Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

7 C 175/2024

Soud: Okresní soud ve SvitaváchDatum rozhodnutí: 14. 1. 2025Č. j.: 7 C 175/2024-43Soudce: JUDr. Zdeněk FricAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 3. 2025Předmět řízení: o zaplacení 12 322 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSY:2025:7.C.175.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 15. 11. 2026 máme 604 717 z 615 474 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (12) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Řízení se, co do částky 7 957 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s 8,05 % p. a. úrokem z prodlení od 30. 11. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 322 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo [hodnota] uzavřené dne 10. 4. 2014 mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], IČ [IČO] a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 6 500 Kč, na který se žalovaný zavázal zaplatit celkem částku 7 735 Kč do 16. 8. 2014. Dle žaloby žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2016 s účinností ke dni 29. 11. 2016 byla pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy převedena na současnou žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 457 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 6 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 235 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 5 822 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 900 Kč. Ode dne postoupení žalovaný na svůj dluh dle žaloby nic neuhradil. Smluvní pokuta ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení, je požadována od první dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávky s účinností ke dni 29. 11. 2016, a to ve výši 5 822 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 17. 8. 2014 z nesplacené jistiny ve výši 6 500 Kč do 10. 8. 2015. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání i zákonného úroku z prodlení z částky 6 500 Kč od 30. 11. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 %.

2. Usnesením ze dne 24. 10. 2024 pod čj. 7 C 175/2024-32 soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, že před uzavřením smluv o zápůjčkách právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Zároveň byla poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř., že nebude-li tvrzení žalobkyně řádně doplněno a následně prokázáno, může mít tato skutečnost za následek posouzení smluv o zápůjčkách jako neplatné.

3. Žalobkyně podáním ze dne 1. 11. 2024 vzala žalobu částečně zpět. Uvedla, že žalovaný původnímu věřiteli ani žalobkyni neuhradil ničeho. Dále uvedla, že žalobkyně důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet nedisponuje. Po revizi žalovaných částek žalobkyně soudu sdělila, že upravuje žalobní návrh, a to co do požadovaného příslušenství pohledávky a smluvní pokuty. Uvedeným podáním vzala žalobu částečně zpět co do částky 7 957 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 2 135 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 822 Kč, když dále požadovala pouze dlužnou jistinu pohledávky ve výši 6 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny a náklady řízení.

4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 957 Kč zastavil (§ 96 odst. 1–4 o. s. ř.).

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] ze dne 10. 4. 2014 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve výši 6 500 Kč s datem splatnosti 10. 5. 2014, procentní sazbou úroků ve výši 231,17 %. Celková splatná částka byla sjednána ve výši 7 735 Kč, roční procentní sazba nákladů ve výši 730,10 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení. Součástí smlouvy o úvěru účastníci učinili i Obchodní podmínky smlouvy o úvěru.

7. Z částečné kopie výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 30. 10. 2013 byla provedena platba ve výši 1 Kč z účtu [Jméno žalovaného] číslo [č. účtu] ve prospěch účtu [Anonymizováno] a dne 11. 4. 2014 byla na účet [č. účtu] zaslána částka 6 500 Kč se zprávo pro příjemce půjčka od [Anonymizováno]. [hodnota].

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 31. 10. 2016, přílohy k uvedené smlouvě a o z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2016 soud zjistil, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

9. Z upomínky ze dne 30. 8. 2014, výzvy k úhradě ze dne 16. 9. 2014 a z výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 29. 9. 2014 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky.

10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky v celkové výši 14 457 Kč, a to nejpozději do 13. 9. 2024 s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího archu byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne 5. 9. 2024.

11. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1992/2024 ze dne 18. 9. 2024 dospěl k závěru, že právo věřitele z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (při porušení povinnosti věřitele zachovat odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného), posuzované podle zákona č. 145/2010 Sb., požadovat po dlužníku, který se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, se použije obecná úprava bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. o. z.

13. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Je věcí žalobkyně (respektive její právní předchůdkyně), jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně či její právní předchůdkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení ale i důkazy o řádném splnění této povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyně mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů.

15. Žalobkyně soudu sdělila, že doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a z uvedeného důvodu vzala žalobu částečně zpět co do příslušenství předmětné pohledávky.

16. Ze shora uvedeného soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr poskytla dle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dle zákona o spotřebitelském úvěru zákona číslo 145/2010 Sb. ve znění platném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016. Avšak i v tomto období dle závěrů Nejvyššího soudu ČR (ve shodě s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU, zejména dle jeho rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/2018) měla povinnost při poskytnutí zápůjček posuzovat úvěruschopnost žalovaného, což však právní předchůdkyně neučinila, respektive žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, uvedenými doklady nedisponuje.

17. Důsledkem nedostatečného prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný byl v řízení nečinný, na výzvy soudu nereagoval. V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 6 500 Kč byly poskytnuty a že žalovaný na tyto nic neuhradil. Soud tak po částečném zastavení řízení co do částky 7 957 Kč žalobě vyhověl co do částky 6 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení výzvami již v roce 2014, má tedy dle obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. nárok i na úroky z prodlení dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení až od 30. 11. 2016, a to v souvislosti s datumem splatnosti pohledávky ode dne následujícího po postoupení pohledávky na současnou žalobkyni. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 14 457 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 6 500 Kč a řízení bylo pro částku 7 957 Kč zastaveno /v této části žalobkyně nebyla úspěšná - § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), neboť žalobkyně nedoložila potřebné podklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalovaného 55 % ku 45 % žalobkyně. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 10 % ve prospěch žalovaného, který byl měl právo na náhradu 10 % z účelně vynaložených nákladů. Žalovaný žádné náklady řízení neúčtoval a z obsahu spisu není zřejmé, že by mu nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Soud proto výrokem III. rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.

19. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. b) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 000 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 800 Kč. Soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč. Lhůta k jeho zaplacení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací