Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 116 406,76 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 788,01 Kč, s úrokem ve výši 7,4 % ročně z částky 116 406,76 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 231,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 116 406,76 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 26 727,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [Anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše 243 000 Kč a žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,4 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však svůj závazek nedodržel a úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila ke dni 20. 10. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný však ani poté svůj dluh nezaplatil.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem a schvalovacím protokolem a dále ve spojení s žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru za zcela prokázané, že žalobkyně a žalovaný uvedeného dne uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše 243 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 554 Kč včetně sjednaného úroku z úvěru ve výši 7,4 % ročně a poplatků (čl. I. smlouvy). Z dokladu o čerpání má soud za prokázané, že žalovaný úvěr vyčerpal v plné výši dne [datum]. Z detailního výpisu z úvěrového účtu ve spojení s upomínkami a oznámením o prohlášení úvěru za splatný, má soud dále za prokázané, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně pro porušení povinnosti žalovaným prohlásila v souladu se smlouvou úvěr za splatný ke dni 20. 10. 2023, což žalovanému oznámila dopisem. Z podkladů pro soudní řízení, výpisů z účtu a upomínky před podáním žaloby, má soud dále za prokázané, že žalovaný dluh uhradil pouze částečně a dluží tak žalobkyni částku 116 406,76 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 115 154,76 Kč a poplatků ve výši 1 252 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 11 788,01 Kč a pokračujícího smluvního úroku a dále také kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 231,89 Kč a pokračujícího úroku z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2. 9. 2024.Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše 243 000 Kč, který žalovaný plně vyčerpal. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně nesplnil, a to ani po zesplatnění úvěru ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení žalovaného s úhradou dohodnutých splátek. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala a které požaduje v souladu s § 1970 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 727,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 657 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží z tarifní hodnoty ve výši 116 406,76 Kč odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 5 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 18 240 Kč částkou 3 830,40 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.