Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 915 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 845 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 995 Kč od 12. 1. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 995 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že účastnice uzavřely smlouvu o poskytování monitorovacích služeb, na jejímž základě žalobkyně poskytovala sjednané služby a žalovaná se zavázala platit sjednanou částku na základě zasílaných faktur. Protože žalovaná faktury nehradila, vznikla jí povinnost zaplatit také smluvní pokutu. Žalovaná však nereagovala ani na předžalobní upomínku.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná proti tomuto postupu neměla námitek.Z předložené smlouvy o poskytování monitorovacích služeb ze dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek a zmocnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobkyní, zastoupenou společností [právnická osoba]., a žalovanou byla uzavřena výše uvedená smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované monitorovací služby a žalovaná se zavázala platit částku 2 995 Kč ročně na základě faktur. Smlouva přitom byla uzavřena do konce roku 2023 s tím, že dojde k automatickému prodloužení. Dále byla mezi účastnicemi sjednána smluvní pokuta ve výši 10 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury. Žalobkyně žalované dne 4. 10. 2022 vystavila fakturu č. [hodnota] znějící na částku 2 845 Kč s datem splatnosti 14. 10. 2022, přičemž výše úplaty byla poměrně zkrácena, když služby byly poskytovány od 20. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Protože žalovaná fakturu neuhradila, vyčíslila žalobkyně ke dni podání žaloby smluvní pokutu na 7 170 Kč. Dne 1. 1. 2023 vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [hodnota] znějící na částku 2 995 Kč s datem splatnosti 11. 1. 2023. Protože žalovaná fakturu neuhradila, vyčíslila žalobkyně ke dni podání žaloby smluvní pokutu na 6 280 Kč. Dne 1. 1. 2024 vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [hodnota] znějící na částku 2 995 Kč s datem splatnosti 11. 1. 2024. Protože žalovaná ani tuto fakturu neuhradila, vyčíslila žalobkyně ke dni podání žaloby smluvní pokutu na 2 630 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 5. 2023 je zřejmé, že žalovaná byla vyzvána k úhradě faktur za rok 2022 a 2023, avšak odeslání této výzvy žalobkyně nedoložila ani k výzvě soudu, když zaslaný dokument se týká jiné osoby a jiných faktur.Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po právní stránce tedy soud nahlížel na daný případ jako na smlouvu inominátní. Protože žalobkyně doložila, že žalované poskytla monitorovací služby, které řádně vyfakturovala, soud jejímu návrhu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužné částky vyúčtované ve výše uvedených fakturách včetně smluvních pokut a úroků z prodlení z dlužných částek v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s úhradou dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně sice soudu předložila předžalobní výzvu, nicméně ani k výzvě soudu nedoložila doklad o odeslání této předžalobní výzvy, proto nezbylo než rozhodnout tak, jak je uvedeno shora.