Výrok
I. Žalovaná je povinna s účinností od 1. 11. 2024 přispívat žalobkyni na výživu mladého dospělého [jméno FO], narozeného [datum], částku 2 000 Kč, a to vždy ke 20. dni příslušného kalendářního měsíce.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovaná platila na výživu [jméno FO] částku dalších 1 400 Kč a dále v části, v níž se domáhala placení výživného za období od 17. 9. 2024 do 31. 10. 2024, zamítá.
III. Nedoplatek na výživném za období od 1. 11. 2024 do 30. 4. 2025 je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy ke 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jen jedné z nich.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 1. 2025 domáhala vůči žalované stanovení povinnosti přispívat na výživu mladého dospělého [jméno FO], narozeného dne [datum], s účinností od 17. 9. 2024 částku 3 400 Kč měsíčně s tím, že dlužné výživné se žalované dovoluje splácet po 1 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným. V žalobě uvedla, že mladému dospělému [jméno FO] byl přiznán od 17. 9. 2024 nárok na opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši 11 630 Kč měsíčně. Z tohoto titulu se v souladu s § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) domáhá po žalované, matce [jméno FO], příspěvku na přiznaný zaopatřovací příspěvek. K majetkovým poměrům žalované žalobkyně uvedla, že o nich nemá žádné informace, nicméně navrhované výživné ve výši 3 400 Kč vypočetla jako 20 % z předpokládaného výdělku žalované, jenž by mohl činit 17 000 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K projednání věci soud nařídil na den 25. 4. 2025 jednání, z něhož se žalobkyně podáním ze dne 28. 3. 2025 omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno dne 31. 3. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez přítomnosti účastníků.
4. Při soudním jednání provedl soud dokazování, něhož zjistil následující skutečnosti.
5. Z evidenční katry poradenství ze dne 5. 12. 2024 soud zjistil, evidence žalované u [právnická osoba] byla ukončena dne 12. 9. 2023 na žádost žalované.
6. Z přehledu činností a evidencí uchazeče ze dne 5. 12. 2024 soud zjistil, že v období od 30. 1. 2023 do 12. 9. 2023 byla žalovaná vedena v evidenci [právnická osoba].
7. Z potvrzení o studiu vydaného [Anonymizováno] v [adresa] ze dne 4. 9. 2024 soud zjistil, že [jméno FO] je studentem této střední školy ve 2. ročníku denního studia.
8. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 11. 2018 č. j. [právnická osoba] soud zjistil, že byla prodloužena ústavní výchova [jméno FO] do 24. 8. 2021.
9. Z rozhodnutí [právnická osoba] – [Anonymizováno] v [adresa], kontaktní pracoviště [adresa] ze dne 8. 10. 2024 č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl [jméno FO] přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 11 630 Kč.
10. Z individuálního plánu mladého dospělého a potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého ze dne 16. 9. 2024 soud zjistil, že [jméno FO] studuje 2. ročník odborného učiliště.
11. Z potvrzení o provedené lustraci v ISZR soud zjistil, že žalovaná je matkou [jméno FO], který má 5 mladších sourozenců.
12. Ze sdělení OSSZ [adresa] ze dne 21. 2. 2025 č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána od 1. 10. 2024 u společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa], není vedena jako OSVČ, žalované nejsou vypláceny dávky nemocenského pojištění a není příjemcem důchodu.
13. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná není žadatelkou o dávky sociální podpory, v období ledna 2024 až ledna 2025 k jejím rukám byla vyplácena dávka přídavku na dítě na nezletilého [jméno FO] ve výši 1 330 Kč měsíčně, byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 30. 1. 2023 do 12. 9. 2023 a byla z evidence vyřazena na vlastní žádost. Dále soud zjistil, že žalované byla poskytována v době od 30. 1. 2023 do 29. 6. 2023 podpora v nezaměstnanosti startovací 5 896 Kč, vyšší 4 717 Kč a nižší 4 324 Kč, a že nyní nepobírá dávky pomoci v hmotné nouzi.
14. Z vyjádření zaměstnavatele žalované, společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že tato je zde zaměstnaná od 1. 10. 2024 a její měsíční příjem činil v lednu 2025 částku 19 377 Kč.
15. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mladý dospělý [jméno FO] je synem žalované, a že mu [právnická osoba] – [Anonymizováno] v [adresa], kontaktní pracoviště [adresa] byl přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši 11 630 Kč měsíčně. Dále soud dospěl k závěru, že žalovaná byla dlouhodobě vedena v evidenci [právnická osoba], nicméně v současné době je zaměstnána a její měsíční příjem činí 19 377 Kč, žalovaná rovněž pobírá přídavek na dítě na nezletilého [jméno FO] ve výši 1 330 Kč.
16. Po právní stránce soud hodnotil podanou žalobu jako nárok stanovení výživného podle § 50u odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
17. Podle § 50u odst. 1 zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.
18. Podle § 50u odst. 2 zákona je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.
19. Na základě všech výše zjištěných skutečností dospěl soud v nyní projednávané věci k závěru, že základ žalobního nároku je důvodný. [jméno FO], synovi žalované, byl přiznán v souvislosti s ukončením jeho ústavní výchovy opakující se zaopatřovací příspěvek od Úřadu práce a tento nadále pobírá. V současné době je studentem střední školy, takže není schopen se sám živit, žalovaná tak má povinnost jako jeho matka plnit vůči němu vyživovací povinnost. [jméno FO] je vyplácen příspěvek od Úřadu práce podle § 50b a násl. zákona, v souladu s ustanovením § 50u zákona sice povinnost na výplatu výživného připadá České republice, nicméně žalobkyně je při naplnění výše uvedených podmínek povinna podat k soudu návrh na stanovení výživného pro mladého dospělého. Právo žalobkyně na výživné tak nepochybně dáno je.
20. Pokud jde o přiznanou výši výživného odpovídající částce 2 000 Kč, vycházel soud především z toho, že žalovaná je od měsíce října 2024 zaměstnána a její měsíční příjem by měl činit necelých 20 000 Kč měsíčně. Na druhou stranu soud vzal v úvahu rovněž to, že k rukám žalované je vyplácen přídavek na dítě na nezletilého [jméno FO] ve výši 1 330 Kč. Z toho soud dovozuje, že žalovaná má přinejmenším jednu vyživovací povinnost. Sama žalovaná v průběhu řízení nebyla kontaktní a se soudem nekomunikovala, tudíž soudu nejsou zcela známé její majetkové poměry a soud tudíž musel vycházet pouze ze skutečností, jež zjistil vlastním šetření. Při zohlednění všech výše uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že přiměřená výše výživného činí v případě žalované částku 2 000 Kč měsíčně, kdy na jedné straně bylo prokázáno, že žalovaná má příjem z pracovního poměru, na straně druhé však má i vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. V rozsahu částky 2 000 Kč tudíž právo na výživné přešlo na žalobkyni, a žalované byla uložena povinnost k jejímu placení v měsíčním intervalu, a to s účinností od měsíce listopadu 2024, tedy od měsíce následujícího po měsíci, kdy žalovaná nastoupila do zaměstnání, a tedy jí povinnost byla stanovena od měsíce od něhož je nepochybné, že žalované již byla vyplácena mzda.
21. Z tohoto důvodu soud žalované uložil povinnost tak, jak je popsáno ve výroku I. tohoto rozsudku.
22. Ve zbývající části, tj. co do placení výživného ve výši 1 400 Kč a dále v části, v níž se žalobkyně domáhala placení výživného za období od 17. 9. 2024 do 31. 10. 2024, soud žalobu zamítl. V části období od 17. 9. 2024 do 31. 10. 2024 tak soud učinil proto, že v tomto neměl žádný poznatek o tom, že by žalovaná měla jakýkoli příjem, případně, že by v daném období disponovala nějakými finančními prostředky. Rovněž v daném období nepobírala žádnou ze zaopatřovacích dávek v hmotné nouzi. Co do zamítnutí žaloby o placení výživného ve výši dalších 1 400 Kč k tomuto soud přistoupil z toho důvodu, že žalobkyně má přinejmenším jednu další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a je jí Úřadem práce vyplácen přídavek na dítě. Soud je proto přesvědčen, že žalovaná se musí podílet na výživě svého syna [jméno FO], nicméně by nebylo v jejích schopnostech platit výživné v částce, kterou navrhovala žalobkyně, tj. v částce 3 400 Kč.
23. Z tohoto důvodu soud ve zbývající části žalobu výrokem II. zamítl.
24. Co se týče nedoplatku na výživném za období od 1. 11. 2024 do 30. 4. 2025, soud v souladu s návrhem žalobkyně rozhodl tak, že žalovaná povinna zaplatit žalobkyni tento nedoplatek v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč (výrok III.).
25. Pokud jde o náklady řízení, s ohledem na to, že úspěch žalobkyně byl pouze nepatrný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.