Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 303/2024

Soud: Okresní soud ve SvitaváchDatum rozhodnutí: 8. 1. 2025Č. j.: 17 C 303/2024-47Samosoudce: Mgr. Matěj Dobeš Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 3. 2025Předmět řízení: o zaplacení 40 476,46 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSY:2025:17.C.303.2024.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 925 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 20. 7. 2024 do zaplacení, ve splátkách ve výši 3 385 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 23 551,46 Kč s úrokem v kapitalizované výši 6 383,34 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 37 776,46 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 390,33 Kč a z částky 23 551,46 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 7. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 40 476,46 Kč s úrokem v kapitalizované výši 6 383,34 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 37 776,46 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení za období od 26. 4. 2024 do 19. 7. 2024 v kapitalizované výši 1 390,33 Kč a z částky 40 476,46 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] ze dne 6. 12. 2020, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 44 145 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listiny označené jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno] – revolvingový úvěr č. [hodnota] “ ze dne 6. 12. 2020 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 11 077 Kč, ve splátkách ve výši 269 Kč měsíčně.

4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vzal soud za prokázané, že za období od 7. 12. 2020 do 19. 7. 2024 žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 44 145 Kč, a splatila celkem 27 220 Kč.

5. Z tvrzení žalobkyně (doplnění žaloby na č. l. 41 spisu) vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z údaje o příjmu žalované ve výši 13 900 Kč měsíčně a výdajích ve výši 6 757 Kč měsíčně, z toho životní minimum ve výši 5 970 Kč měsíčně (vč. 2 dětí), splátky jiným společnostem ve výši 518 Kč měsíčně a splátky schváleného úvěru ve výši 269 Kč měsíčně. Z úvěrové zprávy vzal soud za prokázané, že žalovaná dlužila na splátkovou kreditní kartu ze dne 21. 5. 2018, přičemž suma zbývajících splátek činila 2 528 Kč a výše měsíční splátky činila 305 Kč.

6. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou II, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, když si neobstarala dostatek podkladového materiálu k údajům o příjmu a výdajích žalované; z částky životního minima při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet nelze, neboť o jeho individuálních poměrech nevypovídá ničeho, a samotné prohlášení spotřebitele je při posouzení jeho úvěruschopnosti jen východiskem, které je dále potřeba ověřit; konečně úvěrová zpráva zachycuje jen část výdajů žalované, nikoli všechny výdaje, ani jejich podstatnou část.

12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 16 925 Kč, která je rozdílem jen mezi načerpanou jistinou spotřebitelského úvěrů v celkové výši 44 145 Kč a částečným plněním v celkové výši 27 220 Kč, se zákonným úrokem od doby, kterou považoval za přiměřenou možnostem žalované, neboť došlo-li k čerpání většiny úvěrového rámce v době po uzavření smlouvy, bylo v možnostech žalované vrátit jistinu úvěru do 19. 7. 2024, pod ztrátou výhody splátek, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.

13. Žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací