Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

6 C 131/2026

Soud: Okresní soud ve SvitaváchDatum rozhodnutí: 24. 9. 2026Č. j.: 6 C 131/2026-20Soudkyně: JUDr. Lenka Knapčoková, Ph.D.Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení 66 027,81 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSY:2026:6.C.131.2026.1
náklady řízenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 076,50Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 43 951,31 Kč a 11,5% úroku z prodlení z částky 28 332,37 Kč od 20. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 660 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 8. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 66 027,81 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 3. 9. 2025 uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované úvěr až do výše 27 600 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím ujednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách ve výši určené ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne 3. 10. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 6. 8. 2030. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž zjistila, že výše jejího čistého měsíčního příjmu činí 25 000 Kč, výdaje stanovila na částku 13 923 Kč a vyšel jí disponibilní příjem ve výši 8 828 Kč, dále vycházela z náhledů do registrů dlužníků. Úvěr byl žalované vyplacen na její bankovní účet v postupných platbách ve výši 10 000 Kč dne 3. 9. 2025, 1 700 Kč dne 7. 10. 2025, 2 000 Kč dne 8. 10. 2025, 1 600 Kč dne 9. 10. 2025, 1 600 Kč dne 10. 10. 2025, 4 000 Kč dne 10. 10. 2025, 1 400 kč dne 13. 10. 2025, 500 Kč dne 13. 10. 2025, 700 Kč dne 14. 10. 2025, 1 000 kč dne 20. 10. 2025 a 3 000 kč dne 21. 10. 2025, celkem bylo žalované vyplaceno 27 500 Kč. Žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila celkem 5 423,50 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, smlouva byla žalobkyní následně vypovězena ke dni 19. 2. 2026. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalobkyně eviduje za žalovanou dluh ve výši 64 730,94 Kč, který sestává z jistiny ve výši 27 500 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 541,79 Kč, smluvního úroku ve výši 36 398,57 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 102,48 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 161,22 Kč a poplatku za službu informační SMS servis ve výši 26,88 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v celkové výši 1 296,87 Kč, a to za období prvních 90 dnů od 20. 11. 2025 do 18. 2. 2026. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[Anonymizováno] “ č. [hodnota], která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 3. 9. 2025, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr až do výše 27 600 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v době splatnosti. Datum splatnosti první denní splátky bylo sjednáno na 3. 10. 2025, konec doby platnosti kreditního rámce pak na 6. 8. 2030. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 1,066% denně a poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky.

4. Z nedatovaného dokumentu označeného jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně].“ soud zjistil, že žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované stanovila výši jejího čistého měsíčního příjmu doloženého dokumenty ve výší 22 751 Kč, pravidelné měsíční výdaje činily 13 923 Kč a disponibilní příjem činil částku 8 828 Kč měsíčně. Posouzení úvěruschopnosti bylo dle žalobkyně úspěšné.

5. Ze sdělení Moneta Money bank a. s. soud zjistil, že žalovaná je majitelkou účtu č. [č. účtu] a že na tento účet byly připsány v období od 3. 9. 2025 do 21. 10. 2025 částky v celkové výši 27 500 Kč.

6. Z emailu ze dne 19. 2. 2026 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu prodlení žalované se splátkami vypověděla smlouvu o úvěru s okamžitou platností a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 6. 2026 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 68 528,71 Kč do 3 dnů.

8. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

9. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 3. 9. 2025 poskytla žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky v celkové výši 27 500 Kč, z nichž žalovaná vrátila částku 5 423,50 Kč. Žalobkyně považovala zkoumání úvěruschopnosti žalované za dostačující. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky v celkové výši 27 500 Kč. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě byly finanční prostředky vyplaceny, je neplatná. Závěr o neplatnosti smlouvy vyplývá ze zjištění, že žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, neboť nevyhodnotila řádně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, i přes výzvu soudu nedoložila, z jakých podkladů při hodnocení úvěruschopnosti vycházela, nebyly doloženy žádné výplatní pásky či výpisy z účtu. Žalobkyně se tak spokojila pouze s údaji uvedenými samotnou žalovanou, které si nezkontrolovala. Spotřebitelský úvěr tak neměl být žalované vůbec poskytnut. Sankcí za takové porušení povinnosti je podle § 87 odst. 1 věta první a druhá téhož zákona neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

19. Jelikož byly žalované poskytnuty finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikla jí podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinnost vrátit poskytovateli úvěru toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila částku 5 423,50 Kč, uložil jí soud povinnost vrátit žalobkyni částku 22 076,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná se ve věci i přes výzvu soudu nevyjádřila a neobjasnila své majetkové poměry. Za této situace jí soud uložil povinnost zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. Ve zbývající části, tedy co do částky 43 951,31 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to ani z dlužné jistiny úvěru, neboť teprve tímto rozsudkem byla žalované stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny a žalovaná se tak doposud nemohla ocitnout v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, nebo např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 23 Co 343/2024).

21. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 642 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky 66 027,81 Kč částku 3 302 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 660 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 660 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

22. Pokud jde o náklady řízení, předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 66 027,81 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 22 076,50 Kč, naopak co do částky 43 951,31 Kč a co do požadovaného příslušenství byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tedy byla převážně neúspěšná a nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud tedy nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací