Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 991,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 549,35 Kč od 31. 1. 2024 do 17. 2. 2025, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 16 501,86 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 533,80 Kč od 1. 7. 2024 do 17. 2. 2025 a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 501,86 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně (společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba].[Anonymizováno] s žalovaným uzavřel dne 16. 9. 2010 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem 100 000 Kč. Žalovanému byl právním předchůdcem žalobkyně otevřen úvěrový účet č. [Anonymizováno] a žalovaný se zavázal úvěr hradit dle sjednaných podmínek měsíčními splátkami. Výše pravidelné měsíční splátky činila 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k 30. 6. 2025 z důvodu prodlení žalovaného se splátkou 1-6/2024. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny 16 501,86 Kč, poplatků za pojištění a zaslání výpisu ve výši 489,40 Kč a také smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z aktuální dlužné jistiny a úroku z prodlení, který žalobkyně částečně kapitalizovala. K úhradě dlužných částek nedošlo ani na základě předžalobní výzvy.
2. Vzhledem k předloženým listinám a souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dál jen „o. s. ř.“), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 „o. s. ř.“). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil, soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu.
3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů, a to zejména ze smlouvy o poskytnutí úvěru a rámcové smlouvy o platebních službách č. [hodnota] ze dne 16. 9. 2010, ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem [právnická osoba]., výpisem z úvěrového účtu žalovaného, přehledem změn pojištění, výzvou před zesplatněním ze dne 25. 5. 2024 a sdělením o zesplatnění ze dne 30. 6. 2025 za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 16. 9. 2010 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 100 000 Kč, na jejímž základě žalovaný čerpal peněžní prostředky, které se zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky minimálně však 500 Kč vždy k 10. dni v měsíci. Počínaje od ledna až do června 2024 však žalovaný splátky již nehradil. Žalobkyně proto dopisem ze dne 25. 5. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek s tím, že v případně nezaplacení bude úvěr zesplatněn. Dopisem ze dne 30. 6. 2024 sdělila žalobkyně žalovanému zesplatnění s účinností od 30. 6. 2024 a žádala o úhradu dlužných částek. Ke dni podání žaloby pak zůstal neuhrazený dluh na jistině 16 501,86 Kč, na poplatcích za pojištění a výpisy z účtu ve výši 489,40 Kč, na smluvním úroku k 17. 2. 2025 kapitalizovaná částka[Anonymizováno] 3 549,35 Kč a na úroku zákonném ve výši 1 533,80 Kč a dále nárokuje žalobkyně od 18. 2. 2025 do zaplacení i úrok smluvní a zákonný ve výši 12,75 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 byla žalovaná pohledávka postoupena žalobkyni, seznam postoupených pohledávek vyplývá z notářského zápisu ze dne 1. 11. 2023 NZ 369/2023. Výzvou ze dne 19. 2. 2025 žalobkyně urgovala žalovaného o úhradu dluhu s upozorněním na možné soudní vymáhání.
4. Právně byla věc posouzena s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“), když v dané věci se jedná o závazkový vztah mezi účastníky, kdy smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky z úvěru. Obchodní zákoník tento právní poměr vzniklý mezi účastníky řadí mezi tzv. absolutní obchody (§ 261 odst. 3 písm. d) obch. z.), a proto se právní vztahy vzniklé smlouvu o úvěru řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků, tj. zda je žalovaný podnikatelem či nikoli. Žalovaný uzavíral smlouvu o úvěru jako fyzická osoba nejednající v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a právní předchůdce žalobce oproti tomu poskytl úvěr v rámci své obchodní činnosti. Ustanovení § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení zodpovědný. Výše úroku z prodlení je pak stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb5. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena platná smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ust. 497 a násl. obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr formou úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, poplatků a pojistného, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru porušil a splátky řádně neplnil. Žalobkyně po postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy proto zesplatnila k 30. 6. 2024. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků účtovaných v souladu s obchodními podmínkami a sazebníkem. Protože žalovaný dosud žalobkyni nevrátil dlužnou jistinu včetně poplatků ve výši 16 991,26 Kč, ani další výše uvedené částky, je žalobní nárok žalobkyně v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou i výše citovanými ustanoveními obchodního zákoníku a soud žalobě plně tímto rozsudkem vyhověl. Důvodným je i nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 991,26 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava, výzva a žaloba) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.