Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s 12 % p. a. úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 14.4.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 5 450 Kč, a dále úroků z prodlení nad rozsah úroků z prodlení přiznaných ve výroku I., zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 450 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru číslo [Anonymizováno] uzavřené dne 14. 3. 2025, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na účet žalovaného číslo [č. účtu], který se žalovaný zavázal vrátit jednorázově do data splatnosti úvěru, tedy do 13. 4. 2025 společně s poplatkem za sjednání úvěru a úrokem. Smlouva o úvěru byla uzavřena nejprve v internetové aplikaci žalobkyně na www.[internetové stránky], kde si žalovaný založil sekci přístupnou pouze žalovanému na základě jedinečných přístupových údajů. Žalovaný následně v klientské sekci požádal o úvěr, odesláním autorizačního SMS kódu žalovaný odsouhlasil úvěrovou smlouvu. Dle žaloby žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho, porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy v termínu splatnosti a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 3 245 Kč, úroku ve výši 205 Kč, paušálních poplatků za písemné upomínky v celkové výši 2 000 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 8 245 Kč od 14. 4. 2025 do 12. 7. 2025, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 8 245 Kč od 13. 7. 2025 do zaplacení.
2. Soud usnesením ze dne 15. 9. 2025 pod čj. 7 C 179/2025-30 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, že dostatečně před poskytnutím úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a zároveň byla poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud z důvodu stručnosti na citované usnesení odkazuje.
3. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila podáním ze dne 27. 10. 2025, že žalovanému byl poskytnut úvěr jako podnikateli a příslušné právní předpisy výslovně nestanoví povinnost prověřovat úvěruschopnost ve vztazích mezi podnikateli. Ani příslušná judikatura soudů nedovozuje z nedostatečného prověření úvěruschopnosti mezi podnikateli žádné normativní závěry ve smyslu například neplatnosti smlouvy o úvěru či jiné následky. Omezuje se pouze na konstatování, že odpovědný věřitel by schopnost dlužníka vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím měl prověřovat.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
6. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 14. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Jednalo se o bezúčelový úvěr poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti. Poplatek za sjednání úvěru byl dohodnut ve výši 3 245 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy činil 1 295 Kč. Datum splatnosti úvěru bylo stanoveno na den 13. 4. 2025, doba trvání úvěru činila 30 dnů, roční úroková sazba činila 50 %. Celková výše úroku 205 Kč, dlužná částka splatná klientem 8 449 Kč, dlužná částka po slevě 6 499 Kč. Poplatek za předčasné splacení úvěru byl sjednán ve výši 1 500 Kč. Úvěr byl uzavřen prostřednictvím internetových stránek www.[internetové stránky], na kterých žalovaný odsouhlasil prostřednictvím SMS zprávy úplnost a pravdivost jím uvedených údajů. Dle článku 4. 2. smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že si účastníci sjednají jakoukoliv slevu na příslušenství úvěru, je tato sleva sjednána s rozvazovací podmínkou, kdy v případě, že úvěr nebude klientem uhrazen řádně a včas, práva a povinnosti vyplývající z ustanovení o slevě, zanikají. Žalovaný uvedl číslo svého účtu, na který byl úvěr poskytnut, jednalo se o účet číslo [č. účtu].
7. Z předloženého prohlášení žalovaného o schopnosti splácet úvěr ze dne 12. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný při uzavření úvěru prohlásil, že aktivně vykonává podnikatelskou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, úvěr použije v případě jeho poskytnutý výhradně na pokrytí svých podnikatelských potřeb, je si vědom následků nepravdivosti uvedených prohlášení, prohlásil, že v průběhu čerpání podnikatelského úvěru nepodá návrh na insolvenci, neboť k tomu nemá důvod, veškeré své závazky hradí včas a nepřevyšují jeho příjmy. Dále uvedl, že si je vědom trestněprávních následků, pakliže se toto prohlášení ukáže jako nepravdivé. K prohlášení žalovaný poskytl fotokopii svého občanského průkazu číslo [číslo občanského průkazu].
8. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořeného dne 30. 6. 2025 soud zjistil, že z účtu žalobkyně číslo [č. účtu] na účet příjemce [č. účtu] byla dne 14. 3. 2025 odeslána částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] a zprávou pro příjemce [Anonymizováno] [právnická osoba]. Z výpisu historie pohybů na účtu bylo zjištěno, že žalovaný ze svého účtu odeslal na účet žalobkyně částku 1 Kč dne 14. 3. 2025 v 15:02 hod pod variabilním symbolem [var. symbol].
9. Z výzev k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 18. 4. 2025, 23. 4. 2025, 28. 4. 2025 a 3. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou.
10. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení dluhu bude bez dalšího přistoupeno k soudnímu a exekučnímu vymáhání.
11. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 30. 9. 2025 bylo ověřeno, že majitelem účtu číslo [č. účtu] je žalovaný a že na uvedený účet byla dne 14. 3. 2025 přispána částka ve výši 5 000 Kč z účtu žalobkyně.
12. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, žalovaný při uzavření smlouvy uvedl adresu sídla svého podnikání a IČO, dle článku 1 bodu 2. a. byl úvěr poskytnut podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti.
13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ust. § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2024 sp. zn. 21 Cdo 3140/2023 a i rozhodovací praxe Ústavního soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) je třeba po věřiteli vyžadovat, aby zkoumal, zda dlužník nebude mít zjevný problém s plněním, a to nejen u spotřebitelských úvěrů. Není tedy omezena povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost pouze na vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, ale je třeba ji brát jako výchozí zásadu a obecný princip, kterou by se měl řídit každý věřitel, a to bez ohledu na to, s kým daný úvěr sjednává. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 23 ICdo 56/2019, jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání.
17. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na dobu 30 dnů, na který žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný byl v řízení nečinný, na výzvy soudu nereagoval, tedy poskytnutí úvěru ani tvrzení, že na poskytnutý úvěr nic neuhradil, nijak nesporoval. Žalobkyně tvrdila, že se na poskytnutý úvěr nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru a z žádného předpisu tedy nevyplývá, že byla povinna při poskytnutí úvěru úvěruschopnost žalovaného jako podnikatele zkoumat. Jak již soud uvedl shora, neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo vůbec, je úvěrová smlouva neplatná (to platí nejen pro spotřebitelské úvěry, ale i pro jiné než spotřebitelské úvěry). Pokud si žalobkyně neověřila poměry žalovaného (jeho příjmy, výdaje, existenci dalších úvěrů či jiných dluhů) a vycházela pouze z prohlášení žalovaného, nemohl soud uzavřít jinak, než že je taková smlouva o úvěru neplatná. Navíc neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru soud dovozuje i z nepřiměřeně vysokého příslušenství, když u poskytnutého úvěru na 30 dní byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 50 %. Třebaže se jedná o krátkodobý úvěr, u něhož je třeba přijmout takové nastavení úroku, které umožňuje rychlé generování zisku (jinak by takový krátký úvěr ekonomicky nedával smyl) a lze tedy tolerovat i vyšší úrok, ale úrok a poplatek ve výši 3 245 Kč za dobu 30 dnů u úvěru ve výši 5 000 Kč je evidentně nemravný. K tomuto vysokému úroku a poplatku žalobkyně požadovala další částku 2 000 Kč za zaslání čtyř upomínek po 500 Kč v rozmezí 15 dnů, což je dle názoru soudu rovněž nepřiměřené.
18. Ze shora uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného a úvěr poskytla bez patřičné a očekávatelné obezřetnosti a bez vyžádání dalších informací a podkladů od žalovaného. O tom svědčí i to, že žalovaný na uplatněnou pohledávku nezaplatil vůbec ničeho. Nezbytnost získání spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o poměrech (nejen příjmových, ale i výdajových) žadatele o úvěr musí plynout z tvrzení úvěrujícího, a v případě přezkumu věci soudem i z k tomu doložených důkazů. Navíc žalobkyně poskytla úvěr, který je s ohledem na vysoké příslušenství úvěru v rozporu s dobrými mravy.
19. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a důsledkem rozporu smlouvy s dobrými mravy je závěr soudu, že úvěrová smlouva je absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč byly žalovanému poskytnuty a že žalovaný na tuto částku nic neuhradil. Žalovaný je tak dle § 2993 občanského zákoníku povinen vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržel. Žalobkyně z neplatné smlouvy nemá právo na žádné úroky, poplatky ani na smluvní úroky, které nebyly platně sjednány.
20. Žalobkyně žalovaného vyzvala výzvou k úhradě dlužné částky, má tedy dle obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. nárok i na úroky z prodlení dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. od 14. 4. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí doby splatnosti) do zaplacení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.
21. Soud tak výrokem I. uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s 12 % p. a. úrokem z prodlení od 14. 4. 2025 do zaplacení.
22. Výrokem II. soud žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 5 450 Kč a úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedených ve výroku I. zamítl, a to s ohledem na shora uvedené.
23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 10 450 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 5 000 Kč a žaloba byla pro částku 5 450 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je nepatrný, proto soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
24. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. b) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 000 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 800 Kč. Soud výrokem IV. rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.