Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 172 500 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 76 400 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 96 100 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky 76 400 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 76 400 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 26 402,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 725 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 10. 12. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 172 500 Kč s příslušenstvím z titulu písemné smlouvy o zápůjčce finančních prostředků uzavřené mezi účastníky dne 12. 2. 2023. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni takto zapůjčenou částku v měsíčních splátkách po 3 489,24 Kč. Dále mezi účastníky došlo k uzavření dalších ústních smluv o zápůjčce, přičemž celkově žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 216 100 Kč. Žalovaný řádně uhradil splátky za měsíce březen a duben 2023, následně dluh přestal splácet, proto žalobkyně celý dluh zesplatnila. Následně žalovaný splácel nepravidelně, celkem uhradil částku 43 600 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu výzvou ze dne 5. 9. 2024. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 172 500 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 76 400 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z celkové žalované částky od 18. 9. 2024 do zaplacení.
2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.
3. Podáním doručeným soudu dne 21. 3. 2025 žalobkyně soudu navrhla změnu žaloby s tím, že v žalobě nesprávně uvedla, že se po žalovaném domáhá zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 76 400 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení, když ze smlouvy vyplývá, že smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % byl sjednán jako denní. Usnesením ze dne 26. 3. 2025 č. j. 11 C 25/2025-39 soud změnu žaloby připustil.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
6. Ze smlouvy o zápůjčce finančních prostředků uzavřené dne 12. 2. 2023 mezi žalobkyní coby zápůjčitelem a žalovaným coby vydlužitelem, soud zjistil, že na základě této smlouvy žalobkyně přenechala žalovanému k užití částku 120 000 Kč s tím, že tato jí bude splácena v měsíčních splátkách vždy k 16. dni v měsíci počínaje měsícem březnem 2023 v částce 3 489,24 Kč. Smluvní strany si dále sjednaly, že dostane-li se žalovaný do prodlení s byť jen jednou splátkou, stává se celý dluh splatným. Dále si strany sjednaly, že v případě prodlení má žalobkyně nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny.
7. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 13. 2. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 120 000 Kč.
8. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 14. 2. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 4 000 Kč.
9. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 11. 7. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 2 000 Kč.
10. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 9. 11. 2022 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 20 000 Kč.
11. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 9. 8. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 2 000 Kč.
12. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 2. 8. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 8 000 Kč.
13. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 31. 8. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 34 000 Kč.
14. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 11. 8. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 6 200 Kč.
15. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 18. 9. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 5 000 Kč.
16. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 21. 9. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 6 000 Kč.
17. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 4. 3. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 2 900 Kč.
18. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 7. 7. 2024 bankou [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 15. 3. 2023 byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 6 000 Kč.
19. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně za období únor 2023 až květen 2024 soud zjistil, že žalovaný žalobkyni zaplatil částku ve výši 43 600 Kč.
20. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 172 500 Kč s příslušenstvím. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému zaslána dne 5. 9. 2024.
21. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 2. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému zapůjčeny finanční prostředky ve výši 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že zapůjčené prostředky žalobkyni vrátí v měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný splátky nehradil řádně a včas byla smlouva zesplatněna ke dni 17. 5. 2023. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že v případě prodlení se splácením náleží žalobkyni denní úrok z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné částky. Žalovaný zaplatil žalobkyni částku 43 600 Kč. Dále žalobkyně zapůjčila žalovanému na základě ústních dohod převodem na jeho bankovní účet částku 96 100 Kč, z níž nezaplatil ničeho.
22. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.).
23. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
24. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Obecně platí, že smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání peněz i bezhotovostním převodem na účet vydlužitele. Věřitel, který se soudně domáhá po dlužníku vrácení půjčených peněz, musí splnit důkazní povinnost (unést důkazní břemeno) nejen o tom, že s dlužníkem v určité době uzavřel smlouvu o půjčce peněz a že peníze měly být v dohodnuté době vráceny, ale i o tom, že tyto peníze dlužníku skutečně půjčil. Je přitom nutno dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle. Podle platného občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět; nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 o. z.).
