Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

9 C 211/2024

Soud: Okresní soud ve SvitaváchDatum rozhodnutí: 16. 9. 2024Č. j.: 9 C 211/2024-65Samosoudce: Mgr. Petr HorákAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSSY:2024:9.C.211.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (42) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni- 5 930 Kč s úrokem ve výši 20,94 % ročně z částky 5 930 Kč od 1. 8. 2022 do 30. 10. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 930 Kč od 31. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 5 930 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, a- 18 200 Kč s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 18 200 Kč od 14. 8. 2022 do 12. 11. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 18 200 Kč od 13. 11. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 200 Kč od 14. 8. 2022 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších- 4 200 Kč s úrokem a úrokem z prodlení nad rámec úroku a úroku z prodlení přiznaných ve výroku I. tohoto rozsudku,- 30 800 Kč s úrokem a úrokem z prodlení nad rámec úroku a úroku z prodlení přiznaných ve výroku I. tohoto rozsudku,- 9 210 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 310,29 Kč, úrokem ve výši 23,28 % ročně z částky 7 060,51 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 166,06 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 060,51 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení,zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10, který následně věc z důvodu místní nepříslušnosti postoupil soudu zdejšímu, domáhala po žalovaném zaplacení 10 130 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 241,86 Kč odpovídajícím sazbě 20,94 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do 1. 6. 2023, úrokem ve výši 20,94 % ročně z částky 7 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 889,58 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 7 000 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do 1. 6. 2023 a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 6. 6. 2021. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 180 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 2 650 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. Celková dlužná částka 10 130 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 130 Kč. Vedle těchto částek žalobkyně požadovala rovněž příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení tak, jak je popsáno shora.

2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 49 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 749,95 Kč odpovídajícím sazbě 20,74 % ročně z částky 34 180,24 Kč za dobu od 14. 8. 2022 do 1. 6. 2023, úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 34 180,24 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 158,60 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 34 180,24 Kč za dobu od 14 8. 2022 do 1. 6. 2023 a zákonným úrokem z prodlení z částky 34 180,24 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 30. 1. 2021. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok ve výši 6 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 800 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 960 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 29 560 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. Celková dlužná částka 49 000 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 34 180,24 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 14 819,76 Kč. Vedle těchto částek žalobkyně požadovala rovněž příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení tak, jak je popsáno shora.

3. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 9 210 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 310,29 Kč odpovídajícím sazbě 23,28 % ročně z částky 7 060,51 Kč za dobu od 12. 1. 2022 do 1. 6. 2023, úrokem ve výši 23,28 % ročně z částky 7 060,51 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 166,06 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 7 060,51 Kč za dobu od 12. 1. 2022 do 1. 6. 2023 a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 060,51 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 17. 11. 2020. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 420 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 20 010 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. Celková dlužná částka 9 210 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 7 060,51 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 149,49 Kč. Vedle těchto částek žalobkyně požadovala rovněž příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení tak, jak je popsáno shora.

4. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal do jeho datové schránky, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

5. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaný se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání předpokládal.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 6. 6. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatek za zařazení do pojistného programu pojištění Credit Life ve výši 180 Kč, celkem tedy částku 12 780 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 213 Kč s tím, že první splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle bodu 1.3. smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu určitou v délce 60 týdnů. V bodě 1.4. smlouvy bylo uvedeno, že žalovaný uhradí právnímu předchůdci žalobkyně za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, přičemž v případě smlouvy uzavřené na 60 týdnů měla úroková sazba činit 32,15 % ročně.

7. Z potvrzení o zařazení žalovaného do pojistného programu vystaveného dne 6. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl na svou žádost zařazen do pojistného programu sjednaného ve Skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto pojistníkem a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] c., [Anonymizováno] [Anonymizováno] s [Anonymizováno]. č. [hodnota], podnikající v ČR prostřednictvím [právnická osoba] [IČO] IČO, , díky čemuž byla po dobu trvání shora uvedené úvěrové smlouvy pojištěna schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky úvěru pro případ jeho smrti následkem úrazu, úplné trvalé invalidity následkem úrazu a pracovní neschopnosti následkem úrazu. S tímto pojištěním byl spojen shora uvedený poplatek ve výši 180 Kč, k jehož úhradě se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 30. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 6 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 800 Kč a poplatek za zařazení do pojistného programu pojištění Credit Life ve výši 960 Kč, celkem tedy částku 78 560 Kč, a to v 80 pravidelných týdenních splátkách po 982 Kč s tím, že první splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle bodu 1.3. smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu určitou v délce 80 týdnů. V bodě 1.4. smlouvy bylo uvedeno, že žalovaný uhradí právnímu předchůdci žalobkyně za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, přičemž v případě smlouvy uzavřené na 80 týdnů měla úroková sazba činit 20,74 % ročně.

9. Z potvrzení o zařazení žalovaného do pojistného programu vystaveného dne 30. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl na svou žádost zařazen do pojistného programu sjednaného ve Skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto pojistníkem a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., [Anonymizováno] [Anonymizováno] s reg. č. [hodnota], podnikající v ČR prostřednictvím [právnická osoba] [IČO] IČO, , díky čemuž byla po dobu trvání shora uvedené úvěrové smlouvy pojištěna schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky úvěru pro případ jeho smrti následkem úrazu, úplné trvalé invalidity následkem úrazu a pracovní neschopnosti následkem úrazu. S tímto pojištěním byl spojen shora uvedený poplatek ve výši 960 Kč, k jehož úhradě se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 17. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč a poplatek za zařazení do pojistného programu pojištění Credit Life ve výši 420 Kč, celkem tedy částku 29 220 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 487 Kč s tím, že první splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle bodu 1.3. smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu určitou v délce 60 týdnů. V bodě 1.4. smlouvy bylo uvedeno, že žalovaný uhradí právnímu předchůdci žalobkyně za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, přičemž v případě smlouvy uzavřené na 60 týdnů měla úroková sazba činit 32,15 % ročně.

11. Z potvrzení o zařazení žalovaného do pojistného programu vystaveného dne 17. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl na svou žádost zařazen do pojistného programu sjednaného ve Skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto pojistníkem a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., [Anonymizováno] společností s reg. č. [hodnota], podnikající v ČR prostřednictvím [právnická osoba] [IČO] IČO, , díky čemuž byla po dobu trvání shora uvedené úvěrové smlouvy pojištěna schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky úvěru pro případ jeho smrti následkem úrazu, úplné trvalé invalidity následkem úrazu a pracovní neschopnosti následkem úrazu. S tímto pojištěním byl spojen shora uvedený poplatek ve výši 420 Kč, k jehož úhradě se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 6. 2023 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, jakož i z žalobkyní předložených seznamů postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky ze všech tří shora uvedených smluv o úvěru byly postoupeny na žalobkyni.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky z 23. 6. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného písemně o postoupení pohledávek ze shora uvedených smluv na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh z obou úvěrových smluv napříště plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému dne 23. 6. 2023.

14. Z předžalobní výzvy z 25. 8. 2023, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalovanému téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 87 918,66 Kč vzniklého z titulu shora uvedených smluv o úvěru ve lhůtě do 9. 9. 2023 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

15. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi ním a žalovaným dne 6. 6. 2021 poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatek za pojištění jeho schopnosti úvěr splácet ve výši 180 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách po 213 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání 60 týdnů. Zápůjční úroková sazba činila 32,15 % ročně, přičemž byla platná po celou dobu trvání smlouvy. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla již dříve dne 30. 1. 2021 uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž podkladě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal, že tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátí a dále že mu zaplacení úrok ve výši 6 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 800 Kč a poplatek za pojištění jeho schopnosti úvěr splácet ve výši 960 Kč, to vše v 80 týdenních splátkách po 982 Kč, kdy podmínky splácení odpovídaly podmínkám sjednaným ve smlouvě z 6. 6. 2021 s tím rozdílem, že výše zápůjční úrokové sazby měla dle smlouvy činit 20,74 % ročně. V neposlední řadě byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena ještě třetí smlouva o úvěru, a to dne 17. 11. 2020. I na jejím základě byl žalovanému v hotovosti vyplacen úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázala nejen k vrácení této částky, ale rovněž k zaplacení úroku ve výši 3 200 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč a poplatku za pojištění jeho schopnosti úvěr splatit ve výši 420 Kč, celkem tedy k zaplacení částky 29 220 Kč, kterou měl uhradit v šedesáti týdenních splátkách po 487 Kč. Pohledávky ze všech tří uvedených smluv byly smlouvou z 1. 6. 2023 postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně písemně informován. Žalobkyně sama následně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětných smluv.

16. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o úvěru uzavřených podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), které současně vykazovaly znaky spotřebitelských úvěrů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění.

17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou všech žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikly ve třech případech závazkové právní vztahy založené smlouvami o úvěru uzavřenými ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z těchto smluv splnil, neboť žalovanému ve všech případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2395 o. z. nepochybně vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a rovněž zaplatit úrok z úvěru. Pro posouzení oprávněnosti podané žaloby však bylo klíčové, jak vysoký úrok byl vlastně v předmětných smlouvách sjednán a zda žalovaného rovněž stíhá povinnost zaplatit všechny ve smlouvách sjednané poplatky související s předmětnými úvěry.

