Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 40 928,99 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 789,26 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 674,05 Kč, úrokem ve výši 12,75 % ročně z 38 504,99 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z 38 504,99 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 8 371,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 17. 9. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 40 928,99 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru k účtu č. [č. účtu] ze dne 20. 6. 2023. Před uzavřením smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, přitom vycházela z údajů získaných z bankovních i nebankovních registrů klientských informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), prostřednictvím insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Následně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě úvěrové smlouvy proto žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč bezhotovostním převodem. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 987 Kč vždy k 15. dni v měsíci počínaje 15. 8. 2023. Spolu se splátkami úvěru byl žalovaný povinen platit poplatek za pojištění schopnosti splácet a další poplatky sjednané ve smlouvě. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek, uhradil pouze 5 pravidelných splátek. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, ale neúspěšně, proto úvěr zesplatnila ke dni 10. 7. 2024. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina úvěru 38 504,99 Kč, poplatky 2 424 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 4 789,26 Kč a úrok z prodlení 674,05 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 24. 8. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 24. 8. 2024 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 8. 2024.
2. Podáním ze dne 12. 12. 2024 žalobkyně vysvětlila vnitřní proces zkoumání úvěruschopnosti a dále doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z úvěrových registrů zjistila, že žalovaný nemá žádné další dluhy mimo žalobkyni. Podle interní databáze žalobkyně, obsahující data pro řízení rizik za celou skupinu [právnická osoba]. (patří sem kupříkladu Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., ESSOX s.r.o., KB Penzijní společnost, a.s., Komerční pojišťovna, a.s.), žalobkyně nezjistila o žalovaném žádné negativní informace. Žalobkyně také prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a existenci exekučního řízení ohledně žalovaného s negativním výsledkem. Průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Podle evidence adres obecních/městských úřadů se trvalé bydliště žalovaného nenacházelo na adrese obecního či městského úřadu. Žalovaný uvedl výši svého měsíčního příjmu ze závislé činnosti ve výši 25 000 Kč, přitom dle výpisů z účtu tento činil průměrně za šest měsíců 43 431,48 Kč. Výdaje uvedené žalovaným o bydlení žalobce konfrontoval s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (například životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech podle typu bydlení. Jelikož žalovaný uvedl nižší než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, byla do výdajů započtena částka vyšší vyplývající ze statistických údajů. Žalovaný prohlásil, že je vlastníkem domu/bytu, je ženatý, bezdětný. Prohlásil, že mu není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Žalobkyně tak vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši 18 640 Kč měsíčně (součet ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 1 100 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 920 Kč a životní minimum ve výši 8 090 Kč, výdaje žalovaného na závazky u žalobkyně ve výši 3 530 Kč). Po poskytnutí úvěru tedy žalovanému zůstalo 21,49 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje. Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru tedy byla dána.
3. Žalovaný se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřil.
4. U jednání dne 5. 3. 2025 žalobkyně na podané žalobě setrvala. Současně upřesnila petit žaloby, který vyplývá ze samotného obsahu žaloby, kdy žalobkyně požaduje mimo jiné zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 789,26 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 674,05 Kč. Písařskou chybou došlo v petitu uvedeném v žalobě k záměně těchto částek.
5. Žalovaný uvedl, že si je žalovaného dluhu vůči žalobkyni vědom a bude se snažit ho splácet. Aktuálně je sice zaměstnaný, ale má nízký výdělek okolo 17 000 Kč měsíčně, ze kterého mu nezbývá žádná částka. Spojil se sociální pracovnicí, která mu pomůže s tím, aby mohl dluh splácet. Úvěr si vzal proto, aby mohl do domu bývalé manželky koupit kotel a zaplatit řemeslníky. Bývalá manželka mu ale nechce pomoci zaplatit žalovaný dluh. Žalovaný nemůže chodit na brigádu kvůli svému nepříznivému zdravotnímu stavu, ale chce si najít novou práci s vyšším příjmem. Totéž by chtěla učinit jeho současná manželka.
6. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti:
7. Z listiny nazvané jako Informace sdělené v rámci žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl ke svým osobním a majetkovým poměrům, že je ženatý, vlastní dům/byt, jeho příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnost k dítěti. Jeho měsíční výdaje činí 5 500 Kč na bydlení, 600 Kč na pojištění, 300 Kč na spoření a ostatní výdaje 500 Kč. Prohlásil, že nemá žádné dluhy kromě dluhu u žalobkyně ve výši 171 434,69 Kč, který splácí po 3 114 Kč. Celková výše možného přečerpání zůstatku na běžném účtu činí 5 000 Kč.
8. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení soud zjistil skutečnosti uvedené v doplnění žaloby v odstavci 2.
9. Z otisku z výpisu z CBCB a SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný neměl v těchto registrech žádný záznam o dluhu kromě dluhu u žalobkyně.
