Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 561,35 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 267,90 Kč a s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 56 561,35 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 432,49 Kč a s pokračujícím úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 56 561,35 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 16 165,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 339 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně, avšak tento svůj závazek nedodržel, když se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila. Žalovaný ani poté svůj dluh nezaplatil, nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 20. 8. 2025.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, ceníku a výpisů z účtu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 65 339 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s poplatky a úroky ve výši 10,99 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 039 Kč. Jak je zřejmé ze záznamu žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru a z upomínky k úhradě ze dne 31. 8. 2024, žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr prohlásila ke dni 2. 10. 2024 za okamžitě splatný, což vyplývá z předloženého dopisu žalovanému. Z přehledu splátek úvěru a z výpisu z účtu soud zjistil, že dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 56 561,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 267,90 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 432,49 Kč, přičemž úroky byly kapitalizovány ke dni 31. 8. 2025. Dne 20. 8. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 65 339 Kč. Žalovaný se zavázal dodržovat sjednané podmínky, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně nesplnil, a to ani po zesplatnění úvěru, ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení s úhradou dluhu. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na úroky z úvěru, jakož i na úroky z prodlení, které požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 10 140 Kč (1 úkon právní služby 3 380 Kč - § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) 21 % DPH ve výši 2 412,90 Kč a soudní poplatek ve výši 2 263 Kč, to je celkem 16 165,90 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.