Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 94 775,51 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 384,95 Kč, s úrokem ve výši 5,70 % ročně z částky 94 775,51 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 29 716,34 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 94 775,51 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 23 212,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 2. 12. 2025, doplněnou dne 24. 2. 2026, domáhala po žalovaném zaplacení 94 775,51 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 19. 7. 2019. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 565 000 Kč. Jednalo se o konsolidaci půjček s limitem 565 000 Kč. Úvěr je veden u žalobkyně na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného. Příjmy žalovaného byly doloženy výpisem z účtu žalovaného a potvrzením od zaměstnavatele a činily 30 117 Kč měsíčně, výdaje činily 10 647,70 Kč a sestávaly z výdajů uvedených v žádosti (deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti vč. vyživovaných členů, místo bydliště apod.), které zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje (soudně nařízené, alimenty apod.) a deklarované platby na pojištění. Výdaje vypočtené na základě informací ze žádosti byly porovnány s interními a externími informacemi, deklarované životní náklady pak byly porovnány s modelovými dle informací ze žádosti v kombinaci s hodnotami životního minima a nákladů na bydlení dle MPSV, přičemž u obou byla vybrána vyšší hodnota. Zadluženost žalovaného byla zjišťována z transakcí žalovaného a lustrací v CBCB s výsledkem bez negativních informací. Platební kapacita vypočtená systémem činila 19 469,30 Kč, a tedy kapacita pro splátku ve výši 7 343 Kč byla dostatečná. Žalovaný měl zaměstnání na dobu neurčitou od listopadu 2014. Rizikovost klienta byla stanovena na základě aplikačního skóre (pravděpodobnost defaultu): Very Low (Very Low / Low /High / Very High) - DSTI (afterbooking) 18 %. Současně byla provedena kontrola Interních Blacklistů, Fraudlistů, Delikvencí, kontrola neplatných dokladů, insolvencí, exekucí apod. Dále bylo ověřeno, že žalovaného b.ú. (s.ú.) nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.).
2. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 7 343 Kč vždy 20. dne v měsíci počínaje 20. 8. 2019. Úroková sazba byla dle smlouvy sjednána na 5,7 % ročně. Žalovaný se však opakovaně dostával do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 20. 1. 2024. Dlužná jistina úvěru po splatnosti činí 94 775,51 Kč, dlužný řádný úvěrový úrok ve výši 5,70 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 94 775,51 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 20. 1. 2024 (zesplatnění) činí 21 384,95 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 94 775,51 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění, tj. ode dne 20. 1. 2024 do dne podání žaloby činí 29 716,34 Kč Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 5,7 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 3. 12. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru od 3. 12. 2025 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 11. 2025.
3. Žalovaný se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřil.
4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).
5. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti:
6. Z žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je ženatý, bydlí u rodičů, má základní vzdělání. Je zaměstnaný u [právnická osoba]. na dobu neurčitou od listopadu 2014. Jeho příjem ze zaměstnání činí 30 117 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 2 000 Kč a měsíční výdaje na splátky úvěrů 9 400 Kč. Výše splátek úvěrů je doložena výpisem z CBCB. V SOLUS žalovaný neměl žádný negativní záznam, jak vyplývá z výpisu ze SOLUS, Anonymizováno7. Z karty klienta vyplynulo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, jak popsala v žalobě. Žalobkyně tato tvrzení doložila výpisem z CBCB, CRIF, výpisem z účtu žalovaného, potvrzením zaměstnavatele.8. Z předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, informace o pojištění a smlouvy o úvěru ze dne 2. 7. 2019 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 565 000 Kč za účelem konsolidace peněžních závazků žalovaného u [Anonymizováno]. ve výši 325 000 Kč převodem na účet č. [č. účtu] a u [právnická osoba]. ve výši 62 000 Kč převodem na účet č. [č. účtu]. Zbývající rozdíl mezi úvěrovým limitem a součtem konsolidovaných závazků měl být vyplacen na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 5,7 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 7 343 Kč. Podle čl. I.7 smlouvy byla žalobkyně oprávněna zesplatnit poskytnutý úvěr mj. v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením úvěru. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry.9. Z výpisů z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla sjednaný úvěr žalovanému dne 10. 7. 2019 v souladu se smluvním ujednáním v úvěrové smlouvě zčásti na konsolidaci úvěrů a zčásti neúčelově na účet bankovní žalovaného.10. Z přehledu splátek a platební historie soud zjistil, že žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyni zůstává dlužen částky vyčíslené v žalobě.11. Z výzev ze dne 30. 7. 2024, 6. 8. 2023, 28. 9. 2023 a 30. 10. 2023 vyplynulo, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru s upozorněním, že v případě nezaplacení dojde k zesplatnění celého úvěru. Výzva ze dne 30. 10. 2023 byla žalovanému odeslána téhož dne a žalobkyni se vrátila jako nedoručená, jelikož si ji žalovaný nevyzvedl v úložní době, jak vyplanulo z doručenky.12. Z oznámení ze dne 22. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 20. 1. 2024 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 327 649,73 Kč do 29. 1. 2024. Výzva byla žalovanému doručena dne 26. 1. 2024, jak vyplývá z doručenky.13. Z výzvy ze dne 3. 11. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do sedmi dnů od odeslání této výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.14. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 19. 7. 2019 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 565 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když porovnala příjmy a výdaje žalovaného a zjistila, že žalovaný disponuje dostatečným množstvím volných zdrojů k úhradě požadovaného úvěru. Příjmy žalovaného žalobkyně ověřila z potvrzení od zaměstnavatele a z výpisů z účtu žalovaného. Výdaje žalovaného pak zjišťovala dotazem na žalovaného a dále z interních a externích registrů dlužníků. Poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 5,7 % ročně byl žalovaný povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 7 343 Kč spolu s případnými poplatky. Žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto po opakovaných neúspěšných výzvách k úhradě úvěr zesplatnila ke dni 20. 1. 2024. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 145 876,80 Kč včetně příslušenství. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.15. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022.16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 565 000 Kč, a to po řádném přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Při hodnocení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z dostatečných objektivních zdrojů, na jejichž základě vyplynulo, že žalovaný byl schopen splácet požadovaný úvěr. Žalovaný však následně porušil svoji povinnost a dostal se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dlužnou částku tak, jak byla žalobkyní vyčíslena, nezaplatil. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 94 775,51 Kč spolu s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení.18. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.19. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 792 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 19 420,50 Kč (odměna dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, za tři úkony právní služby po 4 900 Kč /příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 23 212,50 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.