Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala toho, aby byla žalovanému stanovena povinnost přispívat měsíčně na výživné na dítě: [jméno FO], narozená [datum], na účet [Anonymizováno] [právnická osoba], částku 4 000 Kč počínaje dnem 1. 11. 2024, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala, aby byla žalovanému stanovena povinnost přispívat na výživu [jméno FO], narozené [datum], a to částkou 4000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 11. 2024, neboť usnesením Okresního soudu v Táboře č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byla [jméno FO], narozená [datum], předběžným opatřením předána do pěstounské péče a na základě svého rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 11. 2024 vyplácí žalobkyně dítěti k rukám pěstounky od 1. 11. 2024 měsíční příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Dítě pobírá sirotčí důchod, proto žalobkyně vyplácí pěstounskou dávku poníženou o přiznaný sirotčí důchod. Žalovaný má k dítěti vyživovací povinnost ve smyslu § 910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a ve smyslu § 961 o. z. nárok na výživné určené rozhodnutím soudu na dítě, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb, přechází na stát. Dne 20. 8. 2025 se písemně vyjádřila žalobkyně, že trvá na podaném návrhu s tím, že rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne 10. 6. 2025, které nabylo právní moci dne 2. 7. 2025, došlo k navýšení dávky příspěvku na úhradu potřeb dítěte pro oprávněnou [jméno FO] z částky 1 912 Kč na 8 870 Kč s účinností od 1. 1. 2025 a z důvodu zletilosti byla dávka automaticky od března 2025 navýšena na 9 220 Kč. Dávka však byla rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne 21. 7. 2025, které nabylo účinnosti 9. 8. 2025 odejmuta s účinností od 31. 3. 2025, a to proto, že oprávněná [jméno FO] požívá od 1. 4. 2025 důchod z důchodového pojištění, který je vyšší než dávka příspěvku na úhradu potřeb dítěte.
2. Žalovaný k věci uvedl, že s návrhem na stanovení výživného pro svou osobu nesouhlasí, neboť je již více než rok ve výkonu trestu odnětí svobody a žije pouze ze sociálního příspěvku 150 Kč měsíčně, přičemž není pracovně zařazen a nemá žádný další příjem. Jinou vyživovací povinnost, než k [jméno FO] nemá.
3. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne 28. 12. 2024, vyplývá, že tehdy nezletilá [jméno FO], narozená [datum], byla svěřena do pěstounské péče [jméno FO], narozené [datum], čímž došlo ke změně rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Z téhož rozsudku plyne, že matka [jméno FO], [jméno FO], narozená [datum], zemřela dne [datum] a otcem [jméno FO] je žalovaný. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne 28. 6. 2023, pak vyplývá, že žalovanému tehdy nebylo výživné na nezletilou [jméno FO] stanoveno, neboť ač byla tehdy [jméno FO] rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum] č. j. [spisová značka] svěřena do pěstounské péče [jméno FO] a žalovanému byla stanovena povinnost přispívat na výživu nezletilé částkou 2 000 Kč měsíčně k rukám pěstounky, vyplynulo z dokazování provedeného soudem, že byl sice souběžně [jméno FO] vyplácen od 4.11.2022 [právnická osoba] příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 2 964 Kč, avšak žalovaný byl osobou bez přístřeší a příjmů, aniž by vlastnil jakýkoliv hodnotnější majetek. Jeho zdravotní stav byl vyhodnocen již v září roku 2022 jako dlouhodobě nepříznivý s nejistou prognózou do budoucna, nedisponoval žádnými finančními prostředky a soud tehdy dospěl k závěru, že schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného neumožňují stanovit mu od 4. 11. 2022 výživné. Aktuálně bylo zjištěno, a to z rozhodnutí [právnická osoba], krajské pobočky pro [Anonymizováno] ze dne 25. 11. 2024, č. j. [Anonymizováno], že [jméno FO] byla přiznána dávka pěstounské péče, příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 1 912 Kč měsíčně od 1. 11. 2024. S účinností od 1. 1. 2025 byla dávka pěstounské péče, příspěvek na úhradu potřeb [jméno FO], zvýšena z částky 1 912 Kč na 8 870 Kč měsíčně, a to rozhodnutím [právnická osoba] - [Anonymizováno] ze dne 10. 6. 2025 č. j. [Anonymizováno]. Tento příspěvek byl pak následně rozhodnutím [právnická osoba] - krajské pobočky [Anonymizováno] ze dne 21. 7. 2025, č. j. [Anonymizováno] s účinností od 1. 4. 2025 [jméno FO] odejmut, a to proto, jak plyne z obsahu tohoto rozhodnutí, že od 1. 4. 2025 požívá [jméno FO] důchod z důchodového pojištění, který je vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte.
