Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 806 Kč, do 2 měsíců od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2024 se žalobkyně jako právní nástupkyně [právnická osoba] (dále jen „společnosti [Anonymizováno]) domáhala zaplacení 13 823,70 Kč s úrokem v kapitalizované výši 977,24 Kč a ve výši 18,17 % ročně z částky 6 608,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 214,25 Kč a z částky 6 608,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne 9. 12. 2021, na jejímž základě společnost P poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, když věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne 9. 12. 2021 vzal soud za prokázané, že společnost [Anonymizováno] poskytla žalované spotřebitelský úvěr v částce 7 000 Kč, a žalovaná se zavázala splatit společnosti [Anonymizováno] celkem 15 251 Kč. Z tabulky umoření na č. l. 15 spisu vzal soud za prokázané, že od uzavření smlouvy do 6. 7. 2022 žalovaná splatila celkem 1 194 Kč.
5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 9. 12. 2021 vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele společnost [Anonymizováno] vycházela z údaje o příjmu žalované ve výši 23 155 Kč měsíčně a výdajích ve výši 5 000 Kč měsíčně.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy na č. l. 22 spisu vzal soud za prokázané, že společnost [Anonymizováno] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek včetně pohledávky za žalovanou (na s. 2 seznamu uprostřed – pozn. soudu).
7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost [Anonymizováno] poskytla žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované, když k údajům o příjmu a výdajích žalované chybí podkladový materiál. Přitom neuvěřil tvrzení žalobkyně (srov. vyjádření na č. l. 42 spisu), že podklady byly bez pořízení fotokopií vráceny žalované; takový postup by ani nedostával povinnosti postupovat s odbornou péčí. Zbývá doplnit, že ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele nepostačuje vyjít jenom z ničím nedoloženého osobního prohlášení, ale je potřeba takto uvedené údaje ověřit.
13. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením; vůči žalované se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.
14. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby vrátila žalobkyni částku 5 806 Kč, která je jen rozdílem mezi poskytnutou jistinou spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč a částečnými úhradami v celkové výši 1 194 Kč, v době přiměřené jejím možnostem, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.
15. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.