17 C 253/2024

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2024 se žalobce jako vlastník služebných pozemků, a to- pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno],[Anonymizováno] trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno] m2,- pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno] m2,- pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2,v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] (dále jen „služebného pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno] “, „služebného pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno] “, „služebného pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno] “ nebo „služebných pozemků“),domáhal zrušení služebností chůze ve prospěch vlastníka panujících pozemků, a to- pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m2,- pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno] m2,- pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2,v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] (dále jen „panujícího pozemku 3005/2“, „panujícího pozemku 3010/3“, „panujícího pozemku 3011/2“ nebo „panujících pozemků“).

2. Žalobce uvedl, že jak vlastnická práva žalobce a žalovaného, tak věcná břemena (služebnosti) vznikla na základě darovací smlouvy ze dne 20. 2. 2013, kterou [jméno FO] (dále též jen „matka žalobce“ nebo „dárkyně“) podarovala své tři syny, mezi nimi i žalobce a [jméno FO] (dále též jen „otce žalovaného“), který je právním předchůdcem žalovaného. Úmyslem dárkyně bylo umožnit otci žalovaného přístup na jeho pozemky (tj. panující pozemky) nejkratší cestou z jeho bydliště (tj. přes služebné pozemky), zejména s ohledem na skutečnost, že otec žalovaného byl již tehdy ve špatném zdravotním stavu a měl omezenou hybnost. Žalovaný však pro přístup k panujícím pozemkům služebné pozemky nevyužívá, když využívá místní komunikaci směrem od Udáneckého potoka (tj. z opačné – severní strany), což je vůbec nejkratší cesta z adresy jeho trvalého pobytu (uvedené v záhlaví); žalovaný může rovněž užívat přístup přes obecní pozemek [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (tj. z jižní strany, ale nikoli přes služebné pozemky). Protože věcná břemena nadměrným způsobem zatěžují vlastníka služebných pozemků, mají faktický dopad na nakládání s majetkem z hlediska budoucího prodeje či pronájmu, vzhledem k vyššímu věku žalobce, který již nemá fyzických sil k prováděný údržby pozemků, protože trvalá změna vyvolaná smrtí otce žalovaného vyvolala hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, a protože oprávněná osoba věcná břemena neužívá, ani nemusí, domáhá se žalobce, aby soud zrušil věcná břemena, a to bez peněžní náhrady, neboť žalobce nabízel žalovanému reciproční zrušení jiných věcných břemen, které naopak zatěžují pozemky žalovaného, ale žalovaný to nepřijal.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 24. 10. 2024 uvedl, že smlouva byla myšlena tak, aby zajistila pohodlný přístup rodině žalovaného k panujícím pozemkům; žádný jiný důvod nelze ve zřízení věcných břemen spatřovat, ani omezenou hybnost otce žalovaného ne, protože ten měl invalidní důchod, ale z důvodu psychických problémů a nespavosti. Žalovaný věcná břemena využívá, a hodlá je využívat i nadále; po rozvodu manželství se přestěhoval na stejnou adresu, kde bydlel jeho otec, takže cesta přes služebné pozemky je i nadále nejkratší cestou. Chůze přes obecní pozemek [Anonymizováno] /[Anonymizováno] je možná, ale znamenala by odkoupit část tohoto pozemku, pozemek oplotit, zajistit schody se zábradlím apod. Tyto náklady však žalovanému nikdo neuhradí a v současné době je zbytečné je vynakládat. Pokud jde o stáří žalobce, tak má žalovaný za to, že v době, kdy žalobce dar v této podobě přijímal, nebyl již „úplný mladík“, a nemusel jej přijímat, musel však vědět, co to do budoucna obnáší. Podle názoru žalovaného neexistuje žádný důvod ke změně smlouvy, když od uzavření smlouvy uplynulo jen 11 let a poměry se nikterak nezměnily. Proto navrhoval aby soud žalobu zamítl.

