Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 148 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky představující nezaplacené jízdné a přirážku k jízdnému uložené žalované, neboť ta dne 11. 10. 2022 linkou č. [hodnota], dne 12. 11. 2022 linkou č. [hodnota], dne 13. 2. 2023 linkou č. [hodnota], dne 1. 9. 2023 linkou č. [hodnota], dne 27. 9. 2023 linkou č. [hodnota], dne 4. 1. 2024 linkou č. [hodnota], dne 11. 6. 2024 linkou č. [hodnota], dne 16. 7. 2024 linkou č. [hodnota], dne 26. 9. 2024 linkou č. [hodnota] a dne 11. 10. 2024 linkou č. [hodnota] cestovala městskou hromadnou dopravou v Táboře vždy bez platného jízdního dokladu.
2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. V dané věci má soud za prokázané z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze zápisů o přepravních kontrolách provedených ve výše uvedené dny, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to v Táboře dne 11. 10. 2022 linkou č. [hodnota], dne 12. 11. 2022 linkou č. [hodnota], dne 13. 2. 2023 linkou č. [hodnota], dne 1. 9. 2023 linkou č. [hodnota], dne 27. 9. 2023 linkou č. [hodnota], dne 4. 1. 2024 linkou č. [hodnota], dne 11. 6. 2024 linkou č. [hodnota], dne 16. 7. 2024 linkou č. [hodnota], dne 26. 9. 2024 linkou č. [hodnota] a dne 11. 10. 2024 linkou č. [hodnota], a na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných částek vyzývala, avšak žalovaná dosud na svůj dluh neuhradila ničeho.
4. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ust. § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále dle ust. § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, který stanoví, že pověřená osoba (tj. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy nebo i jiná osoba pověřená dopravcem linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce) je oprávněná uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné pro vymáhání přirážky. Podle odst. 3 téhož ustanovení může výši přirážky stanovit přepravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dle čl. 15 písm. f) přepravních podmínek si dopravce v souvislosti s uplatněním pohledávky účtuje náhradu nákladů 60 Kč za zpracování a doručení poštovní zásilky.
5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených listin dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Protože žalovaná cestovala ve výše uvedené dny na shora uvedených linkách autobusů provozovaných žalobkyní bez platného jízdního dokladu, vznikla jí povinnost uhradit podle předložených smluvních podmínek a ceníku jízdného přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dále povinnost zaplatit jízdné v částce 10 Kč, respektive 16 Kč, a to za každou jízdu bez platného jízdního dokladu, a dále povinnost nahradit žalobkyni náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním pohledávky ve výši 60 Kč dle přepravních podmínek za zpracování a doručení poštovní zásilky. Žalovaná ani po předžalobní výzvě žalobkyně neuhradila dlužnou částku 15 148 Kč, a proto jí soud uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, požadovaný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, požadovaný právním zástupcem žalobkyně ve snížené výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a návrh ve věci samé).