Výrok
I. Určuje se, že [jméno FO], r. č. [Anonymizováno], zemřelá dne [datum], byla ke dni úmrtí výlučným vlastníkem pozemku p. č. [právnická osoba] v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsaném u [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům k rukám jejich právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] náklady řízení ve výši 15 724 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 1. 2024 domáhali určení, že [jméno FO], r. č. [Anonymizováno], zemřelá dne [datum], byla ke dni úmrtí výlučným vlastníkem pozemku p. č. [právnická osoba] v obci [adresa], katastrální území [adresa]. [jméno FO], právní předchůdkyně žalobců, nabyla na základě rozhodnutí [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 2. 1986, kterým bylo projednáno dědictví po zemřelé [jméno FO], do svého výlučného vlastnictví mimo jiné i pozemek p. č. [právnická osoba], nyní v obci [adresa], k. ú. [adresa]. Ke dni 21. 4. 1992 byl tento pozemek zaspán v evidenci nemovitostí na listu vlastnictví číslo [hodnota] a na evidenčním listu číslo [hodnota] jako výlučné vlastnictví paní [jméno FO] spolu s ostatními nemovitostmi získanými shora uvedeným dědictvím. Dne 24. 9. 2014 paní [jméno FO] zemřela, všichni žalobci jsou jejími potomky a právními nástupci. V řízení o dědictví byla zjištěna závěť a majetek nabyli pan [Jméno zainteresované osoby 0/0] (nemovitosti) a pan [Jméno zainteresované osoby 2/0]. V řízení o pozůstalosti byl předmětem dědictví pouze pozemek p. č. [Anonymizováno] pozemek p. č. [právnická osoba] předmětem pozůstalostního řízení nebyl. Následně bylo zjištěno, že ze strany tehdejšího Katastrálního úřadu došlo v průběhu roku 1998 k chybě, kdy při zápisu pozemků chybně vedených na LV [LV] v oddílu B do oddílu D (jelikož se jednalo o pozemky evidované zjednodušeným způsobem, nikoliv o pozemky katastru nemovitostí), byl pozemek p. č. [právnická osoba] omylem, tedy bez jakéhokoliv právního důvodu či zápisové listiny, zapsán na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa]. Tento pozemek tak byl chybně zaevidován na LV pana [jméno FO], nar. [datum]. [jméno FO] zemřel dne [datum]. Dodatečné projednání dědictví po něm bylo zahájeno až z podnětu [právnická osoba] dne [datum] a na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 32 D 1727/2021-59 ze dne 21. 6. 2022 pak všechny nemovité věci zapsané na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], včetně pozemku p. č. [právnická osoba] nabyla jako odúmrť žalovaná [Anonymizováno]. Sám katastrální úřad dne 13. 11. 2023 vydal oznámení o neprovedení opravy v údajích katastru nemovitostí č. j. OR-957/2023-609-20, kde sice konstatuje, že došlo k pochybení, avšak toto pochybení již nelze napravit postupem opravy údajů v katastru nemovitostí, když v mezidobí došlo ke změně vlastníka na základě dodatečného projednání dědictví. Dne 18. 12. 2023 obdržel pan [Jméno zainteresované osoby 0/0] výzvu žalované, aby do jednoho měsíce uplatnil své právo žalobou, jinak bude žalovaná nadále nakládat s dotčeným pozemkem jako s vlastním. Žalobci jsou tedy nuceni podat společně tuto žalobu. Žalobci potom mají na určení vlastnictví naléhavý právní zájem, neboť jejich právní postavení jakožto dědiců a potenciálních vlastníků je ohroženo a závisí na určení, že jejich právní předchůdkyně byla ke dni úmrtí skutečně vlastníkem dotčeného pozemku. Jedná se o situaci nesouladu mezi zápisem v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem.
2. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. Tuto chybu nelze napravit případnou dohodou uzavřenou mezi žalobci a žalovanou. Rozsudek jako konstitutivní rozhodnutí státního orgánu je jediný způsobilý založit vlastnické právo k předmětnému pozemku pro paní [jméno FO]. Žalovaná by přistoupila na uzavření soudního smíru pouze za podmínky, že žalobci nebudou požadovat náklady řízení, s čímž žalobci nesouhlasili. Žalobkyně poukazovala na ustanovení § 150 o. s. ř. a žádala, aby soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná danou situaci nijak nezavinila, vlastníkem daných nemovitostí se stala na základě rozhodnutí státního orgánu až v roce 2022. Pro žalovanou se jednalo o majetek nepotřebný, proto přistoupila k prodeji majetku, a to formou elektronické aukce. Žalobce a) byl o zamýšleném prodeji informován z titulu vlastníka sousedního pozemku dopisem ze dne 16. 10. 2023. Ani po obdržení tohoto dopisu žalobce a) žalovanou neinformoval o tom, že k pozemku uplatňuje vlastnické právo a žalovanou o svém tvrzeném nároku informoval až poté, kdy aukce proběhla a byl znám vítěz aukce i cena, za jakou se pozemek vydražil. Není tedy pochyb o tom, že žalobci se svým liknavým a neaktivním přístupem na vzniklém stavu po celou dobu jeho trvání nemalou měrou podíleli. Po proběhlém řízení o pozůstalosti po paní [jméno FO] v roce 2014 vůbec nezjistili, že pozemek pozemková parcela číslo [právnická osoba] vedený ve zjednodušené evidenci v katastrálním území [adresa] nebyl předmětem tohoto řízení. Tento stav trval 9 let, aniž by žalobci učinili jakýkoliv pokus o nápravu tohoto stavu. Žalovaná opětovně zdůrazňuje, že se vlastníkem majetku stala až v roce 2022. Není pochyb o tom, že žalobci měli dobu více než dostatečnou, během které mohli tuto chybu objevit a katastr nemovitostí by ji sám mohl napravit, aniž by muselo dojít k soudnímu řízení. Žalovaná má tedy za to, že důvod hodný zvláštního zřetele pro moderaci výše náhrady nákladů řízení je v daném případě dán, a to právě existencí okolností, souvisejících s předprocesním stadiem sporu, zejména s chováním žalobců v tomto stádiu.
3. Z provedených listinných podkladů zjistil soud následující:
4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že pozemek p. č. [právnická osoba] v k. ú. [adresa] je zapsán na LV [Anonymizováno] jako vlastnictví [Anonymizováno] s právem hospodaření pro [Anonymizováno]. Vlastníkem tohoto pozemku se ČR stala na základě rozhodnutí o dědictví Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 6. 2022, č. j. 32 D 1727/2021-59 v dodatečném řízení o dědictví po [jméno FO], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], a to z titulu odúmrti.
5. Z rozhodnutí Státního notářství ve [adresa] ze dne 19. 2. 1986 ve věci projednání dědictví po [jméno FO] byla schválena dohoda o vypořádání dědictví ze dne 19. 2. 1986, podle které veškerý majetek do dědictví náležející nabyla do vlastnictví pozůstalá dcera [jméno FO], předmětem dědictví byl i pozemek p. č. [právnická osoba]. Z výpisu z evidence nemovitostí ze dne 21. 4. 1992 vyplývá, že [jméno FO] byla vlastnicí st. p. č. [Anonymizováno] a p. č. [právnická osoba] v k ú. [adresa]. Okresní soud ve [adresa] v řízení o pozůstalosti po zemřelé [jméno FO] ve svém rozhodnutí ze dne 5. 12. 2014, č. j. [spisová značka] schválil dohodou o rozdělení pozůstalosti tak, že mimo jiné [Jméno zainteresované osoby 0/0], dědic ze závěti, nabývá pozemek p. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].
6. Z Oznámení o neprovedení opravy v údajích katastru nemovitostí ze dne 13. 11. 2023, č. j. OR-957/2023-609-20 Katastrální úřad pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] sděluje, že neprovede opravu údajů katastru nemovitostí na základě návrhu podaného dne 6. 11. 2023 [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Oprava se měla týkat pozemku p. č. [právnická osoba], který je chybně evidován na LV [Anonymizováno] a správně má být na LV [Anonymizováno], což dokládá výpis z evidence nemovitostí ze dne 21. 4. 1992. Katastrální úřad provedl ve věci šetření v operátu, popsal, jakým způsobem byl pozemek evidován a dále uvedl, že v roce 1998 bylo zjištěno a na základě srovnávacího sestavení parcel zapsáno do operátu katastru nemovitostí pod položkou změn 17/1998, že pozemek pozemkové parcely [právnická osoba] je chybně veden v oddílu B na LV [Anonymizováno] a že má být veden v oddílu D na LV [Anonymizováno] [Anonymizováno] (tedy že se jedná o pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem – původ pozemkový katastr – nikoliv o pozemek katastru nemovitostí). Při zápisu uvedené změny však došlo k chybě a pozemek pozemkové parcely č. [právnická osoba] byl zapsán bez právního důvodu na list vlastnictví č. [hodnota]. V rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním byl v roce 2016 v katastrálním území [adresa] pozemek pozemkové parcely č. [právnická osoba] vedený ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr přečíslován a označen jako pozemky katastru nemovitostí č. [Anonymizováno], č. [právnická osoba] a č. [Anonymizováno] a byly také zobrazeny v katastrální mapě. Vzhledem k tomu, že navrhovatelem tvrzená chyba spočívá v nesprávném zápisu vlastnického práva a chybný zápis byl tzv. „překryt“ dalším zápisem vlastnického práva následujícího vlastníka, nemůže být předmětem řízení o opravě chyby, ale rozhodnutím soudu v občanskoprávním řízení.
