Výrok
I. Manželství [jméno FO] a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], uzavřené dne 10. 10. 1992 v [Anonymizováno], se rozvádí.[jméno FO]. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 3. 2025 se manžel domáhal rozvodu manželství; na jednání konaném dne 14. 4. 2024 se manželka k návrhu připojila.
2. Z oddacího listu vzal soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 10. 10. 1992 v [Anonymizováno]. Z potvrzení o provedení lustrace v informačním systému základních registrů vzal soud za prokázané, že manželé nejsou rodiči nezletilých dětí, které nenabyly plné svéprávnosti. Ze shodných výpovědí manželů vzal soud za prokázané, že soužití manželů je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, a že příčinou rozvratu jsou vzájemné neshody.
3. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) manželství muže být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
4. Podle § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
5. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Zároveň v řízení nevyšla najevo (nebyla ani tvrzena) žádná překážka, která by rozvodu manželství bránila. Proto soud postupoval podle § 755 odst. 1 obč. zák., když manželství rozvedl, jak je uvedeno v bodě I. výroku.
6. Příčinu rozvratu manželství přitom shledal ve vzájemných neshodách.7. [jméno FO]. výroku soud rozhodl o nákladech řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“) podle kterého v řízení ve statusových věcech manželství nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.