Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobci a) a b) domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře 698 m2 vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a kat. území [adresa], se zamítá.
II. Z podílového spoluvlastnictví žalobce a), žalobce b) a žalované k pozemku parc. č. [hodnota] - zahrada o výměře 698 m2 vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a kat. území [adresa], se odděluje část vyznačená na geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] a ověřeném [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 465 m2, přičemž tato oddělená část parc. č. [Anonymizováno] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované a zbývající části nově označené geometrickým plánem jako parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zůstávají v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalobce a) a žalobce b), tedy každý se stává podílovým spoluvlastníkem id. ½ na nově vzniklých pozemcích parc. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 116 m2 a parc. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 116 m2, přičemž uvedený geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Táboře soudní poplatek ve výši 5 000 Kč z návrhu na oddělení ze spoluvlastnictví ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] – zahrada o výměře 698 m2 vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a kat. území [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobci se původně svým vzájemným návrhem ze dne 11. 10. 2024 domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pozemků parc. č. [hodnota] o výměře 1 626 m², trvalý travní porost, parc. č. [hodnota] o výměře 301 m², vodní plocha, zamokřená plocha, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], parc. č. [hodnota] o výměře 698 m², zahrada, zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] a parc. č. [hodnota] o výměře 1 405 m², orná půda, zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa]. Ohledně pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl návrh žalobců vzat zpět. Ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] bylo řízení pravomocně zastaveno usnesením Okresního soudu v Táboře č. j. [spisová značka] ze dne 3. 6. 2025, kterým byl také návrh žalobců z původního řízení [spisová značka] vyloučen k samostatnému projednání a dále veden pod sp. zn. [spisová značka]. Ohledně pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] bylo řízení pravomocně zastaveno usnesením Okresního soudu v Táboře, č. j. [spisová značka] ze dne 9. 4. 2026. Žalovaná vůči návrhu žalobců podala vzájemný návrh, který po změně vzájemného návrhu zní na oddělení ze spoluvlastnictví pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 698 m², zahrada, zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] s tím, že jí má být přikázána část vyznačená na geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] a ověřeném [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] – zahrada, o výměře 465 m². Změna vzájemného návrhu byla připuštěna usnesením Okresního soudu v Táboře, č. j. [spisová značka] ze dne 9. 4. 2026.
2. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] plyne, že žalobci i žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota], přičemž žalované náleží ideální 2/3 tohoto pozemku a každému z žalobců ideální 1/6. Pozemek parc. č. [hodnota] je evidován jako zahrada o výměře 698 m². Z informace o pozemku parc. č. [hodnota] i kopie katastrální mapy v informaci obsažené vyplývá, že pozemek parc. č. [hodnota] vlastní obec [adresa] a jde o přístupovou cestu k pozemku parc. č. [hodnota]. Z ortofotomapy na čl. 75 spisu sp. zn. [spisová značka] ve spojení s vyjádřením žalobců i žalované je zřejmé, že pozemek parc. č. [hodnota] se nachází vedle nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované, a to pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa], přičemž tento pozemek i pozemek parc. č. [hodnota] fakticky tvoří plotem nerozdělenou zahradu, nacházející se za pozemkem parc. č. [hodnota], jehož součástí je rodinný dům [adresa], rovněž ve výlučném vlastnictví žalované. Z vyjádření žalované plyne, že fakticky tento pozemek nevyužívá ani ona, ani žalobci, pouze jej její otec udržuje tím, že na něm seče trávu. Ze zprávy Městského úřadu ve [adresa] - odboru výstavby a životního prostředí ze dne 29. 5. 2025 ve spojení s vyjádřením žalované dále vyplývá, že přístupová cesta ve vlastnictví obce [adresa] již nebyla v letošním roce rozorána a byly zde vytvořeny přístupové můstky k jednotlivým pozemkům tak, jak ve zprávě avizoval úřad dle vyjádření obce [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 4. 2025, a tím budou přístupy k pozemkům zachovány. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemků č. [hodnota] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] a ověřeného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 2. 6. 2025 vyplývá, že pozemek pac. č. [hodnota] lze podélně rozdělit na pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] bude mít výměru 465 m², [Anonymizováno] - 116 m² a [Anonymizováno] rovněž 116 m², z čehož v rámci svého vzájemného návrhu žalovaná žádala o oddělení a přikázání parc. č. [Anonymizováno] do svého vlastnictví s tím, že pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] by zůstaly v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalobců. Výměra pozemku parc. č. [Anonymizováno] přitom téměř přesně odpovídá velikosti spoluvlastnického podílu žalované, tj. id. 2/3 pozemku parc. č. [hodnota]. Při tomto rozdělení by měly všechny nově vzniklé pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] stejný přístup z veřejné cesty přes pozemek parc. č. [hodnota] ve vlastnictví obce [adresa]. Zprávou [právnická osoba] ve [adresa] - odboru výstavby a životního prostředí ze dne 29. 5. 2025 bylo rovněž prokázáno, že odbor výstavby a životního prostředí nemá proti rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] podle geometrického plánu č. [hodnota] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] žádné námitky, neboť územně plánovací dokumentace obce [adresa] nestanovuje žádné požadavky na minimální velikost pozemků. Ve znaleckém posudku č. [č. účtu] ze dne 23. 3. 2025 vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO] se uvádí, že v případě rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] na dílčí části by cena části pozemku o velikosti 1/6 stávající výměry činila 86 300 Kč, to je 743 Kč/m2, přičemž v případě nerozděleného pozemku by dle znalce činila hodnota 1 m2 1 571 Kč, přičemž znalec zde předmětný pozemek hodnotí jako pozemek stavební. Dospěl tedy k závěru, že rozdělením uvedeného pozemku, by došlo ke snížení ceny pozemků. Z úplného znění územního plánu [adresa] po změnách číslo 1, 2, 3, 4 je zřejmé, že pozemek parc. č. [hodnota] je veden v části SB - smíšené obytné plochy staveb pro bydlení, kdy jde o území s dominantní obytnou funkcí a účelovým využitím zahrad s možným chovem drobného zvířectva pro vlastní potřebu.
