Výrok
I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 23 165 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 323 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 48 165 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]. byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 15 000 Kč dne 6. 8. 2024, a smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč dne 2. 8. 2024. Úvěry byly poskytnuty bankovním převodem na účet zvolený žalovaným. Úvěry měl žalovaný splatit do 30 dnů od jejich poskytnutí. Žalovaný se však dostal do prodlení s vrácením úvěrů a nezaplatil na svůj dluh ničeho. Pohledávky za žalovaným z předmětných úvěrových smluv byly postoupeny společnosti [právnická osoba], která je následně postoupila žalobkyni. Kromě zaplacení jistin úvěrů se žalobkyně domáhala zaplacení 14 545 Kč z úvěrové smlouvy č. [hodnota] (součet úroku ve výši 450 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatku za SMS a e-mailové upomínky ve výši 800 Kč, poplatku za písemné výzvy ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 195 Kč) a 8 620 Kč z úvěrové smlouvy č. [hodnota] (součet úroku ve výši 150 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatku za SMS a e-mailové upomínky ve výši 800 Kč, poplatku za písemné výzvy ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 170 Kč). Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalovaných jistin úvěru ode dne následujícího po splatnosti dluhu do zaplacení.
2. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 6. 11. 2025, č. j.
3 C 213/2025-42, aby do 15 dnů od doručení sdělila, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních skutečností před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, a předložila k těmto tvrzením důkazy (například výpisy z účtu žalovaného, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o lustraci v registrech dlužníků). Žalobkyně byla také poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že nebudou-li žalobní tvrzení řádně doplněna a soudu nebudou předloženy důkazy k prokázání popsaných rozhodných skutečností, vystavuje se riziku přinejmenším částečného neúspěchu ve věci.3. Podáním ze dne 13. 11. 2025 žalobkyně soudu sdělila, že nedisponuje listinami k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jelikož je neobdržela od postupitele pohledávky. Z tohoto důvodu vzala podanou žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení, co do částky 450 Kč představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 5 400 Kč představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky 700 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky 6 195 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení, co o zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, co do částky 150 Kč představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 1 800 Kč představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky 700 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky 4 170 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení, a navrhla, aby soud žalobu v této části zastavil.
4. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než soud začal ve věci samé jednat, postupoval soud podle § 96 o. s. ř. a řízení v části, v němž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 23 165 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zastavil.
5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je mu nastalé situace líto a má zájem situaci řešit. Současně požádal o splátkový kalendář. Ke svým aktuálním poměrům a výši navrhovaných splátek se však žalovaný nevyjádřil, ani přes výzvu soudu.
6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).
7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 1. 8. 2024 a předsmluvního formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 1. 9. 2024 spolu s úrokem ve výši 150 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč. Poplatek za administraci prodlení činil 700 Kč, poplatek za SMS upomínky 50 Kč, za e-mailové upomínky 30 Kč, poplatek za písemné výzvy 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 6. 8. 2024 a předsmluvního formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 5. 9. 2024 spolu s úrokem ve výši 450 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč. Poplatek za administraci prodlení činil 700 Kč, poplatek za SMS upomínky 50 Kč, za e-mailové upomínky 30 Kč, poplatek za písemné výzvy 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky.
10. Z potvrzení o platbách bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč dne 7. 6. 2024 a ve výši 10 000 Kč dne 2. 8. 2024 převodem na bankovní účty uvedené v úvěrových smlouvách, přičemž podle zprávy AirBank a.s. je majitelem těchto účtů žalovaný.
11. Z přehledu odeslaných SMS a e-mailových výzev a listinných výzev bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhů po splatnosti.
12. Ze smluv o postoupení pohledávek č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne 20. 11. 2024 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba]. postoupila žalované pohledávky za žalovaným společnosti , právnická osoba13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek 25/24 ze dne 20. 11. 2024 a seznamu postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila žalované pohledávky za žalovaným žalobkyni.14. Z předžalobních výzev ze dne 5. 10. 2024 a 9. 10. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalovaných částek s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.15. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 7. 2025 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení žalovaných částek s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 31. 7. 2025, jak vyplývá z podacího archu.16. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřeny úvěrové smlouvy ze dne 1. 8. 2024 a 6. 8. 2024, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a 15 000 Kč. Poskytnuté úvěry spolu s úroky a poplatkem za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatek za SMS upomínky ve výši 50 Kč, za e-mailové upomínky ve výši 30 Kč, poplatek za písemné výzvy ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný na své dluhy nic nezaplatil. Na základě smluv ze dne 20. 11. 2024 byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni.17. Po právní stránce se jedná o spor ze smluv o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.23. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 plyne, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.24. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.25. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč na základě úvěrových smluv ze dne 1. 8. 2024 a 6. 8. 2024. Zjištěno však ani přes výše popsané poučení soudu nebylo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, splnila svou povinnost stanovenou v § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru řádně a na základě dostatečných objektivních zdrojů přezkoumala schopnost žalovaného řádně a včas splácet předmětný úvěr. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a současně z tohoto důvodu vzala žalobu částečně zpět.26. Na základě shora uvedených skutečností je tedy třeba uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostála své povinnosti řádně a s odbornou péčí přezkoumat úvěruschopnost žalovaného. Soud proto považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za neplatnou podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž k této neplatnosti soud přihlédl z úřední povinnosti v souladu s citovaným ustanovením, tedy i bez návrhu žalovaného.27. V důsledku neplatnosti úvěrových smluv lze žalobkyni přiznat pouze právo na zaplacení poskytnutých peněžních prostředků, které jí žalovaný dosud nevrátil, a to z titulu práva na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný nezaplatil ničeho. Soud proto ve výroku II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 25 000 Kč ve smyslu § 2993 o. z.28. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 927 Kč. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z žalované částky do výše 2 409 Kč. Nedoplatek soudního poplatku by tak činil 482 Kč. Žalobkyně však vzala podanou žalobu částečně zpět ohledně zaplacení 23 185 Kč, přičemž podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. se žalobkyni vracel soudní poplatek z této částky ve výši 159 Kč (soudní poplatek z 23 185 Kč činí 1 159 Kč, při zastavení řízení se vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, tj. v daném případě by se vracelo 159 Kč). Soud proto žalobkyni uložil ve výroku III. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 323 Kč (doměřovaný soudní poplatek ve výši 2 409 Kč – zaplacený soudní poplatek 1 927 Kč - soudní poplatek ve výši 159 Kč, který by se žalobkyni vracel z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, pokud by již byl doměřovaný soudní poplatek v plné výši zaplacen).29. V řízení byla žalobkyně úspěšnější (52 %) než žalovaný (48 %), neboť žalobě bylo vyhověno ohledně 25 000 Kč a ohledně 23 165 Kč bylo řízení zastaveno bez přičinění žalovaného ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. Rozdíl v tomto úspěchu je však zcela nepatrný (4 %), proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.30. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Soud nevyhověl žádosti žalovaného o povolení splátek, jelikož žalovaný ani po výzvě soudu nesdělil své aktuální majetkové poměry, a proto soud nemohl ověřit, zda je žádost žalovaného o povolení splátek oprávněná.