Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplaceníčástky ve výši 37 047,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 647,10 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 34 779,95 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 593,54 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 37 047,95 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení,částky ve výši 35 761,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 257,85 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 33 493,14 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 364,53 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 35 761,14 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení,částky ve výši 75 621,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 24 651,17 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 73 396,17 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 456,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 75 621,17 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 51 647 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce [Anonymizováno] [Jméno advokáta B] náklady řízení o zaplacení částky 148 430,26 Kč s příslušenstvím ve výši 18 150 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce [Anonymizováno] [Jméno advokáta B] náklady řízení o vzájemném návrhu na zaplacení částky 51 647 Kč ve výši 7 906 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – Okresnímu soudu v Táboře část soudního poplatku ze vzájemného návrhu žalované ve výši 1 937 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 37 047,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 84 měsíčních splátkách po 1 262 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,21 %. K čerpání úvěru došlo [datum]. Žalovaná zaplatila na úvěr částku 65 465 Kč. Protože žalovaná porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 5. 9. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná poté uhradila částku 500 Kč. Žalobkyně proto požaduje na žalované zaplacení částky 37 047,95 Kč, což zahrnuje neuhrazenou jistinu 34 779,95 Kč, náklady na vymáhání 1 030 Kč a smluvní pokutu 1 238 Kč. Dále požaduje žalobkyně na žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 12 647,10 Kč, úrok ve výši 25,21 % ročně od 26. 11. 2024 do zaplacení z částky 34 779,95 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 6 593,54 Kč a zákonný úrok z prodlení od 26. 11. 2024 do zaplacení z částky 37 047,95 Kč.
2. Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení částky 35 761,14 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 84 měsíčních splátkách po 1 262 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,99 %. K čerpání úvěru došlo [datum]. Žalovaná zaplatila na úvěr částku 68 727 Kč. Protože žalovaná porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně tento úvěr ke dni 5. 9. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná poté uhradila částku 500 Kč. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení částky 35 761,14 Kč, což zahrnuje neuhrazenou jistinu ve výši 33 493,14 Kč, náklady na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 238 Kč. Dále požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku ke dni sepsání žaloby ve výši 12 257,85 Kč, úrok ve výši 24,99 % ročně od 26. 11. 2024 do zaplacení z částky 33 493,14 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 6 364,53 Kč a zákonný úrok z prodlení od 26. 11. 2024 do zaplacení z částky 35 761,14 Kč.
3. Konečně žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 75 621,17 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 96 měsíčních splátkách po 2 319 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,6 %. K čerpání úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná zaplatila na úvěr celkem částku 117 455 Kč. Protože žalovaná porušila povinnost hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně tento úvěr ke dni 5. 9. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná poté uhradila částku 500 Kč. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení částky 75 621,17 Kč, což zahrnuje neuhrazenou jistinu 73 396,17 Kč, náklady na vymáhání 1 030 Kč, poplatky ve výši 195 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Dále požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku ke dni sepsání žaloby ve výši 24 651,17 Kč, úrok ve výši 22,6 % ročně od 26. 11. 2024 do zaplacení z částky 73 396,17 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 13 456,46 Kč a zákonný úrok z prodlení od 26. 11. 2024 do zaplacení z částky 75 621,17 Kč. Žalobkyně v žalobě uvádí, že před uzavřením všech úvěrových smluv byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných, jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.
4. Okresní soud v Táboře ve věci vydal dne [datum] pod č. j. [anonymizováno] elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno.
