Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 471 759,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 47 981,82 Kč, úrokem ve výši 11,79 % ročně z 469 959,85 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 523,99 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z 471 759,85 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 57 603,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 1. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 471 759,85 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. 016110703R ze dne 30. 11. 2023. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 490 000 Kč bezhotovostním převodem. Úvěr je u žalobkyně veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 9 508 Kč vždy 24. dne v měsíci počínaje 24. 12. 2023. Úroková sazba byla dle smlouvy sjednána na 11,79 % ročně. Žalovaný se však opakovaně dostával do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 24. 8. 2024. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina úvěru 469 959,85 Kč a poplatky 1 800 Kč (poplatek za odeslání tří upomínek po 500 Kč a jedné výzvy ve výši 300 Kč). Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 11,79 % ročně z dlužné jistiny úvěru z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby ve výši 47 981,82 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny úvěru a poplatků z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby ve výši 25 523,99 Kč, úroku ve výši 11,79 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 2. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru a poplatků od 2. 4. 2025 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 3. 2025.
2. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný využil nabídku předschváleného limitu pro neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 490 000 Kč a splatností 72 měsíců. Předschválený limit byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu (a spořicím účtu) žalovaného. Příjem na základě transakcí na bankovním účtu činil 40 540 Kč (napočítán jako medián za posledních 5 měsíců - květen 2023 – 58 075,33 Kč, červen 2023 – 84 661 Kč, červenec 2023 – 40 693 Kč, srpen 2023 -15 133 Kč, září 2023 – 40 555 Kč). Výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity činily 30 122 Kč (výpočet výdajů: 1) životní náklady - pravidelné výdaje (průměr 5 měsíců), které zahrnují inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy (stejný účet, každý měsíc, podobná částka +/- 10%), nepravidelné výdaje (medián 5 měsíců), které zahrnují: transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu, nepravidelné výdaje jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu, 2) náklady na úvěrové služby - interní (ČSOB + HB) informace o splátkách a limitech čerpané z interních systémů, ostatní úvěry zjištěné z CB registrů, do měsíčních nákladů zahrnuta splátka u splátkových služeb a 5 % z úvěrového rámce u nesplátkových služeb). Platební kapacita činila 10 418 Kč. Platební kapacita pro splátku ve výši 9 508 Kč tedy byla dostatečná.
3. Žalovaný se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřil.
4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).
5. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti:
6. Z dohody o aktivaci služeb ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytovala žalovanému služby ČSOB elektronického bankovnictví.
7. Z předsmluvní informace, žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 30. 11. 2023, záznamů o podpisu klienta a smlouvy o úvěru č. 016110703R ze dne 30. 11. 2023 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 490000 Kč převodem na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 11,79 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 9 508 Kč k 24. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne 24. 12. 2023. Poplatek za upomínku/výzvu k zaplacení dlužné částky činil 300 Kč/500 Kč. Podle čl. VIII. odst. 3 smlouvy byla žalobkyně oprávněna zesplatnit poskytnutý úvěr mj. v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením úvěru. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry.
8. Z karty klienta vyplynulo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, když vycházela z příjmů a výdajů uvedených v žalobě. Dle interních zdrojů žalobkyně (Blacklisty, Freudlisty, Delikvence), transakcí žalovaného, lustrace v CBCB a insolvenčním rejstříku nebyla zjištěna zadluženost žalovaného. K tomu žalobkyně doložila výpis z CBCB, CRIF, výpisy z účtu žalovaného. Z výpisu z CBCB vyplývá, že žalovaný splácel dva úvěry s celkovou měsíční splátkou 12 717 Kč. Nesplacená jistina těchto úvěrů činila 1 130 867 Kč. Z předložených výpisů z účtu žalovaného se podávají jeho měsíční příjmy dle tvrzení žalobkyně.
9. Z výpisů z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla sjednaný úvěr ve výši 490 000 Kč žalovanému dne 30. 11. 2023 na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě č. [č. účtu].
10. Z přehledu splátek a platební historie soud zjistil, že žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyni zůstává dlužen částky vyčíslené v žalobě.
11. Z upomínky ze dne 1. 4. 2024 a z výzev ze dne 8. 4. 2024, 1. 5. 2024 a 3. 6. 2024 vyplynulo, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru s upozorněním, že v případě nezaplacení do 3. 7. 2024 dojde k zesplatnění celého úvěru. Výzva ze dne 3. 6. 2024 byla žalovanému odeslána téhož dne a žalobkyni se vrátila jako nedoručená, jelikož si ji žalovaný nevyzvedl v úložní době, jak vyplanulo z doručenky.
12. Z oznámení ze dne 26. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 25. 8. 2024 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 502 390,53 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 8. 2024, jak vyplývá z doručenky.
13. Z výzvy ze dne 6. 3. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do sedmi dnů od doručení této výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla předána k odeslání žalovanému dne 6. 3. 2025, jak se podává z potvrzení podání.
14. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 30. 11. 2023 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 490 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 11,79 % ročně a případnými poplatky byl žalovaný povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 9 508 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 8. 2024. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 545 265,66 Kč včetně příslušenství. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.
15. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Žalobkyně po řádném přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému úvěr ve výši 490 000 Kč. Žalovaný však porušil svoji povinnost a dostal se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dlužnou částku tak, jak byla žalobkyní vyčíslena, nezaplatil. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 471 759,85 Kč spolu s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení.
18. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.
19. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 18 871 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 38 732,1 Kč (odměna dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 10 220 Kč /příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 57 603,10 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.