3. Podle § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Žalobci ve svém návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uvedli, že nežádají rozdělení pozemku, neboť by se jeho rozdělením podstatně snížila jeho hodnota, ale chtějí, aby byl přikázán do výlučného vlastnictví žalované s tím, že tato by jim měla vyplatit vypořádací podíl. Žalovaná oproti tomu uvedla, že se nechce stát výlučnou vlastnicí celého pozemku s povinností vyplatit žalobce, ale naopak žádá o oddělení části pozemku odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu o velikosti 2/3. Pokud žalobci tvrdí, že pozemek nelze ve smyslu § 1144 o.z. rozdělit na díly odpovídající jejich spoluvlastnickým podílům a domáhají se toho, aby byl pozemek přikázán do výlučného vlastnictví žalované a současně by bylo možné realizovat oddělení žalované ze spoluvlastnictví, nemá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním celého pozemku za náhradu některému ze spoluvlastníků přednost. V tomto případě je geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení se zprávou MěÚ ve [adresa] prokázáno, že z pozemku lze oddělit jeho část označenou v geometrickém plánu jako parc. č. [Anonymizováno], která svou výměrou představuje právě 2/3 výměry pozemku, tedy lze dokonce oddělit takovou část pozemku, která odpovídá přesně podílu žalované. Podmínka oddělení ze spoluvlastnictví spočívající v tom, že je pozemek v podílovém spoluvlastnictví více než dvou osob (zde tří) je také splněna, jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí. Pokud je oddělení žalované ze spoluvlastnictví možné, má takové řešení přednost před zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví formou přikázání celého pozemku do výlučného vlastnictví žalované, když možnost reálného rozdělení pozemku žalobci rozporují a žalovaná o takové řešení ani zájem nejeví. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ust. § 1140 odst. 2 o.z. bránící oddělení ze spoluvlastnictví, tedy že by o oddělení bylo žádáno v nevhodnou dobu (to není ani tvrzeno) nebo, že by se tak dělo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, když touto újmou se míní újma, která by musela mít pouze formu přechodnou, nikoli trvalou spočívající v tom, že by oddělením části pozemku žalované došlo k finanční újmě žalobců. Vzhledem k tomu, že lze z pozemku oddělit část pozemku parc. č. [Anonymizováno], která svým rozměrem přesně odpovídá spoluvlastnickém podílu žalované a tento nově vznikly pozemek i pozemky, které zůstanou v podílovém spoluvlastnictví žalobců budou (a již mají) přes můstky zbudované obcí zajištěn přístup ke komunikaci – pozemku parc. č. [hodnota] ve vlastnictví obce [adresa] a důsledkem oddělení žalované ze spoluvlastnictví nebude ani zánik vypořádávané věci nebo zánik její hospodářské využitelnosti, když pozemky vzniklé po oddělení žalované ze spoluvlastnictví a dosud mající charakter zahrady ( dle územního plánu s účelovým využitím zahrad s možným chovem drobného zvířectva pro vlastní potřebu) bude i nadále možno jako zahradu bez potíží využívat, vyhověl soud návrhu žalované na oddělení ze spoluvlastnictví způsobem uvedeným ve výroku II. rozsudku a současně zamítl výrokem I. návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobců k tomuto pozemku, když je-li vyhověno návrhu na oddělení žalované ze spoluvlastnictví, nelze současně zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví k témuž pozemku a vnucovat žalované výlučné vlastnictví celého pozemku parc. č. [hodnota]. Vzhledem k tomu, že nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno] odpovídá svou velikostí 2/3 původního pozemku parc. č. [hodnota] a stejně tak výměra pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] odpovídá svou výměrou 1/3 původního pozemku ( 2 x 1/6), nebylo zapotřebí rozhodovat o případném doplatku spojeném s oddělením ze spoluvlastnictví, neboť žalobcům zůstávají v jejich rovnodílném podílovém spoluvlastnictví pozemky, které rovněž svou výměrou odpovídají jejich dosavadnímu spoluvlastnickému podílu na původním pozemku parc. č. [hodnota].
4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 262/20 ze dne 10. 11. 2020 tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť nelze říci, že by některý z účastníků měl větší úspěch než druhý, když majetkově jde o srovnatelný výsledek.
5. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích byla žalované doměřena povinnost zaplatit soudní poplatek ze vzájemného návrhu na oddělení ze spoluvlastnictví ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa], když tento je evidován na LV č. [hodnota], tedy na samostatném listu vlastnictví a ve vztahu k tomuto vzájemnému návrhu nebyla žalované dosud poplatková povinnost soudem uložena, když výše poplatku odpovídá Položce 4 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.