Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 136 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 836 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne 14. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 136 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 836 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení s tím, že žalovaný neuhradil zákonný příspěvek nepojištěných podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, který byl účinný do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), resp. od 1. 4. 2024 podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). V žalobě uvedla, že žalovaný coby vlastník a provozovatel nákladního automobilu do 3 500 kg, reg. značky [SPZ], neměl v době od 23. 1. 2024 do 27. 5. 2024, tedy po dobu 126 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto žalovaného písemně vyzvala k zaplacení shora uvedeného příspěvku, žalovaný však na výzvu nereagoval a příspěvek doposud nezaplatil. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku ve výši 10 836 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.
4. Z informace z Registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl od 23. 1. 2024 do 27. 5. 2024 provozovatelem nákladního automobilu [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. značky [SPZ], o hmotnosti 3 500 kg.
5. Z dopisu ze dne 8. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu za právě uvedený automobil, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu.
6. Z upomínky ze dne 30. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení shora uvedeného dluhu.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2025 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 17. 2. 2025 a že dne 6. 2. 2025 tuto výzvu odeslal žalovanému.
8. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.
9. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný byl v období od 23. 1. 2024 do 27. 5. 2024 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu do 3 500 kg včetně, reg. značky [SPZ]. K vozidlu nebylo za uvedené období, tj. celkem po dobu 126 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., resp. od 1. 4. 2024 pojištění odpovědnosti z jeho provozu ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyně dopisem ze dne 8. 8. 2024 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu. Následně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení příspěvku ještě dopisem ze dne 30. 10. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2025 odeslanou téhož dne pak zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.
10. Po právní stránce soud věc posoudil jako spor o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., resp. podle § 45 zákona č. 30/2024 Sb.
11. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak,a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
12. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
13. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
14. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
15. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. zaplatí provozovatel tuzemského vozidla Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
16. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, žea) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla ab) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
17. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
18. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
19. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.
20. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
21. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.
22. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která byla účinná do 31. 3. 2024, činí denní sazba příspěvku u nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně částku ve výši 86 Kč.
23. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. částku ve výši 300 Kč.
24. Podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., která je účinná od 1. 4. 2024, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti 86 Kč, jde-li o nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg.
25. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.
26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od 23. 1. 2024 do 27. 5. 2024 vlastníkem a provozovatelem předmětného nákladního vozidla. Byl tudíž podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., resp. od 1. 4. 2024 podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., povinen uzavřít k vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Tuto povinnost však nesplnil, neboť ve shora uvedeném období k vozidlu žádné pojištění sjednáno nebylo. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., resp. od 1. 4. 2024 podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy celkem za 126 dnů. Denní výše tohoto příspěvku činila podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., resp. od 1. 4. 2024 podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., částku 86 Kč. Celkem tak žalovaného stíhala povinnost k zaplacení příspěvku ve výši 10 836 Kč (126 x 86 = 10 836). Žalovaný je současně podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., resp. podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., resp. § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.).
27. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení zůstal pasivní a netvrdil, a tedy ani neprokázal, že žalobkyni dlužný příspěvek uhradil, shledal soud podanou žalobu v plném rozsahu jako oprávněnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 11 136 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení za požadované období. Právo na jeho zaplacení vyplývá z § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení.
28. Pokud jde o náklady řízení, plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu. Výši těchto nákladů soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náhradu za odměnu advokáta ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a podání žaloby po 400 Kč za každý z těchto úkonů. Žalobkyni dále náleží podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze shora uvedených položek ve výši 315 Kč a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, které soud žalovanému uložil zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
29. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.