit 16 338,15 nejpozději dne 20. 5. 2023, od 21. 5. 2023 je tedy v prodlení, čímž žalobkyně odůvodňuje nárok na zaplacení úroku z prodlení.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo ,0spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).
9. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně neprověřil tzv. úvěruschopnost žalovaného a nesplnil tak povinnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
10. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobci jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku, neboť na jiné plnění nemá podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nárok.
11. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně i žalovaného byla v zásadě stejná (samozřejmě po připočtení příslušenství do okamžiku rozhodnutí soudu).
Usnesení ze dne 20. 2. 2025
Výrok
Rozsudek Okresního soudu ze dne 23. ledna 2025, č.j. 10 C 345/2024-31, opravuje ve výroku II. tak, že namísto v tomto výroku prvně uvedené částky 16 338,15 Kč (pro kterou se žaloba částečně zamítá), má být správně uvedena částka 6 338,15 Kč.
Odůvodnění
Ve shora uvedeném rozsudku se objevila chyba v psaní – zřejmá nesprávnost, kdy soud uvedl nesprávnou částku, pro kterou se žaloba zamítá. Jde přitom o chybu v psaní – zřejmou nesprávnost, neboť předmětem žaloby byla částka 16 338,15 Kč s příslušenstvím, soud žalobkyni přiznal částku 10 000 Kč a co do zbytku žalobu zamítl (právě výrok II). Je tak zřejmé, že zamítnutí se týká částky 6 338,15 Kč a rovněž uplatněného příslušenství. Tuto chybu v psaní soud proto opravil podle § 164 o.s.ř.