Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 740 653,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 700 000 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 30 227 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky včetně příslušenství. Uváděla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému vyplacena částka v celkové výši 700 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátku překlenovacího úvěru ve výši 6 998 Kč, avšak neplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas. Žalobkyně proto využila svého práva a přípisem ze dne 20. 6. 2024 od smlouvy odstoupila. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud účastníkům zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek.Žádostí o úvěr, potvrzením zaměstnavatele, smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu reg. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne 8. 3. 2023 a výpisem z účtu prokázala žalobkyně, že žalovaný požádal o poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 700 000 Kč, který byl vyčerpán dne 9. 3. 2023 v částce 185 034,04 Kč a v částce 413 369,99 Kč, dne 24. 3. 2023 v částce 25 000 Kč a dne 10. 8. 2023 v částce 76 595,97 Kč. Žalovaný se zavázal splácet překlenovací úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 998 Kč spolu s úrokem ve výši 8,95 % ročně. Mimo to se žalovaný zavázal hradit také poplatky dle platného ceníku. Z předložených dopisů a výpisu z účtu soud dále zjistil, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto byl dopisem ze dne 5. 4. 2024 upomínám. Dopisem ze dne 20. 6. 2024 byl žalovaný vyzván ke splacení celého dluhu, splatnost úvěru nastala ke dni 22. 7. 2024. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 700 000 Kč, úrokem ve výši 34 858,75 Kč a poplatky ve výši 5 187 Kč. Výzvou k plnění ze dne 20. 6. 2024 bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.Právně soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a náklady. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak se splacením úvěru v prodlení. Žalovaný byl vyzván žalobkyní v souladu s § 1977 občanského zákoníku, aby dlužnou částku a předepsané úroky zaplatil, v opačném případě byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a od smlouvy odstoupit. Žalovaný přes poskytnutou lhůtu k plnění svou povinnost zaplatit nesplnil, dluží žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je specifikováno shora a soud proto návrhu žalobkyně vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 227 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 29 627 Kč a nákladů řízení uplatněných souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jež nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.