Výrok
I. Manželství [Jméno manžela] a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], uzavřené dne 27. srpna 1999 před Městským úřadem v Soběslavi, se rozvádí.
II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Manžel navrhoval rozvod manželství. Uváděl, že v manželství jsou trvalé neshody.
2. Manželka s návrhem souhlasila.
3. Z oddacího listu účastníků a jejich osobních dokladů soud zjistil, že manželství uzavřeli dne 27. 8. 1999 před Městským úřadem v Soběslavi. U obou manželů se jednalo o manželství první. Z manželství se narodily dvě děti, z nichž nezletilá je pouze [Anonymizováno], narozená [datum].
4. O úpravě poměrů k nezletilé [Anonymizováno] [jméno FO] rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne 7. května 2025 čj. 30 P 50/2025-36. Soud schválil dohodu rodičů na základě níž, byla nezletilá [Anonymizováno] svěřena do společné péče rodičů s tím, že výživné pro dobu po rozvodu se nestanoví. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 6. 2025.
5. Manžel jako účastník řízení uvedl, že manželství prošlo v minulosti několika krizemi, které se nějakým způsobem podařilo překonat. Přesto měly na další vývoj vztahu zřejmě velký vliv. Problémy byly v komunikaci, manžel připouštěl, že sám o těchto věcech mluvit nedokáže, manželka je naproti tomu schopná vést dlouhý monolog. Připouštěl, že nerad někam jezdil, nerad navštěvoval různé kulturní akce, což manželka měla ráda. On však rodině nikterak nebránil, aby se těchto věcí zúčastnila, v několika případech je na dovolenou i doprovodil. On sám ale tyto zážitky nepotřebuje. Svůj pozitivní vztah k rodině se snažil projevovat tím, že vždy dělal, co bylo třeba, o manželku i o děti se dobře staral a měl za to, že tak je to v pořádku. Nedokázal používat velkých slov, svůj vztah projevoval spíš činy.
6. Manželka potvrdila, že první problémy v domácnosti byly krátce po narození syna. Podařilo se je nějakým způsobem zvládnout, potom se narodila dcera. V manželství ale vždy byly určité problémy, o kterých manžel nechtěl mluvit. Z jeho pohledu ona zase mluvila až moc, nebyli však schopni se nikam dostat. Musela dělat veškerá zásadní rozhodnutí, manžel se na nich nepodílel, na druhé straně s nimi často nesouhlasil. [právnická osoba] příslušníkům v ničem nebránil, na žádné akce však nechtěl rodinu doprovázet, což mělo dopad na fungování rodinného života. Manželka připouštěla, že manžel se o rodinu vždy dobře staral, byl spolehlivý, pracovitý, přesto v důsledku jejich odlišných povahových vlastností a odlišných názorů docházelo postupně k významnému odcizení. Na jedné straně ji překvapilo, když manžel podal návrh na rozvod manželství, na straně druhé byla přesvědčena, že jejich soužití už nemůže do budoucna být šťastné, proto se k návrhu připojila.
7. Podle § 755 zákona o rodině může soud rozvést manželství, jsou-li vztahy manželů hluboce, trvale a nenapravitelně narušeny a není naděje na obnovení společného soužití. Hloubku a trvalost manželského rozvratu soud zjišťoval výlučně z výpovědí účastníků. Z nich bylo zřejmé, že manželé dosud mají k sobě pozitivní citový vztah, jsou schopni uznat kvality toho druhého, jejich odlišné životní postoje a potřeby však neumožňují do budoucna spokojené soužití. Z toho pohledu soud považoval návrh na rozvod manželství za odůvodněný a žalobě vyhověl. Za příčinu rozvratu manželství považoval názorové a povahové rozdíly, které se nepodařilo ani dlouhodobým soužitím překonat.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.