Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 8. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 17. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku rozsudku z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, která byla žalovanému uložena při přepravních kontrolách provedených v [Anonymizováno] ve dnech 31. 3. 2022 na lince tramvaje [Anonymizováno], 20. 5. 2022 na lince metra [Anonymizováno], 7. 10. 2022 na lince tramvaje č. [hodnota], 10. 11. 2022 na lince metra [Anonymizováno], 22. 11. 2022 na lince tramvaje č. [hodnota], 8. 12. 2022 na lince metra [Anonymizováno], 19. 6. 2023 na lince tramvaje č. [hodnota], 19. 6. 2023 na lince tramvaje č. [hodnota], 16. 1. 2024 na lince metra [Anonymizováno], 29. 1. 2024 na lince metra [Anonymizováno], a 8. 5. 2024 na lince metra [Anonymizováno], neboť ve všech výše uvedených případech cestoval bez platného jízdního dokladu.
2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný se přepravoval prostředky veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to v [Anonymizováno] ve dnech 31. 3. 2022 na lince tramvaje [Anonymizováno], 20. 5. 2022 na lince metra [Anonymizováno], 7. 10. 2022 na lince tramvaje č. [hodnota], 10. 11. 2022 na lince metra [Anonymizováno], 22. 11. 2022 na lince tramvaje č. [hodnota], 8. 12. 2022 na lince metra [Anonymizováno], 19. 6. 2023 na lince tramvaje č. [hodnota], 19. 6. 2023 na lince tramvaje č. [hodnota], 16. 1. 2024 na lince metra [Anonymizováno], 29. 1. 2024 na lince metra [Anonymizováno], a 8. 5. 2024 na lince metra [Anonymizováno], Na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost uhradit požadovanou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dále povinnost zaplatit jízdné v částce 30 Kč za takto uskutečněné cesty, když na místě, nejpozději však do 15 dnů ode dne uložení přirážky, nevyužil možnosti uhradit přirážku ve snížené výši. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužných částek vyzývala, avšak žalovaný dosud na svůj dluh neuhradil ničeho.
4. Právně byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, upravující oprávnění dopravce uložit cestujícímu bez jízdního dokladu přirážku k jízdnému a její výši, přičemž požadované úroky z prodlení byly právně posouzeny dle ust. § 1970 o. z., a jejich výše pak dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný se jako cestující neprokázal výše uvedené dny při přepravě na shora uvedených linkách platným jízdním dokladem, je nárok žalobkyně na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému poprávu. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně má tedy nárok i na požadované úroky z prodlení v zákonné výši. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.