Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 3 363,49 Kč a 12% úroku z prodlení z částky 10 363,49 Kč od 21. 4. 2026 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně [Jméno advokátky] náklady řízení ve výši 985 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 8. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 10 363,49 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru poskytnutému žalované jejím právním předchůdcem – společností [právnická osoba]. dne 21. 3. 2025 ve výši 7 000 Kč prostřednictvím komunikace na dálku. Zájemce vyplní registrační formulář se svými identifikačními údaji, odesláním žádosti o půjčku potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedenými, odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy. Žalobkyně poskytla žalované dne 21. 3. 2025 úvěr ve výši 7 000 Kč se splatností dne 20. 4. 2025, přičemž byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 363,49 Kč. Částka 7 000 Kč byla žalované zaslána na účet, který sdělila při zaregistrování. Žalovaná neuhradila žádnou částku. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 10 363,49 Kč (7 000 Kč + 3 363,49 Kč za poplatek) se zákonnými úroky z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2026 došlo k postoupení pohledávky proti žalované na současnou žalobkyni.
2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
3. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku dne 21. 3. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč s tím, že k datu splatnosti 20. 4. 2025 měla žalovaná kromě částky 7 000 Kč uhradit ještě poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 363,49 Kč. Úroky byly stanoveny na 40% ročně, RPSN činila 15 365,10%.
4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 21. 3. 2025 byla na účet uvedený žalovanou ve smlouvě č. [č. účtu] poukázána částka 7 000 Kč. [Anonymizováno] potvrdila, že se jedná o účet žalované a že na něj byla v rozhodném období poukázána žalobkyní částka 7 000 Kč.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2026 byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti [právnická osoba]. na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne 7. 6. 2026. Předžalobní výzvu k plnění zaslal právní zástupce žalobkyně žalované dne 7. 6. 2026.
6. Žalobkyně nedoložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, a to i přes výzvu soudu ze dne 3. 9. 2026.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).
8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).
9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, a že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost poskytnout spotřebitelský úvěr, neboť dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listinné důkazy (např. výpisy z účtu, výplatní pásky apod.), ze kterých by se podávaly konkrétní měsíční příjmy a výdaje žalované. Je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z údajů předložených žalovanou.
10. Na základě těchto úvah soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, takže smlouva o úvěru je neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, a žalovaná je povinna vrátit (pouze) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná je tedy povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč. Lhůtu splatnosti stanovil soud s ohledem na nečinnost žalované podle § 160 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. Soud tedy uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 7 000 Kč, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalované k placení dlužné částky a ona se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí.
11. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
12. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 7 000 Kč a neúspěch v částce 3 363,49 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 35% svých účelně vynaložených nákladů řízení.
13. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 400 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21 % DPH činí částku 2 815 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 35%, tedy částky 985 Kč. Náklady řízení ve výši 985 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její právní zástupkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).