7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobci mají na této žalobě ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem, neboť se domáhají určení, že jejich právní předchůdce vlastnil ke dni své smrti pozemek p. č. [právnická osoba] v k.ú. [adresa] a chtějí tak docílit nápravy zápisu v katastru nemovitostí.
8. V daném případě ze všech předložených listin a zejména z oznámení samotného katastrální úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště ve [adresa] vyplývá, že v roce 1998 došlo k pochybení katastrálního úřadu a pozemek p. č. [právnická osoba] byl omylem na LV [Anonymizováno] (namísto ponechání na LV [Anonymizováno] v jiném oddíle) do vlastnictví pana [jméno FO], který již byl v té době po smrti. Následně proběhlo ohledně tohoto pozemku dodatečné projednání dědictví a pozemek jako odúmrť připadl státu. [jméno FO] o tento pozemek přišla právě tímto mylným zápisem, přičemž její vlastnické právo nebylo jiným způsobem zpochybněno. Jelikož vlastnické právo je nepromlčitelné a sama žalovaná si byla vědoma toho, že tuto chybu nelze napravit jinak než v soudním řízení, rozhodl soud tak, že žalobě zcela vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že paní [jméno FO] byla ke své smrti dne 24. 9. 2014 vlastnicí pozemku p. č. [právnická osoba] v k.ú. [adresa].
9. Ve věci měli plný úspěch žalobci a měli by tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které ve věci účelně vynaložili. Zástupce žalobců žádal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem ve výši 38 624 Kč při zastupování 5 žalobců, celkem 43 624 Kč.
10. V daném případě soud postupoval podle ustanovení § 150 o. s. ř. a výjimečně náhradu nákladů řízení zčásti nepřiznal. Soud shledal důvody zvláštního zřetele spočívající v tom, že žalovaná daný spor nezavinila a poté, co se na ni žalobce a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] obrátil, zastavila probíhající aukci a byla ochotna věc řešit. Nicméně toto řešení nebylo možné bez podání civilní žaloby a procesní zavinění na vzniklých nákladech je tedy u žalované zřejmé. Soud chápe postoj žalované, že nechce platit náklady řízení, když chybu v katastru nemovitostí nezavinila. Na druhou stranu žalobci také tuto chybu nezavinili a byli nuceni podat žalobu. Zastoupení právním zástupcem bylo podle názoru soudu nutné, neboť se nejedná o jednoduchou záležitost. Je také pravdou, že kdyby byl a) žalobce při projednávání dědictví po [jméno FO] opatrnější a nemovitosti si zkontroloval, mohlo by se na mylný zápis přijít dříve. Ovšem a) žalobce předpokládal, že nebude majetek ve stejném rozsahu, v jakém jej vlastnila paní [jméno FO], když nemohl předvídat, že chybou v zápise v roce 1998 byl pozemek p. č. [právnická osoba] vyňat z LV [Anonymizováno] a zapsán na LV [Anonymizováno]. S ohledem na tyto skutečnosti soud náklady řízení ponížil tak, že přiznal advokátovi žalobců pouze úkony jako by zastupoval jen jednoho žalobce. Toto má i oporu v tom, že v dědickém řízení pozemky v k. ú. [adresa] dědil pouze [Jméno zainteresované osoby 0/0] a ten také inicioval jednání s žalovanou i následné podání žaloby. Je tedy předpoklad, že v dodatečném projednání dědictví se vlastníkem daného pozemku stane také on. Soud tedy právnímu zástupci žalobců přiznal 3 úkony právní služby za převzetí zastoupení, podání žaloby a účast jednání dne 16. 4. 2024 (§11 odst. 1 písm. a, d, g vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. b), § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 50 000 Kč činí 3 100 Kč. Náklady řízení jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, 3 úkony po 3 100 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, dále náhradou promeškaného času ve výši 200 Kč (2 započaté půlhodiny) a jízdným z [adresa] do [adresa] a zpět ve výši 324 Kč. Celková částka činí 15 724 Kč. Zástupce žalobců není plátcem DPH. Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem a § 149 odst. 1 o. s. ř.).