4. Z vyjádření žalovaného ve spojení se zprávou [právnická osoba] - Věznice [adresa] ze dne 23. 7. 2025, z výpisu z centrální evidence vězňů a obálky vráceného předvolání k jednání na den 26. 8. 2025 z věznice [adresa] vyplývá, že žalovaný byl v době od 20. 6. 2023 do 1.8. 2025 ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici [adresa]. Nebyl zde pracovně zařazený a nepobíral pracovní odměnu. Při nástupu do výkonu trestu odnětí svobody uvedl pouze vyživovací povinnost k [jméno FO] a srážky výživného neměl evidovány. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj ze dne [datum] pak plyne, že žalovanému nejsou vypláceny žádné dávky poskytované OSSZ a není mu přiznán ani vyplácen žádný důchod.
5. Podle ustanovení § 961 odst. 1 o. z. nemá svěření dítěte do pěstounské péče vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Podle § 961 odst. 2 o. z. náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.
6. Z dokazování provedeného soudem vyplývá, že tehdy nezletilá [jméno FO], nar. [právnická osoba] byla pravomocně svěřena do pěstounské péče [jméno FO], narozené [datum], a to na základě předběžného opatření již od [datum]. Dne [datum] nabyla [jméno FO] zletilosti. Žalobkyní byl vyplácen příspěvek na úhradu potřeb [jméno FO] od 1. 11. 2024 nejprve ve výši 1 912 Kč, od 1. 1. 2025 ve výši 8 870 Kč a od 1.3.2025 ve výši 9 220 Kč, přičemž uvedená dávka jí byla s účinností od 1. 4. 2025 odejmuta s ohledem na to, že [jméno FO] požívá od 1. 4. 2025 důchod z důchodového pojištění, který je vyšší než dávka příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Ve smyslu § 961 odst. 2 o. z. byl tedy stát aktivně legitimován k podání návrhu na určení výživného rodičům (respektive otci dítěte - žalovanému, neboť matka zemřela), a to s účinností od 1. 11. 2024 do 31. 3. 2025. Kritéria pro určení výživného jsou pak dána ustavením § 961 odst. 1 o. z.
7. Žalovaný se jednání osobně neúčastnil, byť mu bylo předvolání k jednání řádně procesně doručeno, avšak z jeho písemných vyjádření v průběhu řízení a především ze zprávy Vězeňské služby ČR - Věznice [adresa] i zprávy Územní správy sociálního zabezpečení je zřejmé, že žalovaný byl od 20. 6. 2023 do 1. 8. 2025, tedy i v době rozhodné pro eventuální stanovení výživného, ve výkonu trestu odnětí svobody, kde nebyl pracovně zařazen a nepobíral žádné příjmy, a to ani ve formě důchodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný podle rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [spisová značka] z [datum] již tehdy nevlastnil žádný hodnotný majetek a byl osobou bez přístřeší a příjmů, přičemž od 20. 6. 2023 do 1. 8. 2025 byl ve výkonu trestu odnětí svobody, rovněž bez dalších příjmů, a následně byl propuštěn, přičemž o jeho dalším pobytu po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody není soudu nic známo, má soud za to, že v jeho majetkových poměrech nedošlo k žádné pozitivní změně. Ačkoliv tedy byla žaloba podána minimálně za období od 1. 11. 2024 do 31. 3. 2025 důvodně, schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného neumožňují, aby mu za období od 1. 11. 2024 bylo stanoveno výživné, neboť je osobou bez příjmů a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zřejmě i bez bydliště, když adresa jeho trvalého pobytu je adresou [právnická osoba] [adresa]. Z toho důvodu byla žaloba zamítnuta.
8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.