Rozsudek ze dne 24. 10. 2024
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 315,02 Kč do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení další částky 44 001 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 234,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 716,67 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky 35 542,86 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a 22,08% úroku p. a. z částky 35 542,86 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 220,98 Kč do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení další částky 28 446 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 309,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 777,74 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky 20 855,93 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a 24,36% úroku p. a. z částky 20 855,93 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2024 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 89 983 Kč jako nedoplatku 2 úvěrů poskytnutých žalované právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba2. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 12. 2020 č. [tel. číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 42 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 86 701 Kč (úvěr 42 000 Kč, souhrnný poplatek 41 992 Kč a pojištění ve výši 2 709 Kč) v 21měsíčních splátkách po 4 129 Kč. Žalovaná uhradila celkem 25 684,98 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 60 316,02 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 35 542,86 Kč a dlužné poplatky ve výši 24 773,16 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 8 716,67 Kč (jedná se o 22,08% roční úrok z jistiny 35 542,86 Kč od 9. 9. 2022 do 27. 9. 2023), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 234,38 Kč (jedná se o 8,5% roční úrok z prodlení z jistiny 35 542,86 Kč od 2. 8. 2021 do 27. 9. 2023), běžící 22,08% úrok z jistiny 35 542,86 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžící 8,5% roční zákonný úrok z prodlení z částky 35 542,86 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěruschopnost žalované.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 8. 2020 č. [tel. číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 58 803 Kč (úvěr 30 000 Kč, souhrnný poplatek 26 481 Kč, pojistné 2 322 Kč) v 18měsíčních splátkách po 3 267 Kč. Žalovaná uhradila celkem 28 779,02 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 29 666,98 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 20 855,93 Kč a dlužné poplatky ve výši 8 811,05 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 8 777,74 Kč (jedná se o 24,36% roční úrok z jistiny 20 855,93 Kč od 6. 3. 2022 do 27. 9. 2023), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 309,53 Kč (jedná se o 8,5% roční úrok z prodlení z jistiny 20 855,93 Kč od 2. 8. 2021 do 27. 9. 2023), běžící 24,36% úrok z jistiny 20 855,93 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžící 8,5% roční zákonný úrok z prodlení z částky 20 855,93 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěruschopnost žalované.4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byly pohledávky ze všech smluv postoupeny na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalované zasláno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Předžalobní výzva byla právním zástupcem žalobkyně zaslána dne 22. 5. 2024.5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.6. Z předložených smluv o úvěru soud zjistil skutečnosti uvedené v odstavci 2-4 odůvodnění tohoto rozsudku.7. Smlouvy je nutno posuzovat podle ustanovení § 2395 o. z., o smlouvě o úvěru. Na všechny smlouvy potom dopadají ustanovení zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Dle ustanovení § 87/1 ZSÚ (ve znění platném v době uzavření smluv o úvěru) může námitku neplatnosti spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící od uzavření smlouvy a mělo by se jednat o tzv. relativní neplatnost. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. I přes shora uvedené je třeba vyložit otázku relativní či absolutní neplatnosti i pro období do 28. 5. 