5. Proti uvedenému platebnímu rozkazu podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, v němž namítla absolutní neplatnost všech tří žalovaných úvěrových smluv, když žalobkyně nesplnila povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. V odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že k žádosti o poskytnutí úvěru dokládala pouze kopii občanského průkazu a průkazu pojištěnce, její náklady ověřovány nebyly. Půjčky si brala v době, kdy neměla žádný příjem, byla vedena u úřadu práce, starala se o těžce [anonymizováno], který pobíral starobní důchod. Nevlastnila bankovní účet, nikdo neprověřoval skutečné náklady na bydlení, dopravu, ošacení, jídlo a podobně. Pokud žalobkyně u výdajů žalované vycházela z [anonymizováno], nemůže jít o posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, neboť nebyly posouzeny individuální údaje žalované jako žadatelky o poskytnutí úvěru. Okolnost, že si u žalobkyně postupně nabrala osm úvěrů, svědčí o skutečnosti, že takzvaně v „vytloukala klín klínem“ , nesvědčí to nic o platební morálce žalované, kterou žalobkyně hodnotí jako „na vysoké úrovni“. Spolu s odporem podala žalovaná vzájemný návrh, kterým požaduje, s ohledem na absolutní neplatnost všech tří úvěrových smluv, na žalobkyni zaplacení částky 51 647 Kč, což zahrnuje částky přeplacené žalovanou na jednotlivé smlouvy, když na smlouvu č. [hodnota] přeplatila nad rámec poskytnuté jistiny 15 465 Kč, na smlouvu č. [hodnota] přeplatila nad rámec poskytnuté jistiny 18 727 Kč a na smlouvu č. [hodnota] přeplatila nad rámec poskytnuté jistiny 17 455 Kč.
6. Žalobkyně k odporu žalované uvedla, že v rámci metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je podrobně popsáno, jakým způsobem žalobkyně získala informace o schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry. V rámci karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně vycházela při posouzení schopnosti žalované předmětné úvěry splácet Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vypočítává maximální limit splátek klienta a domácnosti, ty se porovnají a využije se ten maximální limit splátek, který je nižší. Zákon ve znění účinném od 1. 1. 2024 umožňuje věřiteli možnost ověřovat tvrzení klienta pomocí automatizovaných modelů, při kterých jsou využívány statistické modely, kterými je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka. Statistický model zohledňuje mimo jiné i statistická data a empirickou a odbornou zkušenost věřitele, který disponuje odbornými znalostmi vycházejícími z velkého množství dat, na základě kterých jsou vytvářeny výše popsané statistické modely, pomocí nichž lze poměrně spolehlivě vyhodnotit schopnost konkrétního žadatele úspěšně doplatit požadovaný úvěr, a to v příslušných splátkách. V rámci uzavření předmětných smluv provedla žalobkyně lustraci v registrech SOLUS, ISIR, u smlouvy č. [hodnota] i v registrech NRKI a CEE, vše s negativním výsledkem. O řádném posouzení úvěruschopnosti žalované svědčí i to, že dle zprávy NRKI se za dobu trvání závazků nedostala do prodlení se splácením ani jednoho ze svých závazků. Platební morálka žalované byla proto na velmi vysoké úrovni. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo to již být zapříčiněno nedostatečným prověřováním její úvěruschopnosti. Žalobkyně dále poukazuje na to, že žalovaná na předmětné smlouvy hradila do zesplatnění více než 4,5 roku a byla tedy nepochybně schopna úvěry splácet.
7. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výše 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 96 splátkách po 2 319 Kč měsíčně. Dohodnuta byla roční úroková sazba 22,6 % s tím, že celková částka splatná spotřebitelem činí 218 880 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením je věřitel oprávněn dle smlouvy účtovat účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny úroků a pojistného, maximálně 0,1 % denně z dlužné částky, a také zákonný úrok z prodlení. Z karty klienta k předmětnému úvěru je zřejmé, že při ověření bonity klienta bylo vycházeno z údajů uvedených žalovanou, a to příjmu 10 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti 17 000 Kč. Měsíční výdaje uvedené v žádosti činily 5 000 Kč. Dále žalobkyně provedla dotazy v registrech SOLUS a ISIR s negativním výsledkem.
8. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o hotovostním bezúčelovému úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 84 splátkách po 1 262 Kč měsíčně. Dohodnuta byla roční úroková sazba 24,99 % s tím, že celková částka splatná spotřebitelem činí 106 008 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením, je věřitel oprávněn dle smlouvy účtovat účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny úroku a pojistného, maximálně 0,1 % denně z dlužné částky, a zákonný úrok z prodlení. Z karty klienta k předmětnému úvěru je zřejmé, že při ověření bonity klienta bylo vycházeno z údajů uvedených žalovanou, a to příjmu 10 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti 16 000 Kč, měsíční výdaje uvedené v žádosti činily 5 000 Kč. Žalobkyně provedla dotazy v registrech SOLUS a NRKI, ISIR a CEE vesměs s negativním výsledkem.
9. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 84 splátkách po 1 262 Kč měsíčně. Dohodnuta byla roční úroková sazba 25,21 % s tím, že celková částka splatná spotřebitelem činí 106 008 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením, byl věřitel oprávněn dle smlouvy účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny úroku a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, a zákonný úrok z prodlení. Z karty klienta k předmětnému úvěru je zřejmé, že při ověření bonity klienta bylo vycházeno z údajů uvedených žalovanou, a to příjmu ve výši 10 500 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti 16 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činily 7 000 Kč. Žalobkyně provedla dotazy v registrech SOLUS a ISIR s negativním výsledkem.
10. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně zesplatnila úvěr č. [hodnota] a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 41 569,61 Kč obratem, nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, dále zesplatnila úvěr č. [hodnota] a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 42 958 Kč obratem, nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy a dále zesplatnila úvěr č. [hodnota] a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 85 952,19 Kč obratem, nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Dle podacího archu byly dopisy žalované odeslány 7. 9. 2023.
11. Z výpisu čerpání splátek a úhrad je zřejmé, že úvěr č. [hodnota] žalovaná čerpala dne [datum] v částce 50 000 Kč. První splátku uhradila 30. 12. 2018. Do potíží se splácením se dostala již v prosinci 2019, kdy prosincovou splátku neuhradila. Následně nezaplatila včas splátky za duben až listopad 2020, od ledna 2021 jsou jí pak účtovány náklady na vymáhání, případně smluvní pokuty. 5. 9. 2023 pak došlo k zesplatnění. Stejné problémy se splácením měla žalovaná i pokud jde o úvěr č. [hodnota], který byl čerpán [datum], v částce 50 000 Kč a s úvěrem č. [hodnota], na který dne [datum] čerpala 100 000 Kč. Od 15. 11. 2018 jsou jí u tohoto úvěru pravidelně účtovány poplatky za možnost odložení splátek. Rovněž tento úvěr, tak jako předchozí, neplatila v období duben až listopad 2020. Od ledna 2021 jí jsou účtovány náklady na vymáhání, případně smluvní pokuty, 5. 9. 2023 došlo pak k zesplatnění.
12. Dopisem ze dne 26. 9. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu ke shora uvedeným úvěrům.
13. Mezi účastníky je nesporné, že na úvěrovou smlouvu č. [hodnota] zaplatila žalovaná 65 465 Kč, na úvěrovou smlouvu č. [hodnota] uhradila 68 727 Kč a na úvěrovou smlouvu č. [hodnota] uhradila celkem 117 455 Kč.