24. Výše samotného úroku byla v textu smlouvy o úvěru z 6. 6. 2021 vyjádřena jednak absolutní částkou 1 400 Kč (bod 1.9 smlouvy), jednak ve formě zápůjční úrokové sazby ve výši 32,15 % ročně (bod 1.4 smlouvy). Uvedená absolutní výše úroku měla odpovídat zmíněné procentuálně vyjádřené zápůjční úrokové sazbě z jistiny úvěru za sjednanou dobu trvání smlouvy, tj. za dobu 60 týdnů. Jak tedy vyplývá z bodu 1.9 smlouvy, pokud by žalovaný splácel poskytnutý úvěr řádně a včas, byl by povinen celkem na úrocích zaplatit 1 400 Kč. Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení s hrazením sjednaných splátek (toto tvrzení žalobkyně žalovaný nikterak nerozporoval, natož aby jej v průběhu řízení vyvrátil), stíhá žalovaného povinnost zaplatit žalobkyni sjednaný úrok ve výši 32,15 % ročně z nesplacené jistiny úvěru, a to až do doby úplného vrácení poskytnutých peněžních prostředků (§ 2399 odst. 2 věta druhá o. z.). Byť je sjednaná výše úroku nepochybně vyšší než obvyklá sazba, kterou byly v době poskytnutí úvěru úročeny bankovní úvěry (dle databáze časových řad ARAD dostupné na webových stránkách České národní banky činila průměrná sazba bankovních spotřebitelských úvěrů v červnu 2021 7,31 % ročně), soud nepominul, že v řešeném případě získal žalovaný potřebné prostředky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, bez nutnosti jakéhokoliv zajištění povinnosti tyto prostředky vrátit a bez stanovení účelu, k nimž mají být použity. Navíc nepochybně nemusel absolvovat tak přísný proces ověření jeho schopnosti úvěr splatit, jakému by byl vystaven, kdyby o poskytnutí úvěru požádal u některé banky, a který by mohl vést i k tomu, že by mu úvěr bankou nebyl vůbec poskytnut. S tím souvisí zvýšená rizikovost celé transakce pro právního předchůdce žalobkyně. Právě s ohledem na tuto rizikovost lze v daném případě akceptovat vyšší smluvní úrok, než jaký by byl s vysokou pravděpodobností sjednán ve smlouvě o úvěru uzavřené s některou z bank.

25. Vedle zmiňovaného úroku se žalovaný ve smlouvě zavázal také k úhradě poplatku za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč. Tento poplatek sice dle smlouvy představuje samostatnou platbu, v podstatě je však třeba jej rovněž považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde jen o další plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí úvěru. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť, stejně jako sjednaný úrok, i poplatek za administrativní činnost sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný poplatek za administrativní činnost hodnotil jako součást úplaty za poskytnutí úvěru a jeho výši posuzoval společně s výší sjednaného úroku. Dospěl přitom k závěru, že za situace, kdy samotný smluvní úrok ve výši kapitalizované za celou dobu trvání smlouvy odpovídal 20 % z poskytnuté jistiny úvěru, což lze považovat za vysoce nadstandardní úrok zejména s přihlédnutím k tomu, že průměrná bankovní úroková sazba v době poskytnutí smlouvy činila 7,31 % ročně, nelze již připustit, aby celkovou úplatu za poskytnutí peněžních prostředků dále navyšoval administrativní poplatek ve stejné výši. Z toho důvodu soud uzavřel, že ujednání zakládající nárok žalobkyně na úhradu administrativního poplatku ve výši 1 400 Kč se zjevně příčí dobrým mravům a je tedy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. neplatné, přičemž k této neplatnosti soud v souladu s § 588 o. z. přihlédl i bez návrhu žalovaného, tedy z úřední povinnosti.

26. Předmětem smlouvy o úvěru bylo dále i ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Soud i toto ujednání hodnotil z hlediska jeho přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Vycházel v prvé řadě z toho, že zde existovala možnost úhrady sjednaných splátek úvěru formou bezhotovostních plateb, které jsou již dlouhou dobu v platebním styku naprosto běžně využívány. I pokud by soud pominul fakt, že mnohé bankovní domy již delší dobu podobné platby provádí bez jakýchkoliv poplatků, je evidentní, že náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobkyně při bezhotovostní formě splácení úvěru by v každém případě oproti shora uvedenému poplatku byly naprosto minimální. Obecně lze samozřejmě konstatovat, že je zcela na vůli smluvních stran, jakou formu splácení úvěru si ve smlouvě sjednají. V řešené věci však byla mezi smluvními stranami uzavřena smlouva formulářového typu, přičemž soud nepochybuje o tom, že některé její předem právním předchůdcem žalobkyně nastavené parametry žalovaný reálně neměl možnost jakkoliv ovlivnit, a to mimo jiné právě i formu, jakou bude právnímu předchůdci žalobkyně hradit sjednané splátky úvěru. Těžko si lze totiž představit, že by si žalovaný dobrovolně zvolil formu hotovostního splácení úvěru za situace, kdy je tato výrazně zpoplatněna, a přitom bezhotovostní forma splácení by pro něj byla v podstatě beznákladová. Předmětná formulářová smlouva ostatně ani možnost bezhotovostního splacení úvěru neumožňuje. Za těchto okolností v žádném případě nelze akceptovat, aby poplatek za hotovostní režim splátek odpovídal 40 % z částky, která byla žalovanému fakticky poskytnuta, a flagrantně tak navyšoval již tak dosti vysoké celkové náklady žalovaného související s poskytnutím úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2 800 Kč je rovněž ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je tedy stejně jako ujednání o administrativním poplatku absolutně neplatné podle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