10. Z výpisu příjmů bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání v průměrné výši 24 394,50 Kč (za leden a únor 2023). Jeho příjem ze zaměstnání a nemocenské za období od ledna do června 2023 činil průměrně 19 607 Kč měsíčně. Příjem žalovaného za uvedené období včetně nepravidelných příjmů činil průměrně 42 431,48 Kč.
11. Z prohlášení o zdravotním stavu vyplynulo, že žalovaný pro účely pojištění prohlásil, že nebyl uznán invalidním.
12. Ze standartní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru k účtu č. [č. účtu] ze dne 20. 6. 2023 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč jednorázově bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 987 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Poplatek za pojištění činil 48 Kč. Poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr 490 Kč, poplatek za odeslání upomínky 500 Kč. Součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, Všeobecné obchodní podmínky banky a Sazebník.
13. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] ze dne 19. 7. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč dne 20. 6. 2023 převodem na účet uvedený v úvěrové smlouvě.
14. Z historického výpisu soud zjistil, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a k úhradě zbývají částky uvedené v žalobě.
15. Z výzvy ze dne 12. 2. 2024 vyplynulo, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru.
16. Z výzvy ze dne 22. 5. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru s upozorněním, že v případě nezaplacení dojde dne 10. 7. 2024 k zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému odeslána 23. 5. 2024, jak vyplývá z přiložené obálky.
17. Z výzvy ze dne 13. 8. 2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do sedmi dnů od odeslání této výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla předána k doručení žalovanému dne 15. 8. 2024, jak se podává z potvrzení podání.
18. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 20. 6. 2023 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 20,9 % ročně byl žalovaný povinen splácet pravidelnými 72 měsíčními splátkami ve výši 987 Kč. Dále byl povinen platit poplatek za pojištění ve výši 48 Kč měsíčně. Poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr činil 490 Kč, poplatek za odeslání jedné upomínky 500 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z údajů popsaných v odstavci 2 odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 10. 7. 2024. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina úvěru 38 504,99 Kč, poplatky 2 424 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 4 789,26 Kč a úrok z prodlení 674,05 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného výzvami ze dne 12. 2. 2024 a 22. 5. 2024 k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 8. 2024.
19. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. A dále o spor ze smlouvy o pojištění podle § 2758 a násl. o. z.
20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
22. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když vycházela z údajů uvedených žalovaným, které přezkoumala z objektivních databází a tvrzené výdaje pak revidovala se statistickými daty. Přitom rezerva mezi příjmy a výdaji žalovaného byla dostatečná k úhradě sjednaných splátek. Žalovaný však porušil svoji povinnost a dostal se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.
23. Žalovaný si je vědom svého dluhu vůči žalobkyni a potvrdil, že svůj dluh skutečně přestal splácet. Aktuálně však nemá dostatek finančních prostředků k jeho zaplacení.
24. Za této situace je třeba uzavřít, že žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy a sjednaný úvěr žalovanému poskytla. Proto je povinností žalovaného vrátit žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu úvěru a pojistného s příslušenstvím. Soud proto podané žalobě vyhověl v plném rozsahu a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 40 928,99 Kč (součet dlužné jistiny úvěru a poplatků) spolu s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení.
25. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním a současně § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.
26. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 638 Kč a dále odměnu za 4 úkony právní služby po 2 740 Kč, 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč a jednu ve výši 450 Kč spolu s cestovným, náhradou za promeškaný čas a 21% DPH. Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby (učiněný do 31. 12. 2024) do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 30 000 Kč do 50 000 Kč částkou 500 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.
27. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 638 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 6 733,24 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, za tři úkony právní služby po 500 Kč /příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby učiněné v roce 2024/, tři k těmto úkonům náležící paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, ve znění účinném do 31. 12. 2024, odměna dle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, za účast u jednání soudu ve výši 2 740 Kč a jedna k tomu náležící paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) této vyhlášky, cestovné ve výši 274,66 Kč (za cestu k jednání soudu z Poličky do Svitav a zpět při 35 ujetých km, průměrné spotřebě 5,9 litrů nafty na 100 km v ceně 34,70 Kč za litr paliva a náhradě za použití vozidla ve výši 5,8 Kč/km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., v účinném znění), náhrada za ztrátu času ve výši 300 Kč za 2 započaté půlhodiny za čas strávený na cestě k jednání soudu a zpět po 150 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 8 371,24 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
28. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Soud nepovolil žalovanému splácet dlužné částky, neboť žalovanému z měsíčního příjmu nezbývá žádná částka na jejich splácení a není jisté, zda v budoucnu bude mít nějaký vyšší příjem, ze kterého by mohl dluh splácet. Nicméně pokud se tak stane, může si splácení dluhu domluvit přímo s žalobkyní.