2022 (tedy do období, za jehož právní úpravy smluvní vztahy vznikly) jako absolutní neplatnost. Je tomu tak proto, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora EU, zejména pak s přihlédnutím k jeho rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 na základě eurokonformního výkladu citované zákonné úpravy v § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ bylo povinností okresního soudu, aby i bez návrhu a z úřední povinnosti přezkoumal, zda došlo k řádnému splnění předsmluvní povinnosti žalobkyně jako věřitele náležitě posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud podle tehdejší úpravy v § 87 odst. 1 ZSÚ byla obsažena jeho věta druhá, tak tuto formulaci věty druhé je třeba vyložit tak, že pouze výslovně stanoví právo (možnost) spotřebitele uplatnit uvedenou námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí době, čímž ale nijak nevylučuje shora dovozený eurokonformní výklad, podle něhož je i přes toto subjektivní právo (možnost) spotřebitele (dána) také úřední povinnost soudu i bez návrhu zkoumat, zda ke splnění uvedené předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru náležitě došlo.10. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalované úvěry splácet.12. V případě smlouvy o úvěru ze dne 29. 8. 2020 žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je vdaná a je na mateřské dovolení. Její příjem činí 10 899 Kč a ostatní její příjmy činí 4 739 Kč, další čistý příjem domácnosti představuje 18 000 Kč, celkem příjem domácnosti je 33 638 Kč. Odhadované měsíční výdaje činily 9 500 Kč. U žádosti o úvěr v prosinci 2020 uvedla svůj příjem ve výši 10 899 Kč, další příjem 3 895 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 39 000 Kč, celkem příjem domácnosti 53 794 Kč. Odhadované měsíční výdaje byly 4 000 Kč a nově byly uvedeny interní splátky 3 267 Kč. Z tvrzení žalobkyně a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně nepředložila žádné listiny, žádný výpis z účtu či výplatní pásky, z nichž by bylo možné přezkoumat příjmy a výdaje žalované. Za této situace nedostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti přezkoumat úvěruschopnost žalované a soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou.13. Z výše uvedených důvodu soud smlouvy o úvěru posoudil jako absolutně neplatné. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou na současnou žalobkyni přešla smlouvou o postoupení pohledávek a že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky dne 3. 12. 2020 ve výši 42 000 Kč, na které žalovaná zaplatila částku 25 684,98 Kč (smlouva 1.) a dne 29. 8. 2020 částka 30 000 Kč, na kterou bylo žalovanou uhrazeno 28 779,02 Kč (smlouva 2).14. Celkem tak žalovaná má žalobkyni vrátit částku 16 315,02 kč z první smlouvy o úvěru a částku 1 220,98 Kč ze druhé smlouvy o úvěru.15. Tyto částky soud uložil žalované k zaplacení ve lhůtě 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Soud se domnívá, že by mělo být v majetkových možnostech a schopnostech žalované tyto částky ve stanovené lhůtě zaplatit.16. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalované k placení dlužné částky a ona se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).17. Pro zbylé požadované částky z jednotlivých smluv byla žaloba zamítnuta.18. Žalobkyně neměla ve věci převážný úspěch a právo na náhradu nákladů řízení by náleželo žalované. Z obsahu spisu se podává, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.19. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 3 600 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 89 983 Kč částku 4 500 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 900 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Usnesení ze dne 26. 11. 2024
Výrok
Výrok VI. rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 24. 10. 2024, č. j. 6 C 290/2024-62 se zrušuje.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 24. 10. 2024, č. j. 6 C 290/2024-62 soud mimo 6iné uložil ve výroku VI. povinnost žalobkyni zaplatit ČR – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 900 Kč. Vycházel z toho, že ve věci nebyl vydán platební rozkaz a soudní poplatek byl doměřen ve výši 5 % z žalované částky.
2. Dne 25. 11. 2024 žalobkyně podala odvolání do výroku VI. a uvedla, že soudní poplatek může být doměřen za situace, kdy soud nevydá platební rozkaz. V daném případě však byl platební rozkaz vydán, a to dne 12. 7. 2024.
3. Podle § 210a o. s. ř. usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§ 43 odst. 2, § 75a, § 75b odst. 2, § 78d odst. 2), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208), nebo rozhodnutí vydané podle části šesté, může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.
4. Spisový materiál byl Okresnímu soudu ve Svitavách postoupen Okresním soudem v Ústí nad Orlicí. Soud při vydávání rozhodnutí přehlédl, že Okresní soud v Ústí nad Orlicí vydal ve věci dne 12. 7. 2024 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 171832/2024-5. Za této situace neměl Okresní soud ve Svitavách doměřovat soudní poplatek. Z tohoto důvodu byl výrok VI. rozsudku zrušen a žalobkyně není povinna žádný poplatek soudu doplácet.