27. Žalovanému naopak na základě posuzované smlouvy nepochybně vznikla povinnost zaplatit sjednaný poplatek za pojištění ve výši 180 Kč, neboť za tento poplatek byla žalovanému poskytnuta volitelná doplňková služba a výše poplatku za ni je podle názoru soudu odpovídající charakteru a rozsahu poskytnuté služby, kdy žalovaný byl pojištěn pro případ jeho neschopnosti úvěr splácet.

28. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalovanému dle smlouvy o úvěru ze dne 6. 6. 2021 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč, úrok ve výši 1 200 Kč a poplatek za sjednané pojištění ve výši 180 Kč, celkem tedy 8 580 Kč (v žalobě označeno jako nárok č. 1). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tento dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tedy více než 2 650 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl na shora uvedený celkový dluh žalovaného z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit 5 930 Kč. Uložil proto žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně běžícího úroku v žalobkyní požadované výši 20,94 % ročně (je zcela věcí rozhodnutí žalobkyně, pokud požadovala v žalobě úhradu smluvního úroku v nižší sazbě, než jaká byla sjednána ve smlouvě) z dlužné částky ve výši 5 930 Kč za dobu ode dne následujícího dni splatnosti poslední sjednané splátky úvěru (tj. od 1. 8. 2022) do zaplacení. Zároveň přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z téže dlužné částky za totéž období. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu.

29. Co do zbývající požadované částky ve výši 4 200 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, jejichž zaplacení se žalobkyně domáhala nad rámec úroku a úroku z prodlení přiznaných ve výroku I. tohoto rozsudku a uvedených v předchozím odstavci, pak soud ze shora popsaných důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. Naprosto stejným způsobem nahlížel soud i na dluh žalovaného vzniklý z titulu dalších dvou v žalobě označených smluv. Pokud jde o smlouvu uzavřenou dne 30. 1. 2021, i v tomto případě soud uzavřel, že žalovanému vznikla povinnost uhradit jistinu ve výši 40 000 Kč, úrok ve výši 6 800 Kč a poplatek za sjednané pojištění ve výši 960 Kč (v žalobě označeno jako nárok č. 2). Stejně jako u smlouvy uzavřené dne 6. 6. 2021 soud posoudil jako absolutně neplatné ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 800 Kč, a to z naprosto stejných důvodů, které již nastínil výše. Žalovaný tak celkem dle smlouvy byl povinen uhradit 47 760 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by na svůj dluh z této smlouvy uhradil více než žalobkyní tvrzených 29 560 Kč. Soud proto opět tuto úhradu započetl oproti celkové dlužné částce a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit ještě 18 200 Kč. Zavázal jej proto k zaplacení této částky a současně i smluvního úroku ve výši 20,74 % ročně z dlužné částky za dobu od 14. 8. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z téže dlužné částky za totéž období. Ve zbytku pak žalobu zamítl.

31. Stejným způsobem postupoval soud, i pokud jde o smlouvu uzavřenou dne 17. 11. 2020. I v tomto případě žalovanému vznikla povinnost pouze k úhradě dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč, úroku ve výši 3 200 Kč a poplatku za pojištění ve výši 420 Kč, tedy celkem k úhradě částky 19 620 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem 20 010 Kč, což znamená, že svůj dluh z této smlouvy již bezezbytku splnil. Proto soud žalobu v té části, v níž se týkala předmětné smlouvy ze 17. 11. 2020, zamítl.

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 68 340 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 24 130 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 44 210 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tedy činí 35 % ku 65 % ve prospěch žalovaného. Tomu by proto dle shora citovaného ustanovení mělo svědčit právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 30 % (65 – 35 = 30). Žalovaný však zůstal po celou dobu řízení zcela nečinným a žádné náklady řízení mu tak nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

33. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací