11 C 264/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 161 211 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 30. 10. 2024 do zaplacení a dále určení, že je vlastníkem ideální jedné čtvrtiny 1 260 489 ks podílových listů [IBAN], smlouva č. [hodnota], vedených u [právnická osoba]. Uvedla, že v pozůstalostním řízením po jejím zemřelém otci a manželu žalované MVDr. [jméno FO], vedeném u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 24 D 444/2020, nebylo ve smyslu § 162 odst. 2 z.ř.s. přihlédnuto k tzv. sporným položkám, kterými byly mimo jiné práva a povinnosti k účtu č. [č. účtu] vedenému na jméno [Jméno žalované] u Air bank a.s., se zůstatkem ke dni úmrtí 489 322,41 Kč, práva a povinnosti k účtu č. [Anonymizováno] vedenému na jméno [Jméno žalované] u ČSOB a.s., se zůstatkem ke dni úmrtí 155 527,56 Kč a 1 260 489 ks podílových listů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [IBAN], smlouva č. [hodnota], vedených u [právnická osoba]. na majitele [Jméno žalované]. Podstata spornosti spočívala v rozdílném názoru na to, zda uvedené položky spadaly do výlučného vlastnictví zůstavitele nebo společného jmění zůstavitele a žalované, vzniklého uzavřením jejich manželství dne 3. 10. 1997. Žalobkyně má za to, že pohledávky žalované, jako majitelky shora označených běžných účtů vůči Air bank a.s. a ČSOB a.s. z titulu uzavřených smluv o vedení účtů, spadají do zaniklého SJM zůstavitele a žalované. Do pozůstalostního jmění náleží pohledávky za žalovanou na vypořádání majetku ze SJM ve výši ½ zůstatku ke dni úmrtí zůstavitele, tedy 244 661 Kč z titulu vypořádání zůstatku účtu u Air bank a.s. a 77 763 Kč z titulu vypořádání zůstatku účtu u ČSOB a.s. Účastnicím bylo potvrzeno nabytí dědictví rovným dílem, proto žalobkyni za žalovanou svědčí pohledávky ve výši 122 330 Kč a 38 881 Kč, které žalobkyně nyní po žalované požaduje a to včetně zákonných úroků z prodlení od 30. 10. 2024, když předžalobní výzva se dostala do dispozice žalované dne 29. 10. 2024. Pokud jde o podílové listy shora uvedené, má žalobkyně za to, že tyto náleží do zaniklého SJM zůstavitele a žalované. Polovina z nich tedy náleží do pozůstalostního jmění a žalobkyně má tak nárok, při rovnosti dědických podílů, na ideální 1/4 předmětných podílových listů.

2. Usnesením ze dne 19. 2. 2026, čj. 11 C 264/2024-261 připustil soud změnu žaloby tak, že namísto určení vlastnictví předmětných podílových listů, požaduje žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení v částce 403 062 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 18. 2. 2026 do zaplacení. Důvodem návrhu žalobkyně na změnu žaloby bylo zjištění, že žalovaná uvedené podílové listy prodala za celkovou částku 1 612 248 Kč a 1/4 uvedené částky, na kterou má žalobkyně nárok vůči žalované, představuje požadovaných 403 062 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když uvedla, že předmětné účty u Air bank a.s. a ČSOB a.s. i podílové listy, jsou vedeny pouze a jen na její jméno, jedná se tak o její výlučné vlastnictví k uvedeným žalovaným položkám. Neexistují důvody, proč by měla být žalobkyně úspěšná, navíc své údajné vlastnické právo ani nijak neprokazuje.[právnická osoba] podání ze dne 8. 8. 2025 žalovaná doplnila, že dne 16. 12. 1967 vstoupila do manželství s [jméno FO], který dne 6. 10. 1990 tragicky zemřel při výkonu práce řidiče mezinárodní dopravy. Do manželství se zůstavitelem [právnická osoba] vstoupila 3. 10. 1997, tedy ve věku, kdy jí bylo 50 let. Za více než 30 let pracovně produktivní doby tak získala výlučné prostředky, a to ze závislé činnosti vykonávané žalovanou – mzdy, dále prostředky odpovídající vdovskému důchodu a souvisejícím kompenzacím po pracovním úrazu [jméno FO] s následkem smrti, prostředky SJM s [jméno FO], které žalovaná zdědila do svého výlučného vlastnictví po jeho úmrtí, prostředky z prodeje nemovitostí, které si pořídila za své mzdové prostředky nebo prostředky společného jmění manželů s [jméno FO], nemovité věci z titulu dědictví po rodičích, prostředky z prodeje nemovitostí, které vlastnila z titulu dědictví po rodičích, prostředky z prodeje nemovitostí, které vlastnila z titulu dědictví po rodičích [jméno FO] a prostředky odpovídající darům od rodinných příslušníků, zejména od jejích rodičů, rodičů [jméno FO] a od syna žalované [jméno FO]. V době uzavření manželství s [právnická osoba] tak měla k dispozici výlučné prostředky převyšující částku 2 000 000 Kč. Ty měla zčásti v hotovosti, zčásti na již uzavřených bankovních účtech (Unicredit Bank Czech republic and Slovakia a.s. dále jen „UCB“) a zčásti deponované u syna [jméno FO]. Pokud jde o účet u Air bank a.s. číslo [č. účtu], založila si ho 27. 9. 2018. Z výlučných prostředků si na něj dne 29. 11. 2018 převedla částku 250 000 Kč. Další výlučné prostředky převedla na tento účet dne 4. 12. 2018 (částku 83 355,32 Kč) a dne 6. 12. 2018 (částku 143 321,08 Kč) z účtu u UCB. Dále byly na tento účet připisovány její starobní důchody, a to za období od listopadu 2018 do března 2020 v celkové částce 212 181 Kč. Co se týče podílových listů u [právnická osoba]., rámcovou smlouvu o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů uzavřela žalobkyně s bankou dne 19. 5. 2014. Dne 20. 5. 2014 nakoupila z výlučných prostředků 920 594 ks podílových listů v hodnotě 1 000 000 Kč, dne 27. 4. 2014 prodala 87 904 ks podílových listů a dne 17. 5. 2017 zakoupila z výlučných prostředků 427 799 ks podílových listů v hodnotě 500 000 Kč. Všechny podílové listy tak byly pořízeny z jejích výlučných prostředků. Pokud jde o účet u ČSOB a.s., i na tento účet byly převedeny její výlučné prostředky, které nespadají do SJM se zemřelým manželem [jméno FO].5. Z usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 13. 11. 2023, č. j. 24 D 444/2020-1370 vyplývá, že MVDr. [jméno FO], otec žalobkyně a manžel žalované, zemřel dne 18. 4. 2020. Usnesením bylo potvrzeno nabytí dědictví podle dědických podílů ze zákona pozůstalé dceři (žalobkyně) a pozůstalé manželce (žalovaná), každé rovným dílem. Jak vyplývá z odst. 9 odůvodnění uvedeného usnesení a zároveň z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti, sepsaného 2. 11. 2002 v kanceláři notáře Mgr. [jméno FO], LL.M., pověřeného soudního komisaře ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO], byl v pozůstalostním řízení zjištěn majetek, ohledně něhož se dědičky nedohodly, zda náleží do SJM či do výlučného vlastnictví zůstavitele. Jedná se mimo jiné o položky, které jsou předmětem tohoto řízení, přičemž k tomuto majetku nebylo ve smyslu § 162 odst. 2 z.ř.s. přihlíženo. Zůstatky na předmětných účtech a obvyklá cena podílových listů (tedy předmětu žaloby) vyplývají ze zpráv vyžádaných notářem u Air bank a.s., ČSOB a.s. a [právnická osoba].6. Dne 27. 9. 2018 uzavřela žalovaná s Air bank a.s. rámcovou smlouvu č. [hodnota] o poskytování služeb, na jejímž základě jí byl zřízen běžný účet č. [č. účtu]. Ze zprávy ČSOB a.s. vyplývá, že dne 1. 2. 2019 uzavřela žalovaná s bankou smlouvu o investičních službách, na jejímž základě měla zřízený majetkový účet č. [hodnota] a vypořádací (běžný) účet č. [č. účtu], který byl ke dni 30. 4. 2024 uzavřen. Z rámcové smlouvy o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů č. [hodnota] uzavřené dne 19. 5. 2014 mezi žalovanou a [právnická osoba] Bank a.s. vyplývá, že banka se na základě této smlouvy zavázala obstarávat na základě pokynů žalované koupi nebo prodej cenných papírů. Pohyb na účtu cenných papírů pak vyplývá z výpisů, z nichž je zřejmé, že dne 20. 5. 2014 nakoupila žalovaná 920 594 ks podílových listů [právnická osoba] Chráněný Fond ISIN [IBAN] (od 1. 12. 2015 BFM Chráněný fond) za cenu 1 000 000 Kč. Dne 27. 4. 2016 žalovaná prodala 87 904 ks těchto podílových listů za částku 99 850,15 Kč, dne 17. 5. 2017 pak nakoupila 427 799 ks těchto podílových listů za cenu 500 000 Kč. Ke dni úmrtí [jméno FO] tak celkově žalovaná vlastnila 1 260 489 ks podílových listů (od výpisu 2018/4 ze dne 31. 12. 2018 označených BFM Konzervativní smíšený fond). Dne 21. 4. 2023 prodala žalovaná 33 033 ks těchto podílových listů za částku 39 999,65 Kč a dne 7. 12. 2023 prodala 1 227 456 ks podílových listů za částku 1 572 248,39 Kč.7. Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalovaná měla od 16. 5. 2011 založený termínovaný vklad č. účtu [č. účtu] s datem splatnosti 16. 5. 2014. Z výpisu z tohoto účtu je zřejmé, že dne 16. 5. 2011 na něj byla vložena částka 1 000 000 Kč, při zrušení termínovaného vkladu byla částka 1 076 570 Kč vložena na spořicí účet č. [č. účtu] dne 19. 5. 2014 a téhož dne byl z tohoto účtu proveden nákup podílových listů [právnická osoba] Chráněný fond za částku 1 000 000 Kč. Dle výpisu z téhož spořícího účtu zakoupila žalovaná dne 17. 5. 2017 dalších 427 799 ks podílových listů v ceně 500 000 Kč, když 30. 11. 2016 na tento spořící účet přišlo plnění od [právnická osoba] v částce 435 489 Kč. Dne 21. 11. 2016 byla na tento spořící účet převedena částka 100 000 Kč z účtu č. [č. účtu].8. Z výpisu z běžného účtu žalované u Air bank č. [č. účtu] vyplývá, že první pohyb na něm byl zaznamenán 22. 11. 2018, kdy na něj byla připsána částka 11 562 Kč – starobní důchod [Jméno žalované], 29. 11. 2018 pak byla připsána částka 250 000 Kč - převod z účtu [Jméno žalované] č. [č. účtu] (UCB), z téhož účtu přišla dne 6. 12. 2018 částka 143 321,08 Kč - převod zůstatku ze zrušeného účtu č. [č. účtu], dne 4. 12. 2018 částka 83 355,32 Kč - převod zůstatku ze zrušeného účtu č. [č. účtu]. Pravidelně byl každý měsíc na tento účet zasílán starobní důchod žalované, za dobu od 22. 11. 2018 do 23. 3. 2020 v celkové částce 212 181 Kč. Ve vztahu k předmětnému účtu u Air bank se soud zabýval dále výše uvedenými účty u UCB, přičemž ze zprávy této banky bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] byl otevřen dne 24. 1. 2011, účet č. [č. účtu] byl otevřen 5. 4. 2012. Na účet [č. účtu] byl pravidelně měsíčně připisován starobní důchod žalované, a to až do října 2018. Mimo to dne 31. 1. 2013 byla na tento účet připsána platba 200 000 Kč od [jméno FO] (švagr žalované), dne 21. 3. 2013 částka 500 000 Kč z účtu žalované č. [č. účtu] (zrušen 9. 5. 2013), dne 22. 3. 2013 částka 71 236 Kč (výplata odkupného [právnická osoba].), dne 26. 3. 2014 částka 1 128 050 Kč z účtu žalované č. [č. účtu] u J&T banky (termínovaný vklad), 9. 12. 2015 připsány částky 600 000 Kč (vrácení půjčky [jméno FO]) a 700 000 Kč (vrácení půjčky [jméno FO]), dne 7. 11. 2017 připsána částka 1 195 479 Kč od Kooperativy pojišťovny, a.s. (výplata pojistné události - dožití) dne 25. 4. 2018 připsána částka 300 000 Kč od [jméno FO] (s poznámkou prodej bytu [adresa]). Pokud jde o částky odcházející z uvedeného účtu, dne 21. 3. 2013 odešlo 1 100 000 Kč na termínovaný vklad č. účtu [č. účtu] (na účet vráceno zpět, včetně úroků dne 26. 3. 2014), 16. 4. 2014 částka 260 000 Kč, 19. 8. 2014 částka 1 000 000 Kč a dne 22. 8. 2016 částka 50 000 Kč vše na účet č. [č. účtu] (který je rovněž předmětem žaloby), 11. 12. 2015 vybrána v hotovosti částka 1 450 000 Kč, dne 14. 12. 2017 převod synovi [jméno FO] 1 200 000 Kč, 28. 11. 2018 odešla částka 250 000 Kč na účet žalované č. [č. účtu].9. Pokud jde o účet č. [č. účtu] (otevřený 5. 4. 2012), z něhož přišly peníze na předmětný účet u Air bank, na ten byla převedena dne 6. 4. 2012 částka 500 000 Kč a dne 10. 4. 2013 částka 66 559,45 Kč z účtu č. [č. účtu], který byl zrušen 9. 5. 2013.10. Konečně, pokud jde o účet u ČSOB a.s. č. [č. účtu], vyplývá z výpisů, že byl otevřen 10. 4. 2014, kdy na něj byla připsána částka 100 000 Kč od [jméno FO], dne 17. 4. 2014 z účtu žalované č. [č. účtu] částka 260 000 Kč a dne 20. 8. 2014 z téhož účtu žalované 1 000 000 Kč, dne 21. 8. 2014 částka 200 000 Kč od [jméno FO], dne 26. 1. 2015 a 30. 1. 2015 vždy 250 000 Kč od [jméno FO], dne 9. 12. 2015 částka 1 350 000 Kč od [jméno FO] (vrácení půjčky), 27. 4. 2016 vklad hotovosti 80 000 Kč, dne 11. 5. 2016 z účtu žalované [č. účtu] částka 100 000 Kč, dne 23. 8. 2016 z účtu žalované [č. účtu] částka 58 000 Kč a stejný den z účtu žalované č. [č. účtu] částka 50 000 Kč. Naopak 21. 8. 2014 odešla z předmětného účtu č. [č. účtu] částka 400 000 Kč na účet žalované č. [č. účtu], dne 9. 10. 2014 částka 400 000 Kč (půjčka synovi). Pravidelně pak byly z tohoto účtu nakupovány podílové listy CAPITOL-PROFILE. Pokud jde o účet žalované č. [č. účtu], z něhož přišla na předmětný účet dne 23. 8. 2016 částka 58 000 Kč, ten byl založen 12. 9. 2012 a uzavřen 4. 2. 2019, dne 13. 9. 2012 na něj přišla částka 222 494,53 Kč z účtu č. [č. účtu], který byl 13. 9. 2012 zrušen.11. Žalovaná ve své výpovědi při jednání dne 11. 3. 2026 uvedla, že do manželství s [jméno FO] vstupovala zhruba s částkou 1 830 000 - 1 850 000 Kč, které získala prodejem bytu a garáže na Moravě a také z darů od rodičů. Po smrti prvního manžela pobírala vdovský důchod, byla jí také vyplacena pojistka a odškodnění od jeho zaměstnavatele, neboť první manžel zemřel tragicky v důsledku pracovního úrazu. Konkrétní částky si již nepamatuje. Byt s nábytkem a garáž, které získala z dědictví, prodala, částky, které za prodej obdržela není schopna specifikovat, ale má za to, že šlo o 500 000 Kč za byt a 300 000 Kč za garáž. Další částku 500 000 Kč jí vyplatil syn [jméno FO], který dostal dům od jejích rodičů a ji a také její sourozence vyplatil. Rodiče jí také dávali nějaké peníze, protože se o ně starala, byly to průběžné částky a ona si je šetřila. Prodali také auto po manželovi. V době, kdy první manžel zemřel, pracovala na obchodním oddělení firmy [právnická osoba] s příjmem okolo 2,5 tisíce korun měsíčně. V červnu 1992 pak odešla do firmy [jméno FO], tam měla příjmy okolo 4 500 Kč měsíčně. Peníze, které si přinesla do manželství, měla nejprve doma v hotovosti, posléze je za pomoci syna a jeho přítelkyně [jméno FO] začala ukládat na různé účty. S manželem [jméno FO] měli oddělené účty, ona měla kartu pouze k jednomu z jeho účtů, odkud mohla v případě potřeby čerpat peníze na domácnost. Ve firmě měla plat kolem 5 000 Kč měsíčně a z toho běžně nakupovala. Vlastní peníze, které měla, také půjčovala, peníze jí pak byli vráceny. Šlo o půjčku sestře [jméno FO], bratrovi [jméno FO] a kamarádovi Ing. [jméno FO]. Půjčovala také synovi a jeho přítelkyni na pořízení bydlení.12. Svědkyně [jméno FO] potvrdila, že žalované pomáhala ukládat peníze, které měla do té doby doma v hotovosti, na bankovní účty. Konkrétně šlo o účet u Air bank, který rok to bylo, si již nepamatuje. Od žalované si také spolu s [jméno FO] půjčovali peníze na společné bydlení. Bylo to v hotovosti, posléze jí vše vraceli na účet. Se synem žalované [jméno FO] spolu žijí od roku 1995. V té době ještě žalovaná vlastnila nemovitosti na Moravě, které však vzápětí prodávala. Domnívá se, že v té době měli v hotovosti vyšší stovky tisíc korun. Konkrétní informace týkající se finančního hospodaření žalované a jejích příjmů nezná, podle sebe však soudí, že v 50-ti letech má člověk vydělaných spoustu peněz. Žalovaná sama před ní mluvila o tom, že po prvním manželovi dostala hodně peněz, šlo i o odškodnění a vdovský důchod. Nemovitost po rodičích žalované byla skutečně přepsána na [jméno FO], on pak žalovanou a její sourozence vyplácel. Bližší informace k tomu však neví.13. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že v době úmrtí otce mu bylo 17 let. Předmětem dědění byl byt, vozidlo a garáž. Tento majetek matka po odstěhování do Čech prodala, za jakou částku neví. O financích od prarodičů přehled nemá, ví, že nějaké peníze matce dávali i poté, co již byla vdaná za [jméno FO]. Peníze, které měla matka nejdříve doma v hotovosti, jí pak spolu s přítelkyní [jméno FO] pomáhali ukládat na účty, investovali za ni a pak jí peníze vraceli. Peníze si od ní rovněž půjčovali. Ví o tom, že matka měla kartu od účtu [jméno FO], z toho hradila režii domácnosti. Každý z nich pak měl i své vlastní prostředky. Jaké měla matka příjmy mu není známo. Než si matka zřídila účty u bank, měla peníze doma v hotovosti a v trezoru u [právnická osoba]. Odhaduje, že šlo o částku okolo 2 000 000 Kč. Má informace o tom, že matka dokonce na počátku vložila své finanční prostředky do firmy [jméno FO], mohlo jít o částku 300 000 Kč, když jeho firma se teprve rozjížděla.14. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn.

4 D 1670/95 bylo zjištěno, že [jméno FO] (manžel žalované), zemřel 6. 10. 1990. Z rozhodnutí Státního notářství v [adresa] ze dne 22. dubna 1991 vyplývá, že pozůstalá manželka [jméno FO] nabyla z tohoto dědictví garáž na pozemku pč 1886/7 st. pl. s právem osobního užívání v ceně 19 132 Kč, zanechanou hotovost 8 000 Kč, zařízení ložnice a obývacího pokoje v ceně 3 000 Kč, pračku, ledničku a televizor v ceně 1 500 Kč s tím, že z dědictví si uhradí svoji pohledávku z vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů ve výši 18 316 Kč. Pozůstalý syn [jméno FO] nabyl z dědictví osobní automobil [adresa] L, rok výroby 1975, v ceně 5 000 Kč. Usnesením ze dne 19. 1. 1996, č. j. 4 D 1670/95-29 pak byla schválena dohoda dědiců o nově najevo vyšlém majetku, a to zůstatkové hodnotě členského podílu v SBD [adresa] ve výši 15 891 Kč, přičemž vnos pozůstalé manželky z vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví činil 7 945,50 Kč. Čistá hodnota dědictví proto činila 7 945,50 Kč.15. Ze zprávy [právnická osoba] vyplývá, že částka 1 195 479 Kč, zaslaná dne 7. 11. 2017 na účet žalované č. 2105877047641/2700, představovala výplatu pojistného plnění z titulu dožití, počátek pojištění byl 1. 11. 2007, konec pojištění 31. 10. 2017. Pojistník a pojištěná osoba byla [Jméno žalované].16. Ze zprávy [právnická osoba]. vyplývá, že částka 435 486 Kč vyplacená dne 30. 11. 2016 na účet žalované č. [č. účtu], představovala pojistné plnění z titulu dožití, počátek pojištění 15. 11. 2011, konec pojištění 14. 11. 2016. Pojistník a pojištěná osoba byla [Jméno žalované].17. Ze zprávy [právnická osoba]. vyplývá, že částka 71 236 Kč zaslaná na účet žalované č. [č. účtu] představovala výplatu odkupného na základě písemné žádosti o ukončení pojistné smlouvy. Dokumenty k výplatě byly již skartovány.18. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dopisem ze dne 24. 