Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 436 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 59,18 Kč od 6. 9. 2025 do 23. 9. 2025 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 436 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající jí z úvěrové smlouvy uzavřené dne 4. 4. 2025. Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatku za sms servis ve výši 49 Kč měsíčně a úroku zavázala uhradit do 30 dnů od jejího poskytnutí. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 1 490 Kč a dluží tak žalobkyni na jistině částku 8 510 Kč, na poplatcích 1 116 Kč, na nákladech na vymáhání 300 Kč a na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou 510 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci dne 4. 4. 2025 uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná téhož dne čerpala a zavázala se jej splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a úroku do 30 dnů od jeho poskytnutí. Mimo to se žalovaná zavázala hradit měsíční poplatky za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a za sms servis ve výši 49 Kč. Žalovaná na dluh uhradila celkem 1 490 Kč, přičemž využila možnosti prodloužit splatnost o jeden měsíc, za což jí byl účtován poplatek ve výši 490 Kč. Protože se dostala do prodlení, byly jí účtovány smluvní pokuty v celkové výši 510 Kč v souladu se smlouvou a také náklady na upomínání v celkové výši 300 Kč. Dne 22. 8. 2025 byla žalované zaslána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží žalobkyni částku 10 436 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 8 510 Kč, poplatků v celkové výši 1 116 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 510 Kč. Mimo to žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši.Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná svou povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Porušila tak svou smluvní i zákonnou povinnost a soud jí proto uložil platební povinnost tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení přitom žalobkyně požaduje náležitě dle § 1970 o. z. a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 615 Kč.