14. V daném případě žalovaná namítá absolutní neplatnost úvěrových smluv, které jsou předmětem žaloby. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. V daném případě se soud zabýval tím, zda a jak žalobkyně při uzavírání předmětných úvěrových smluv zkoumala úvěruschopnost žalované. Povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí je uložena věřiteli s cílem získat si takovou představu o skutečných příjmech a výdajích dlužníka, ze které si může věřitel udělat objektivní obraz o jeho finanční situaci. Účelem této povinnosti je ochrana spotřebitele před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, dále ochrana společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, ale i ochrana věřitele snižováním jeho rizik. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně se při uzavírání úvěrových smluv spokojila s pouhým prohlášením žalované o výši příjmu jejího a ostatních členů domácnosti a výši výdajů. Tyto údaje nijak neověřovala, blíže nezkoumala. Žalobkyně předložila karty klienta, z nichž je přitom evidentní, že ačkoliv úvěry byly žalované poskytované postupně v rozmezí tří následujících měsíců, u výdajů zjištěných při uzavření následující smlouvy, se splátky z předchozích úvěrů nijak neprojevily. I když úvěry byly žalované poskytnuté v poměrně vysoké částce, vycházela žalobkyně z pouhých tří údajů, které si nijak blíže neověřila, nepožadovala předložení výpisu z účtu žalované či jiný doklad prokazující její pravidelný příjem, neověřovala si, s kým žije ve společné domácnosti a jaké jsou příjmy těchto osob, nezjišťovala běžné životní náklady, další dluhy žalované a spokojila se pouze s lustrací v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Bylo pro ni dostačující zjištění, že u žalované nebylo vykázáno prodlení se splácením jejích závazků. V žádném případě však nedošlo k dostatečnému prověření konkrétních poměrů žalované. Je přitom zcela zřejmé, že žalovaná nebyla schopna jednotlivé úvěry splácet více než čtyři roky (jak tvrdí žalobkyně), když ze splátkových kalendářů přiložených k jednotlivým smlouvám vyplývá, že do potíží se žalovaná dostala již koncem roku 2019, všechny tři úvěry pak nebyla schopna splácet v období duben až listopad 2020, od ledna 2021 jí byly účtovány náklady na vymáhání, případně smluvní pokuty. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí zákon o spotřebitelském úvěru ukládá v ustanovení § 86 odst. 1 a v důsledku toho jsou předmětné úvěrové smlouvy absolutně neplatné. Žalovaná by tak měla žalobkyni vrátit pouze půjčenou jistinu. Jak však vyplývá ze samotné žaloby, žalovaná na úvěr č. [hodnota] přeplatila nad půjčenou jistinu 100 000 Kč částku 17 455 Kč, na smlouvu č. [hodnota] na poskytnutou jistinu 50 000 Kč přeplatila 18 727 Kč a na smlouvu č. [hodnota] přeplatila na poskytnutou jistinu 50 000 Kč částku 15 465 Kč. Z uvedeného důvodu proto soud žalobu žalobkyně zamítl jako nedůvodnou.
16. Zároveň pak žalobkyni uložil povinnost, aby žalované zaplatila částku 51 645 Kč, což je celkový přeplatek žalované na předmětných úvěrových smlouvách (17 455 Kč + 18 727 Kč +15 465 Kč). Soud vycházel z toho, že s ohledem na absolutní neplatnost úvěrových smluv představuje přeplatek na jednotlivých smlouvách na straně žalobkyně bezdůvodné obohacení a podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ho je povinna žalované vrátit.
17. O nákladech řízení o návrhu žalobkyně rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst 1 na o.s.ř. v situaci, kdy žalovaná byla v řízení úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby po 7 000,60 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky 177/96 Sb. dále „AT“), dvě paušální částky náhrady nákladů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT – převzetí zastoupení, účast u jednání soudu), jízdné advokáta k jednání soudu v částce 1 930 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 4 AT (8 půl hodin po 150 Kč) tedy 1 200 Kč. Celkem tak byly žalované přiznány náklady řízení ve výši 18 150 Kč a jejich splatnost vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.19.O nákladech řízení o vzájemném návrhu žalované rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy byla žalovaná úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši 7 906 Kč, což představuje odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3 180 Kč (§ 7 bod 5 AT), 2 paušální částky náhrady nákladů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a žalovanou zaplacený soudní poplatek 646 Kč.20. Vzhledem k tomu, že žalované bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75 %, přechází podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích č. 549/91 Sb. zbývající poplatková povinnost na žalobkyni, která nebyla v řízení o vzájemném návrhu žalované úspěšná. Poplatek v řízení o vzájemném návrhu žalované činil dle položky 1 písmeno b) sazebníků soudních poplatků 2 583 Kč, žalovaná po částečném osvobození zaplatila 646 Kč, zbývajících 1 937 Kč pak soud uložil zaplatit žalobkyni.