9 C 47/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 2. 2025 domáhala po žalované zaplacení 14 464,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazené ceny za dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese [adresa], které žalobkyně podle žaloby poskytovala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastnicemi. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou splatnou k datu 24. 4. 2024 nedoplatek ceny za poskytnuté dodávky elektřiny ve výši 20 024,29 Kč. Žalovaná však tento svůj dluh uhradila pouze zčásti, a to tak, že dne 18. 7. 2024 uhradila 3 260 Kč, dne 3. 10. 2024 500 Kč, dne 14. 10. 2024 1 000 Kč a dne 18. 11. 2024 800 Kč. Žalobkyně se tedy domáhala úhrady zbývající části nedoplatku ve výši 14 464,29 Kč a současně požadovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti do zaplacení, přičemž v tomto směru zohlednila jednotlivé dílčí úhrady provedené žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani k výzvě soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaná se pak ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto v souladu s citovaným ustanovením její souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez jednání předpokládal.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 19. 12. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované do jejího odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do zmíněného odběrného místa, a žalovaná se zavázala dodanou elektřinu odebrat a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu za dodávky elektřiny a distribuční služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání 36 měsíců s možností automatické prolongace.

5. Z konečného vyúčtování vystaveného žalobkyní za fakturační období od 7. 6. 2023 do 31. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v uvedeném období ve výši 85 104,29 Kč, od které odečetla žalovanou zaplacené zálohy ve výši 65 080 Kč, a vyúčtovala žalované nedoplatek za zmíněné období v celkové výši 20 024,29 Kč, který byl splatný k 24. 4. 2024.

6. Z předžalobní upomínky z 27. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě nedoplatku za poskytnuté dodávky elektřiny ve výši 15 729,22 Kč ve lhůtě do 4. 12. 2024 s upozorněním na riziko soudního vymáhání dluhu v případě, že jej žalovaná neuhradí dobrovolně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované 27. 11. 2024.

7. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi ní a žalovanou dne 19. 12. 2019 dodávala žalované do jejího odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a zajišťovala související služby. Žalovaná se ve smlouvě zavázala žalobkyni řádně a včas hradit cenu za dodanou elektřinu a související žalobkyní poskytnuté služby. Ta vyúčtovala žalované nedoplatek ceny za poskytnuté dodávky a související služby v období od 7. 6. 2023 do 31. 3. 2024 fakturou splatnou k 24. 4. 2024 v částce 20 024,29 Kč. Následně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 15 729,22 Kč předžalobní výzvou z 27. 11. 2024.

8. Po právní stránce hodnotil soud věc podle právní úpravy obsažené v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v účinném znění (dále jen „energetický zákon“).

9. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou ve smyslu § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona. Žalobkyně své povinnosti z uvedené smlouvy splnila, když dodávala elektřinu do odběrného místa žalované a zajišťovala související služby. Žalovaná byla dle smlouvy povinna za tyto dodávky hradit žalobkyni cenu určenou dle jejího ceníku. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná neuhradila řádně cenu za dodanou elektřinu a poskytnuté služby ve fakturačním období od 7. 6. 2023 do 31. 3. 2024 v celkové výši 20 024,29 Kč, která jí byla řádně žalobkyní vyfakturována. Žalobkyně uvedla, že na tento svůj dluh jí žalovaná celkem čtyřmi dílčími platbami uhradila pouze 5 560 Kč. Bylo na žalované, aby v případě, že dluh již žalobkyni uhradila zcela či alespoň v širším než žalobkyní tvrzeném rozsahu, takovou skutečnost soudu sdělila a především prokázala. Žalovaná však zůstala v řízení zcela nečinnou, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem nekomunikovala. Ten tedy vyšel z toho, že po započtení shora uvedených dílčích úhrad aktuálně žalovaná dluží žalobkyni 14 464,29 Kč, a žalobou požadovanou částku žalobkyni přiznal, a to včetně nárokovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch a svědčí jí proto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 573 Kč. Náklady zastoupení tvoří předně mimosmluvní odměna zástupkyně žalobkyně za dva úkony právní služby vykonané ve věci ještě v roce 2024 vypočtená podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT ve znění účinném do 31. 12. 2024“), a to odměna ve výši 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 1 bodu 2 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 za dva úkony právní služby učiněné podle § 11 odst. 1 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci). Dále náklady řízení tvoří odměna za jeden úkon právní služby učiněný dle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění (dále jen „AT v účinném znění“), a to za sepis žaloby, kdy tento úkon je podle § 14b odst. 1 bodu 2 AT v účinném znění honorován sazbou odměny ve výši 400 Kč. Celkem tedy mimosmluvní odměna zástupce žalobkyně činí 1 000 Kč. Dále náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 vztahujících se k úkonům učiněným v roce 2024 a jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) AT v účinném znění vztahující se k úkonu učiněnému v roce 2025 a v neposlední řadě z 21% náhrady za DPH ze shora uvedených položek (tj z částky v celkové výši 1 300 Kč) ve výši 273 Kč, na níž zástupci žalobkyně jakožto plátci DPH náleží právo podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 373 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.