11 C 44/2025

Odůvodnění

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku včetně příslušenství z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba]. na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota]. Žalovaný dle uvedené smlouvy čerpal finanční prostředky ve výši 366 500 Kč, avšak v důsledku jeho prodlení se splácením úvěru právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného dopisem ze dne 15. 4. 2024 k okamžitému zaplacení dlužné částky. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu, žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], výpisu z účtu žalovaného, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek a dokumentace ze systému banky soud zjistil, že obsahem smlouvy byl závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 366 500 Kč za účelem konsolidace závazků žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 87 pravidelných měsíčních splátkách po 5 014 Kč s úrokem ve výši 4,9 % ročně. Dle obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, je banka oprávněna v případě porušení smlouvy ze strany klienta prohlásit veškeré jeho pohledávky za okamžitě splatné. Z výpisu z účtu a prohlášení o okamžité splatnosti vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal, avšak svoje závazky neplnil řádně a včas, čímž porušil ustanovení smlouvy. Žalovaný byl proto vyzván k zaplacení celkové dlužné částky dne 15. 4. 2024, tuto však neuhradil. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Dne 17. 9. 2024 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, ve které byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. Dlužná částka ke dni podání návrhu sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 57 522,14 Kč, poplatku za zaslání výzvy ve výši 499 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 518,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 961,04 Kč a pokračujícího úroku a úroku z prodlení.Právně soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a náklady. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak se splacením úvěru v prodlení. Žalovaný byl vyzván právním předchůdcem žalobkyně v souladu s § 1977 občanského zákoníku, aby dlužné částky a předepsané úroky zaplatil, v opačném případě byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn úvěr zesplatnit a od smlouvy odstoupit. Žalovaný přes poskytnutou lhůtu k plnění svou povinnost zaplatit nesplnil a dluží žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je specifikováno shora.Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že je žalobkyně aktivně legitimovaná k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z úvěru a také co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle peněžitého plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 970,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 322 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 3 460 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 11 280 Kč částkou 2 368,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.