Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 883 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 11 464,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 278,82 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 48 347,53 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]., IČO:[IČO], dále je právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Žalovanému právní předchůdce žalobkyně poskytl úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 78,07 % ročně uhradit ve 48 měsíčních splátkách do [datum]. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Věřiteli uhradil pouze částku 3 117 Kč. Proto právní předchůdce žalobkyně úvěr k [datum] zesplatnil. Po postoupení pohledávky požaduje žalobkyně zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 36 883 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou 11 464,53 Kč a úroku z prodlení.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.
3. Smlouvou o úvěru ze dne [datum], oznámením věřitele o schválení úvěru včetně dodejky, předsmluvním formulářem, prohlášením klienta a dokladem o vyplacení úvěru a sdělením [právnická osoba]. ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se tuto částku, sjednaný úrok ve výši 78,07 % ročně a poplatek za pojištění zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 117 Kč měsíčně, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce, počínaje od července 2024. Výše roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN) činí dle obsahu smlouvy 113,04 %. V čl. 2.2 smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Podle bodu 6.1 smlouvy, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé další splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Přílohou č. 1 smlouvy je závazek žalovaného hradit žalobkyni po dobu trvání pojištění měsíční úhradu za skupinové pojištění schopnosti splácet daný úvěr ve výši 382 Kč, která je součástí každé splátky úvěru dle splátkového kalendáře. Dne [datum] byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu právního předchůdce žalobkyně částka 40 000 Kč. Na úhradu poskytnutého úvěru uhradil žalovaný 3 117 Kč. Podle bodu 6.3 smlouvy, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tj. k tomuto dni se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 části B smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit věřiteli nejpozději do dne zesplatnění. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému zesplatnění úvěru. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systému SOLUS a informací o klientovi a detailu plateb zasílaných měsíčně žalovanému na účet vedený u [právnická osoba]. vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu České národní banky – Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR vyplývá, že za červen 2024 činila průměrná sazba úroků z úvěru poskytovaná domácnostem v ČR 8,90 % ročně.
4. V dané věci byla mezi právním předchůdce žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých splátkách po 3 117 Kč. V případě řádného splácení po dohodnutou dobu 4 let měl žalovaný zaplatit věřiteli při dohodnuté RPSN ve výši 113,04 % celkem částku 131 280 Kč. Žalovaný však smluvní podmínky nedodržel a od splátky č. 2 se dostal se splácením do prodlení, v důsledku čehož dle obsahu žaloby došlo k zesplatnění úvěru, vzniku nové jistiny úvěru zahrnující kromě nezaplacené původní jistiny také přirostlé úroky z úvěru.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Pohledávky právního předchůdce žalobkyně byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Podaná žaloba je důvodná pouze zčásti.
6. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč, žalovaný však měl věřiteli, a to i při řádném splácení a dodržení všech smluvních ujednání, vrátit částku 131 280 Kč, tedy více než trojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou byla sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 78,08 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období června 2024 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,90 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy mnohonásobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což za situace, kdy se jedná o dlouhodobý úvěr, kdy doba splácení byla sjednána na 48 měsíců a žalovaný by tak při řádném splácení měl věřiteli zaplatit více než trojnásobek původní jistiny úvěru, vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Právě institut dobrých mravů lze považovat za korektiv, omezující autonomii vůle stran smlouvy a jejich možnosti sjednat si obsah smlouvy libovolně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalovanému poskytl, byť jeho maximální výše je smlouvou omezena částkou 157 536 Kč (bod 2.2. úvěrové smlouvy). Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 113,04 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.
7. Nevyváženost smlouvy v neprospěch dlužníka však vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sjednané sankce, které jeho dluh dále razantním způsobem navyšují. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu podle čl. 6.1 smlouvy, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka podle čl. 6. 2 smlouvy, na jejichž zaplacení vzniká věřiteli nárok před zesplatněním úvěru (přičemž zde nelze odhlédnout od skutečnosti, že tímto sofistikovaným způsobem je dlužník za prodlení se splácením v době před zesplatněním sankcionován duplikovaně) a především o smluvní pokutu podle čl. 6.5 smlouvy, na jejíž zaplacení vzniká věřiteli nárok po zesplatnění úvěru. Zejména v případě této posledně uvedené smluvní pokuty se jedná o sankci, která má potenciál výši dluh zvyšovat velmi razantním způsobem. Přestože její sazba 0,1 % denně není sama o sobě nepřiměřeně vysoká, celkový systém sankcí obsažený ve smlouvě, kdy tato denní pokuta je doplňována sankcemi jednorázovými, způsobuje to, že rozsah povinností, které v případě prodlení dlužníka zavazují, je zcela nepřiměřený výši plnění, které mu bylo věřitelem poskytnuto.
8. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše smluvního ročního úroku, je zahrnuta jednak již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smlouvy platit a které se včetně přirostlých úroků stávají součástí nové jistiny úvěru, což je veličina, která následně po případném zesplatnění úvěru, ovlivňuje celkový mechanismus sankcí, jejichž součástí je i smluvní pokuta sjednaná v čl. 6.5. smlouvy. Jinými slovy výše sjednaného úroku ovlivňuje významným způsobem výši smluvních sankcí, v tomto případě popsané smluvní pokuty. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána, a to způsobem, z něhož právnímu laikovi nemusí být srozumitelný skutečný rozsah sankcí, které mu v případě prodlení hrozí. Takto uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to včetně svých dodatků a příloh, tedy i včetně přílohy č. 1 stanovící povinnost žalovaného platit úhrady na pojištění schopnosti daný úvěr splácet. Tato povinnost navíc v případě absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru zcela pozbývá svůj smysl.
9. Nárok žalobkyně tedy bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru její právní předchůdce poskytl ponížené o úhradu žalovaného v celkové výši 3 117 Kč. Částka 36 883 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši tedy byla žalobkyni přiznána. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnějším účastníkem, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 278,82 Kč, přičemž tato částka představuje 52,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,29 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 934 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 347,53 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t.