Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 42 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 974,15 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 39 600 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 765,32 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 600 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 3 555,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 42 000 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba]., se sídlem [adresa] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně č. 1“) a žalovaným. Tvrdila, že na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 40 000 Kč na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou minimální měsíční splátky, která byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru. Žalovaný však svoji povinnost neplnil řádně, úvěr byl proto zesplatněn ke dni 18. 11. 2022. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na I-Xon a. s. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně č. [hodnota] “) a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 na současnou žalobkyni. Dlužná částka uplatněná touto žalobou činí 42 000 Kč a skládá se z nesplacené jistiny ve výši 39 600 Kč a smluvních poplatků ve výši 2 400 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 974,15 Kč za období od 15. 1. 2020 do 18. 11. 2022 v sazbě 12 % ročně, úroku ve výši 12 % ročně z částky 39 600 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 765,32 Kč od 15. 1. 2020 do 18. 11. 2022 a zákonného úroku z prodlení z částky 39 600 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaný se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání předpokládal.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání Karty ze dne 15. 1. 2020, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně č. 1 a žalovaným, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 se zavázal poskytnout žalovanému úvěr na dobu neurčitou až do výše úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně. Žalovaný se zavázal, že bude úvěr splácet ve výši minimální splátky uvedené na výpise z účtu, vypočtené jako součet procentuální části z výše čerpaného úvěru maximálně do výše úvěrového rámce ke konci zúčtovacího období, úroků z úvěru, poplatků a úroků z prodlení, veškerých dosud neuhrazených částek po splatnosti a celé částky přečerpání úvěrového rámce. Výpočet minimální splátky byl stanoven jako 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Ve smlouvě se žalovaný rovněž zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně č. [hodnota] vymezené poplatky, např. poplatek za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč, poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč měsíčně a dále poplatky dle Sazebníku poplatků. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě porušení smlouvy je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Součástí smlouvy byly i Všeobecné produktové podmínky.
5. Z výpisů ke kreditní kartě Kreditní účet žalovaného za období od 15. 1. 2020 do 18. 9. 2023 soud zjistil jednotlivé pohyby na tomto úvěrovém účtu žalovaného. Dále bylo z těchto výpisů zjištěno, že úvěrový rámec byl navýšen na 40 000 Kč. Ke dni 18. 11. 2022 činil úvěrový rámec 40 000 Kč a byl přečerpán o 3 374,15 Kč. V průběhu období od 15. 1. 2020 do 18. 9. 2022 byl žalovanému účtován 2 x poplatek za přečerpání úvěrového rámce v celkové výši 600 Kč a 6 x poplatek za upomínku v celkové částce 3 600 Kč.
6. Z upomínky ze dne 19. 11. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně č. [hodnota] informoval žalovaného o zesplatnění jeho dluhu z úvěrové smlouvy. Oznámila mu, že dluh činí 43 974,15 Kč, z toho 2 400 Kč náleží na poplatky a 1 974,15 Kč na úroky. Zároveň vyzvala žalovaného k úhradě této dlužné částky nejpozději do 5. 12. 2022.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023, jakož i ze seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že výše uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně č. 1 na právního předchůdce žalobkyně č. 2.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023, jakož i ze seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že výše uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně č. 2 na současnou žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky z 25. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 informoval žalovaného písemně o postoupení pohledávky na právního předchůdce žalobkyně č. 2 a vyzval jej, aby na svůj dluh z úvěrové smlouvy napříště plnil již výhradně ve prospěch právního předchůdce žalobkyně č. 2. Dle přiloženého poštovního podacího archu bylo oznámení odesláno žalovanému dne 26. 9. 2023.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky z 9. 10. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně č. 2 informoval žalovaného písemně o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval jej, aby na svůj dluh z úvěrové smlouvy napříště plnil již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek a odeslaných předžalobních výzev bylo oznámení odesláno žalovanému téhož dne.
11. Z předžalobní výzvy z 9. 10. 2023, která byla dle přiloženého seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek a odeslaných předžalobních výzev téhož dne odeslána žalovanému, bylo zjištěno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vzniklého z předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě do 18. 11. 2022 a upozornila jej na to, že pokud dluh nebude v uvedené lhůtě zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
12. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
13. Právní předchůdce žalobkyně č. 1 na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 15. 1. 2020 poskytl žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 12 % ročně splácet minimální splátkou uvedenou na výpise z účtu, vypočtenou jako součet procentuální části z výše čerpaného úvěru maximálně do výše úvěrového rámce ke konci zúčtovacího období, úroků z úvěru, poplatků a úroků z prodlení, veškerých dosud neuhrazených částek po splatnosti a celé částky přečerpání úvěrového rámce. Výpočet minimální splátky byl stanoven jako 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Dále se žalovaný zavázal hradit ve smlouvě vymezené poplatky související s úvěrem. V průběhu trvání smlouvy byl úvěrový rámec navýšen na 40 000 Kč. Z důvodu neplnění podmínek smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně č. 1 dopisem ze dne 19. 11. 2022 úvěr prohlásil za splatný a zároveň vyzval žalovaného k tomu, aby uhradil dluhy, které mu z předmětné smlouvy o úvěru vznikly. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na právního předchůdce žalobkyně č. 2 a následně na současnou žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní upomínkou z 9. 10. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy a upozornila žalovaného na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu v případě, že jej žalovaný neuhradí dobrovolně v dodatečně stanovené lhůtě.
14. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).
15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
19. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu však prokázala předloženými smlouvami o postoupení pohledávek, na jejichž podkladě se stala ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně č. [hodnota] a žalovaným vznikl uzavřením úvěrové smlouvy závazkový právní vztah podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně č. 1 svůj závazek z této smlouvy splnil, když umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky formou úvěrového rámce. Žalovanému poté, kdy této možnosti využil a čerpal na svém účtu peněžní prostředky, vznikla ve smyslu příslušných smluvních ustanovení i dle citovaného § 2395 o. z. povinnost vyčerpané prostředky právnímu předchůdci žalobkyně č. 1 vrátit a zaplatit smluvený úrok. Z důvodu prodlení žalovaného právní předchůdce žalobkyně č. 1 úvěr zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že nesplácel řádně a včas sjednané splátky úvěru. Bylo přitom na něm, aby v případě, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak řádné splácení úvěru z jeho strany prokázal. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení zcela nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem vůbec nekomunikoval. Vzhledem k tomu, že z ničeho nevyplývá, že by žalovaný již dlužnou částku uplatněnou žalobou žalobkyni uhradil, posoudil soud žalobu v tomto rozsahu jako oprávněnou a žalovaného zavázal k úhradě částky 42 000 Kč. Žalobě vyhověl, i pokud jde o nárok na zaplacení smluvního úroku od 15. 1. 2020 do 18. 11. 2022 v kapitalizované ve výši 1 974,15 Kč, dále smluvního úroku z nesplacené jistiny od 19. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení od 15. 1. 2020 do 18. 11. 2022 v kapitalizované výši 4 765,32 a zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 19. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyni svědčí právo na zaplacení smluvního úroku jak dle smlouvy, tak i dle § 2395 o. z. Pokud jde o nárok na zaplacení úroku z prodlení, tento se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu.
20. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 680 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 875,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 1 250 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 250 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 325,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 3 555,50 Kč, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.