10. 2024. Dle sledování zásilek prostřednictvím Pošta Online byla zásilka uložena dne 29. 10. 2024, když adresát nebyl zastižen.19. Na základě provedeného dokazování lze tedy shrnout, že ke dni úmrtí [jméno FO] byla na účtu č. [č. účtu] (Air banka, a.s.) částka 489 322,41 Kč. Účet byl vedený na jméno [Jméno žalované], byl otevřený 27. 9. 2018 a byly na něj pravidelně od listopadu 2018 připisovány starobní důchody žalované. Kromě toho tam pak byla převedena částka 393 321,08 Kč z účtu vedeného na žalovanou u Unicredit bank č. 21005877641/2700 (dne 29. 11. 2018 částka 250 000 Kč a dne 6. 12. 2018 částka 143 321,08 Kč), z účtu vedeného na žalovanou u Unicredit bank č. [č. účtu] dne 4. 12. 2018 částka 83 355,32 Kč. Z historie účtu č. [č. účtu] je zřejmé, že na něj byly převáděny peníze z dalších účtů vedených na žalovanou (UCB č. [č. účtu] dne 21. 3. 2013 částka 500 000 Kč – zrušen 9. 5. 2013, J&T Banka,a.s. dne 26. 3. 2014 částka 1 128 050 Kč), vyplaceno pojistné plnění (životní pojištění žalované 7. 11. 2017 v částce 1 195 479 Kč), vratky půjček od fyzických osob, a od jeho založení v roce 2011 až do října 2018 na něj byly připisovány starobní důchody žalované. Značné částky z tohoto účtu také zároveň odcházely, např. 14. 12. 2017 byla zaslána částka 1 200 000 Kč na účet syna [jméno FO], evidentně v návaznosti na poskytnuté pojistné plnění od Kooperativa pojišťovny dne 7. 11. 2017, nebo dne 28. 11. 2018 částka 250 000 Kč na účet žalované u Air bank, který je rovněž předmětem této žaloby. Vzhledem k tomu, že banky nejsou schopny poskytnout dokumentaci o účetních a pokladních [podezřelý výraz] na bankovních produktech, které byly zrušeny před 10 a více lety, nebylo možné zdroje peněz na účtech, z nichž přicházely finanční částky na sporný účet u Air bank dále dohledat.20. Pokud jde o účet u ČSOB, a.s. č. [č. účtu], byla na něm ke dni úmrtí [jméno FO] částka 155 527,50 Kč. Rovněž na tento účet byly převedeny peníze z účtu žalované u UCB č. 21058776641/2700, a to dne 17. 4. 2014 částka 260 000 Kč a dne 20. 8. 2014 částka 1 000 000 Kč. Historie účtu č. [č. účtu] je podrobně rozvedena shora účtu Air bank, byly na něm tedy prostředky z dalších účtů žalované, jejichž historii již nebylo možné doložit vzhledem k tomu, že od zrušení těchto účtů uplynulo víc než 10 let.21. Pokud jde o nákup podílových listů, není zřejmé, z jakého zdroje pochází částka 1 000 000 Kč, který složila žalovaná dne 16. 5. 2011 na termínovaný vklad č. účtu [č. účtu], za kterou, po splatnosti termínovaného vkladu v roce 2014, zakoupila 920 594 ks podílových listů v ceně 1 000 000 Kč. Pokud jde o nákup dalších podílových listů v roce 2017, není zcela zřejmé, z jakých to bylo prostředků, když na spořícím účtu, z něhož byl nákup placen byly (vedle vyplaceného pojistného plnění od [právnická osoba]) i další finanční prostředky, jejichž původ není jasný.22. Žalovaná na svoji obranu tvrdila, že při uzavření manželství s [jméno FO] v roce 1997 disponovala vlastními finančními prostředky ve výši 1 800 000 - 1 900 000 Kč. Jako zdroj těchto prostředků uvedla zejména prodej majetku nabytého dědictvím po smrti prvního manžela, tedy bytu, nábytku, auta a garáže, dále dary od rodičů či peníze od syna, který ji vyplácel poté, co získal nemovitost po jejích rodičích. I přes opakovaná poučení soudem, žalovaná zůstala u pouhých obecných tvrzení, nedoložila žádné konkrétní částky, které měla z uvedeného k dispozici. Rozhodně však nelze předpokládat, že dům a garáž na Moravě prodala v roce 1996 za několikaset tisícové částky, neboť v takových cenách se tehdy ceny nemovitostí nepohybovaly. Podle posudku vyhotoveného v rámci dědického řízení, činila cena garáže v roce 1991 na pozemku, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, částku 19 132 Kč. Pokud jde o prodej auta, po prvním manželovi dle rozhodnutí o dědictví ho nabyl syn [jméno FO], přičemž tehdy uváděná cena auta byla 5 000 Kč, stáří 15 let.23. Soud při rozhodování vycházel z ustanovení § 708 a 709 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co je výčtem uvedeno v další části tohoto ustanovení. Zásadně se tedy předpokládá, že majetek nabytý za trvání manželství je ve společném jmění manželů, pokud není prokázáno něco jiného. V daném případě by tedy musela žalovaná prokázat, že finanční prostředky uložené na účtech, které jsou předmětem žaloby pocházejí z jejích výlučných prostředků, případně že podílové listy, respektive hodnota, kterou jejich prodejem získala, byly pořízeny z jejích výlučných prostředků. Dle názoru soudu se žalované nic takového prokázat nepodařilo. Neprokázala, že v době uzavření manželství s [jméno FO] disponovala finanční částkou okolo 2 000 000 Kč. Zůstalo pouze u jejího tvrzení, které částečně, ovšem pouze opět v obecné rovině, potvrzovaly výpovědi slyšených svědků. Jejich věrohodnost však zpochybňuje skutečnost, že tito sami mají zájem na výsledku sporu, navíc svědek [jméno FO] se od počátku účastnil všech jednání soudu jako veřejnost, bylo mu tedy přesně známo, co je třeba prokazovat a tomu odpovídá i jeho výpověď. Jediným objektivním důkazem pak byl dědický spis Okresního soudu v [adresa], z něhož však žádné nadstandardní poměry rodiny zemřelého [jméno FO] nevyplývaly. Lze tedy uzavřít, že žalované se v průběhu řízení nepodařilo prokázat, že v době uzavření manželství s [jméno FO] měla k dispozici větší finanční částku ze svých výlučných prostředků a že tyto své výlučné finanční prostředky transformovala postupně do finančních produktů, které jsou nyní předmětem žaloby. Je tak naplněn předpoklad, že majetkové hodnoty uložené na předmětných účtech, tvořily společné jmění žalované a jejího zemřelého manžela [jméno FO]. Žalobě bylo proto vyhověno, když žalobkyní požadované částky odpovídají jejímu přiznanému dědickému podílu. Náleží jí tedy ¼ z částek na předmětných účtech, případně získaných prodejem podílových listů. Pokud si žalovaná veškeré uvedené finanční prostředky ponechala, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku a je proto povinna toto obohacení vydat. Spolu se žalovanou částkou uložil soud žalované povinnost zaplatit i úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.24. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalobkyni náklady řízení v plné výši. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek v celkové částce 26 214 Kč a dále náklady právního zastoupení, a to odměna za předžalobní výzvu ze dne 24. 10. 2024 ve výši 2 190 Kč (§ 7 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 187/1996 Sb. dále „AT“ z částky 161 211 Kč), dále odměna za 5 úkonů právní služby po 10 420 Kč (§ 7 bod 6 AT počítáno z částky 522 215 Kč), odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 10 580 Kč (§ 7 bod 6 AT počítáno z částky 564 273 Kč – sepis změny žaloby a účast při jednání dne 11. 3. 2026), 3 paušální částky náhrady nákladů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024, 5 paušálních částek náhrady nákladů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025, jízdné advokáta k jednáním v celkové částce 6 607 Kč a DPH z uvedených částek ve výši 17 893 Kč. Celkem tak náklady řízení přiznané žalobkyni činí 129 314 Kč a jejich splatnost vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.