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 5. 5. 2025 doplnil, že pokud by účastníci smlouvy o zřízení věcného břemene (tímto účastníkem byl i sám žalobce) hodlali vázat oprávnění k užívání služebných pozemků pouze na osobu otce žalovaného, pak by věcné břemeno bylo zřízeno jako osobní služebnost, která by smrtí oprávněného ke služebnosti zanikla. Argumentace žalobce ohledně zdravotního stavu otce žalovaného je bezvýznamná, neboť se vztahuje k osobě účastníka původního smluvního vztahu, nicméně oprávnění ze služebnosti bylo obecně zřizováno pro všechny budoucí vlastníky panujících pozemků. Navíc i žalovaný se dostane do věku, jaký měl jeho otec v době zřízení věcného břemene, a lze tedy předpokládat, že s tímto věkem budou spojeny odpovídající zdravotní obtíže. Doplnil, že adresa, na které se v současnosti zdržuje společně se svou matkou, o kterou pečuje, a na které se dříve zdržoval jeho otec, je [adresa]; jde o byt a žalovaný je čtvrtinovým spoluvlastníkem. Žalovaný zopakoval, že věcné břemeno využívá pravidelně, ale doplnil, že i kdyby tak nečinil, nebylo by to samo o sobě důvodem pro jeho zrušení, pokud by nedošlo k jeho promlčení. Vzhledem k tomu, že věcné břemeno nebylo zřízeno jako nezbytná cesta, jsou irelevantní rovněž úvahy žalobce o tom, zda k panujícím pozemkům existuje alternativní přístupová cesta, ostatně ani v tomto nedošlo k trvalé změně poměrů, když předmětné přístupové cesty tu byly již v době zřízení věcných břemen.

5. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 5. 6. 2025 doplnil, že při sepisování darovací smlouvy se vůbec nejednalo a nemluvilo o tom, zda se jedná o věcné či osobní právo a všichni účastníci darovací smlouvy to brali tak, že to je věcné břemeno právě jen pro otce žalovaného, a že hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku spočívá v tom, že zatížené pozemky jsou v důsledku existence věcného břemene neprodejné, případně prodejné jen s velkou finanční ztrátou.

6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2025 doplnil, že údajný hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebyl vyvolaný změnou, ale nastal samotným vznikem služebností, neboť jde o imanentní součást existence věcného břemene, a zdůraznil, že věcněprávní povaha břemene má chránit oprávněného v souvislosti s rozhodnutím vlastníka zatížených pozemků tyto pozemky zcizit, a tedy zajistit, aby výkon oprávnění byl strpěn i novým vlastníkem.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

8. Z notářského zápisu ze dne 20. 5. 2013, NZ 74/2013, vzal soud za prokázané, že matka žalobce darovala pozemek 3000 žalobci a otci žalovaného do spoluvlastnictví a tito dar přijali, služebné pozemky žalobci a žalobce dar přijal a panující pozemky otci žalovaného a ten dar přijal; všichni účastníci smlouvy, tedy matka žalobce, žalobce, otec žalovaného a [jméno FO] (dále též jen „bratr žalobce“) se rovněž dohodli na zřízení věcných břemen chůze po služebných pozemcích ve prospěch vlastníka panujících pozemků.

9. Nahlédnutím do katastru nemovitostí, jakož i ze shodných tvrzení stran, vzal soud za prokázané, že žalovaný se stal vlastníkem panujících pozemků po svém otci.

10. Z místního šetření konaného na panujících a služebných pozemcích a v jejich bezprostředním okolí dne 28. 1. 2025 vzal soud za prokázané, že z místa, kde původně bydlel otec žalovaného, vede nejkratší cesta k panujícím pozemkům z jižní strany, tj. buďto přes služebné pozemky, nebo přes obecní pozemek [Anonymizováno] /[Anonymizováno], mnohem pohodlnější je však cesta přes služebné pozemky, neboť panující pozemku stoupají od severu k jihu do kopce, který je poměrně strmý, takže z obecního pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno] by byl přístup pohodlně možný jen při dodatečné instalaci schodů; hranice panujícího pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno] který jako jediný z panujících pozemků přímo sousedí s obecním pozemkem [Anonymizováno] /[Anonymizováno], je navíc obehnaná plotem, takže by bylo zároveň potřeba instalovat branku. Služebný pozemek [Anonymizováno] /[Anonymizováno] je rovněž zaplocený, ale plot má branku směrem k místu, kdy bydlel otec žalovaného, jakož i potom směrem k panujícím pozemkům. Pokud jde o přístup k panujícím pozemkům ze severní strany (od [Anonymizováno] potoka), tak tento přístup je možný (ostatně z této strany se také postupovalo při místním šetření), ale je méně pohodlný než přístup přes služebné pozemky, neboť i zde byl terén spíše kopcovitý od jihu k severu (nejvyšší bod se nachází na jihu a nejnižší na severu). Budiž doplněno, že plošina panujících pozemků se nachází blízko bodu, kde se stýkají hranice panujících pozemků [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a služebného pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno], a že zde se také nachází neevidovaná stavba podobná chatě s kruhovým půdorysem, která stojí částečně na panujícím pozemku 3010/3 a částečně na služebném pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno]; žalobce a žalovaný shodně prohlásili, že jde o stavbu žalovaného, ke které dala souhlas matka žalobce: právě tento objekt žalovaný podle svých slov navštěvuje, podle slov žalobce tak potom činí jen málo nebo skoro vůbec. Budiž doplněno, že pozemkové celky žalobce a žalovaného jsou v severovýchodním bodě doplněny pozemkem 3000 v jejich spoluvlastnictví, jehož součástí je rodinný dům (rovněž v jejich spoluvlastnictví), který není předmětem sporu.

11. Z výpovědi svědka [jméno FO] vzal soud za prokázané, že žalovaný nebo jeho děti minimálně občas využívají služebnosti chůze, jinak soud nevzal z jeho výpovědi za prokázané žádné právně významné skutečnosti, neboť neprojevil žádnou podrobnější znalost sporných poměrů, spíše jen horlil za procesní stanovisko žalobce, se kterým měl zjevně bližší vztah než se žalovaným.

12. Soud nezadal žalobcem navrhovaný znalecký posudek ke zjištění tržní ceny služebných pozemků pro nadbytečnost.

13. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

14. Podle § 3028 odst. 2 části věty před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných.

15. Podle § 1299 odst. 2 obč. zák. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

16. Soud předesílá, že považoval za právně bezvýznamnou polemiku žalobce a žalovaného ohledně toho, kdo zapříčinil, že nedošlo ke smírnému odklizení sporu, neboť v rámci vlastní opakované snahy o smírné odklizení sporu, která se ukázala marnou, dospěl k přesvědčení, že uzavření smíru bránily odlišné zájmy žalobce a žalovaného, kdy zájmem žalobce bylo očistit služebné pozemky od věcných břemen (služebností) za účelem zvýšení jejich hodnoty pro případ budoucího prodeje nebo nájmu, a byl i ochoten nabídnout žalovanému určitou protihodnotu, ale zájmem žalovaného bylo zachování věcných břemen (služebností) za účelem jejich užívání. Protihodnotou, kterou byl žalovaný snad ochoten přijmout, byla finanční kompenzace zřízení nové přístupové cesty přes obecní pozemek, avšak ohledně výše této kompenzace se představy žalobce a žalovaného řádově rozcházely. Podle přesvědčení soudu tedy ze strany žalovaného nešlo o svévolné jednání ke škodě žalobce, ale o přirozené [rodné přijmení] vlastních zájmů.

17. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že věcná břemena (podle současné terminologie služebnosti) lze zrušit jen tehdy, nastala-li trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebných věcí a výhodou panujících pozemků. Žalobce spatřoval trvalou změnu ve smrti původního vlastníka panujících pozemků (otce žalovaného) a právním nástupnictví žalovaného, hrubý nepoměr mezi zatížením služebných věcí a výhodou panujících pozemků potom ve svém vyšším věku a nedostatku fyzických sil, jakož i v tom, že žalovaný netrpí obtížemi souvisejícími s vyšším věkem, takže nemusí využívat služebnost chůze po služebných pozemcích, které nabízejí nejlepší přístup k panujícím pozemkům, ale může využít i přístup horší, na rozdíl od svého otce.

18. Soud zvážil všechny okolnosti případu a dospěl k závěru, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro zrušení služebností, neboť úmrtí člověka a přechod práv a povinností na dědice nebo úbytek fyzických sil ve stáří jsou běžnou součástí života; z právního hlediska nejde o nic překvapivého, s čím by účastníci smlouvy o zřízení služebností nebyli předem srozuměni, proto nejde o žádnou účastníky smlouvy nepředpokládanou změnu okolností, navíc nejde ani o změnu trvalou, nýbrž dočasnou, neboť ten, kdo je nyní mladý, časem zestárne, a po tom, kdo je starý, časem nastoupí někdo jiný. Uvedená změna ani nevyvolala žádný hrubý nepoměr mezi zatížením služebných věcí a výhodou panujících pozemků.

19. Dovolával-li se žalobce úmyslu dárkyně zřídit věcná břemena (služebnosti) jen na dobu trvání života otce žalovaného, tak k tomu soud uvádí, že takový úmysl dárkyně, žalobce, ani otec žalovaného zjevně neměli, neboť v právním jednání, kterým byly služebnosti zřízeny, mohly být vymezeny důvody jejich zániku, služebnosti mohly být zřízeny na dobu určitou, existence služebností mohla být vázána na splnění rozvazovací podmínky a služebnosti mohly být zřízeny jako osobní, nikoli jako pozemkové. Smluvní strany nic takového neujednaly, přestože jim v tom nic nebránilo, ani případná neznalost práva, neboť smluvní strany zcela zjevně rozuměly rozdílu mezi tím, když se nějaká služebnost zřizuje na časově omezenou dobu (jako tomu bylo v případě matky žalobce nebo bratra žalobce), a tím, když se služebnost zřizuje jako pozemková (jako tomu bylo v případě žalobce a otce žalovaného).

20. Jen pro úplnost soud doplňuje, že se ztotožnil i s tou částí argumentace žalovaného, která nebyla převzata do vlastního odůvodnění výše, konkrétně že pozemková služebnost chůze není právem nezbytné cesty, že nedošlo k jejímu promlčení, že jiné přístupové cesty tu byly již v době zřízení služebnosti, a že pozemková služebnost má chránit oprávněného i před rozhodnutím vlastníka zatížených pozemků tyto pozemky zcizit, tedy zajistit, aby výkon oprávnění byl strpěn i novým vlastníkem.

21. Soud dospěl k závěru, že nenastala trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebných věcí a výhodou panujících pozemků podle § 1299 odst. 2 obč. zák., proto žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku.

22. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) které sestávají z nákladů právního zastoupení ve výši 27 602,81 Kč [z tarifní hodnoty 65 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v aktuálním znění, pro věc rozhodném, odměna podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 18 500 Kč za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 5. 5. 2025, účast na jednání konaném dne 5. 5. 2025, vyjádření ve věci samé ze dne 10. 6. 2025, účast na jednání konaném dne 16. 6. 2025), paušální částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby ve výši 2 250 Kč, dvakrát cestovné na trase [adresa] (47 km) v celkové výši 1 462,24 Kč a náhrada za 4 promeškané půlhodiny strávené cestami podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč s připočtením 21% DPH ve výši 4 790,57 Kč]. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě II. výroku.

23. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.