Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 20 388,01 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 221,29 Kč,- s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 392,80 Kč a- s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 383,49 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně [právnická osoba]., (dále jen „společnosti [Anonymizováno] “) domáhala zaplacení 29 388,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 221,29 Kč a ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 392,80 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 12 383,49 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 19. 8. 2022, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů a strany se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřily, proto soud předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 19. 8. 2022 vzal soud za prokázané, že společnost [Anonymizováno] poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala vrátit celkem 27 888 Kč, ve 14 splátkách ve výši 1 992 Kč měsíčně. Z výpisu (na č. l. 14 spisu) vzal soud za prokázané, že žalovaná splatila společnosti [Anonymizováno] celkem 6 000 Kč.
5. Z výplatních lístků za období od května 2022 do července 2022 vzal soud za prokázané, že příjem žalované činil průměrně 19 992,33 Kč měsíčně (výpočet soudu).
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2024 vzal soud za prokázané, že společnost [Anonymizováno] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovanou.
7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost [Anonymizováno] poskytla žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, když k výdajům žalované chybí podkladový materiál (je věcí triviálního úsudku, že poštovní poukázka znějící na 500 Kč nemohla představovat jediný pravidelný měsíční výdaj žalované, a k ostatním výdajům podkladový materiál chybí); jestliže není postaveno najisto, kolik činily měsíční výdaje žalované (typicky výpisem z účtu za poslední 3 měsíce), tak nelze činit rozvahu, a tedy ani usuzovat na to, zda bude schopná spotřebitelský úvěr splácet.
13. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením; vůči žalované se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.
14. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 9 000 Kč, která je rozdílem jen mezi poskytnutou jistinou spotřebitelského úvěr ve výši 15 000 Kč a částečným plněním ve výši 6 000 Kč, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku (včetně zákonného úroku z prodlení – k tomu srov. bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka]).
15. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.
16. Jen pro úplnost soud doplňuje, že proti usnesení, kterým soud vyzval žalobkyni k doplacení soudního poplatku do částky 1 469,50 Kč podle ceny předmětu řízení ve výši 29 388,01 Kč, žalobkyně namítala, že do předmětu řízení bylo nesprávně zahrnuto i příslušenství pohledávky ve výši 481,36 Kč, proto navrhovala, aby soud vrátil žalobkyni přeplatek soudního poplatku ve výši 23,50 Kč. Námitka žalobkyně je nedůvodná, neboť v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je v údaji výše pohledávky (jistiny bez příslušenství) zcela zjevně uvedena částka 29 388,01 Kč.
17. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.