Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 550,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 615,76 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 652,95 Kč, úrokem ve výši 8,05 % ročně z 23 550,29 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 23 550,29 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 395 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 16. 8. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 23 550,29 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě č. 014259992R ze dne 28. 2. 2022. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru přezkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že zkoumala, zda plnění povinností a závazků ze smlouvy není v rozporu s jinými povinnostmi nebo závazky žalovaného, kdy ověřovala jeho výdaje lustrací v bankovních a nebankovních úvěrových registrech přes systém CBCB a SOLUS, podle které žalovaný nebyl v prodlení se splácením žádných závazků a doposud byl schopný své závazky splácet. Dle informací z insolvenčního rejstříku žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení. Výše úvěru a výše splátek pak byla vyhodnocena na základě dlouhodobého hodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného. Úvěrový účet byl otevřen ke dni 28. 2. 2022. Úroková sazba činila 19,9 % ročně. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 14. 11. 2023 a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina úvěru 23 550,29 Kč, smluvní úrok ve výši 8,05 % ročně (úroková sazba stanovena s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb.) z dlužné jistiny od 14. 11. 2023 do 23. 7. 2024 činil 1 615,76 Kč, úrok z prodlení 1 652,95 Kč (v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků za období od 14. 5. 2023 do 23. 7. 2024). Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 24. 7. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru a poplatků od 24. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 8. 2024.
2. Žalovaný se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).
4. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z předsmluvní informace, žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 28. 2. 2022, záznamů o podpisu klienta, informací o pojištění, přílohy č. 1 a smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne 28. 2. 2022 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 19,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Ve smlouvě bylo obsaženo ujednání o poplatcích. Podle čl. VIII. odst. 3 smlouvy byla žalobkyně oprávněna zesplatnit poskytnutý úvěr mj. v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením úvěru. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně pro kreditní kartu.
6. Z karty klienta vyplynulo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, kdy vycházela z příjmu žalovaného ve výši 38 960 Kč (průměrný příjem za posledních 5 měsíců na bankovním účtu) a výdajů ve výši 32 406,50 Kč (zohledňuje pravidelné i nepravidelné výdaje žalovaného za posledních 5 měsíců). Platební kapacita tak byla vypočtena na částku 6 553,30 Kč, z níž platební kapacita pro splátku ve výši 1 000 Kč byla dostatečná. Dle interních zdrojů žalobkyně (Blacklisty, Freudlisty, Delikvence), transakcí žalovaného, lustrace v CBCB a insolvenčním rejstříku nebyla zjištěna zadluženost žalovaného. Kontrolována byla i databáze neplatných dokladů. K tomu žalobkyně doložila výpis z CBCB, CRIF, výpisy z účtu žalovaného.
7. Z přehledu splátek a platební historie soud zjistil, že žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyni zůstává dlužen částky vyčíslené v žalobě.
8. Z výzev ze dne 22. 5. 2023, 29. 5. 2023, 6. 7. 2023 a 7. 8. 2023 vyplynulo, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru s upozorněním, že v případě nezaplacení do 6. 9. 2023 dojde k zesplatnění celého úvěru. Výzva ze dne 6. 7. 2023 byla žalovanému odeslána téhož dne a žalobkyni se vrátila jako nedoručená, jelikož si ji žalovaný nevyzvedl v úložní době, jak vyplanulo z dodejky.
9. Z oznámení ze dne 16. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 14. 11. 2023 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 24 174,43 Kč do 23. 11. 2023. Výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 11. 2023, jak vyplývá z dodejky.
10. Z výzev ze dne 2. 8. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do pěti dnů od doručení této výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzvy byly předány k odeslání žalovanému dne 5. 8. 2024, jak se podává z potvrzení podání.
11. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 28. 2. 2022 úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěru ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 19,9 % ročně a případnými poplatky byl žalovaný povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z čerpaného úvěru, nejméně ve výši 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 11. 2023. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 24 174,43 Kč včetně příslušenství. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.
12. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru a přečerpal sjednaný úvěrový limit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dlužnou částku, tak jak byla žalobkyní vyčíslena, nezaplatil. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 23 550,29 Kč spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení.
15. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.
16. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 943 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 8 566,80 Kč (3 úkony právní služby po 2 060 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.
17. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 943 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. advokátního tarifu ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč /převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé/, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 395 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
18. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.