28. V nyní projednávané věci soud konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že na základě bankovních transakcí žalobkyně zapůjčila žalovanému částku v celkové výši 216 100 Kč. Z toho částka 120 000 Kč byla žalovanému zapůjčena dle smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 2. 2023, přičemž bylo ujednáno, že žalovaný bude žalobkyni tuto částku splácet v měsíčních splátkách po 3 489,24 Kč pod hrozbou ztráty výhody splátek. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto byla dlužná částka ke dni 17. 5. 2023 zesplatněna a od tohoto dne rovněž žalobkyni přísluší smluvní úrok z prodlení. Dále žalobkyně žalovanému zapůjčila na základě několika ústních dohod částku v celkové výši 96 100 Kč, z níž žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně rovněž předžalobní výzvou ze dne 28. 8. 2024 žalovaného vyzvala k tomu, aby dluh zaplatil. Soud má za prokázané, že jak písemná smlouva o zápůjčce, tak i následující ústní smlouvy byly řádně uzavřeny, což potvrzují i doklady o odeslání finančních prostředků na účet žalovaného i to, že k poskytování finančních prostředků mezi účastníky docházelo opakovaně. Žalobkyně tak dostála své povinnosti tvrdit a prokázat, že smlouvy byly řádně uzavřeny, a že na základě nich svou povinnosti splnila. Naopak bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž prokázal, že svůj dluh žalobkyni částečně nebo zcela splatil. Jelikož žalovaný zůstal v průběhu řízení pasivní a žádnou z výše uvedených skutečností netvrdil ani neprokázal, dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a žalobkyni žalovaná částka náleží. Proto soud žalobkyni vyhověl v té části, v níž žalovanému uložil povinnost zaplatit jistinu dle žalobního návrhu.
29. Soud však nemohl žalobě zcela vyhovět v otázce požadovaného příslušenství. Co se týče požadovaného smluvního úroku z prodlení, jenž byl smluven ve výši 0,25 % denně z částky 76 400 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení (tj. v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení dosud nesplacené části zápůjčky z písemné smlouvy ze dne 12. 2. 2023), tak v tomto případě soud konstatuje, že úrok z prodlení považuje za nepřiměřeně vysoký, a tudíž v rozporu s dobrými mravy. Soud si je přitom vědom smluvní volnosti stran. Zásada smluvní volnosti je modifikována účelem a smyslem sankčního a motivačního mechanismu institutu úroků z prodlení; jejich použití je možné a zákonné, jejich výše však nemůže být bezbřehá. Pokud bývá v judikatuře zdůrazňováno, že porušení zásad poctivého obchodního styku při uplatnění nároku na úrok z prodlení je nutno zkoumat ve vazbě na konkrétní okolnosti, na zásadu řádného a včasného plnění závazků a že rozpor právního úkonu s dobrými mravy je třeba posuzovat v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení, je samozřejmě taková úvaha potud správná, pokud sama výše těchto úroků nemá spíše než motivační charakter právě charakter šikanózní (blíže viz Nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn. I. ÚS 523/07). V nyní projednávané věci se jedná o závazkový vztah dvou fyzických osob – nepodnikatelů, proto se soud domnívá, že úrok v přepočtu 91 % ročně je nemravný, neboť neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky, neboť sjednaná výše úroku podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Proto v této části soud přistoupil k moderaci smluveného úroku z prodlení, když žalobu co do úroku z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky 76 400 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení zamítl a žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně.
30. Stejně tak soud nemohl zcela vyhovět návrhu žalobkyně stran příslušenství v té části, v níž se domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z celkové žalované částky (tj. z částky 172 500 Kč) od 18. 9. 2024 do zaplacení. V tomto případě soud konstatuje, že ve vztahu k částce 76 400 Kč si smluvní strany ujednaly smlouvou o zápůjčce smluvní úrok z prodlení. Z toho je zřejmé, že byl-li úrok z prodlení sjednán smlouvou, nemůže se v této části žalobkyně domáhat i jeho zaplacení z titulu zákonného úroku z prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobu v té části, v níž se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 76 400 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení zamítl.
31. Žalobkyně byla v řízení (při započtení k žalované částce i uplatněné nároky na příslušenství ve výši ke dni vydání tohoto rozhodnutí) úspěšná z 84 %, žalovaný byl úspěšný z 16 %. Z toho vyplývá, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající 68 % (§142 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyni vznikly v řízení náklady ve výši 38 826,60 Kč, které představují odměnu advokáta za 3 úkony právní služby. Sazba za jeden úkon právní služby byla určena podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), ve znění do 31. 12. 2024. Soud pak žalobkyni přiznal náklady řízení za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu), zaslání předžalobní výzvy (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) á 8 020 Kč. K takto přiznaným úkonům přísluší v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů á 300 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 24 960 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 5 241,60 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 6 900 Kč a jeho doplatku ve výši 1 725 Kč. To vše při úspěchu žalobkyně ve sporu v poměrné výši 68 % činí celkovou částku 26 402,09 Kč (výrok III.).
32. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 6 900 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 725 Kč (výrok IV.).