Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné částky od 30. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se v části, kterou se žalobce vůči žalovanému domáhal úroku z prodlení ve výši 0,07 % měsíčně z dlužné částky, zastavuje.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 2 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť spolu dne 18. 3. 2024 uzavřeli kupní smlouvu, na jejíchž základě žalovaný prodal žalobci osobní automobil, a to za kupní cenu ve výši 30 000 Kč. Po převzetí vozidla však žalobce zjistil vady, kterému mu nebyly předem známé, a proto vozidlo následně dne 27. 3. 2024 předal zpět žalovanému. Žalovaný se přitom zavázal žalovanému vrátit zaplacenou kupní cenu vozidla. K vrácení kupní ceny ze strany žalovaného však ani z části nedošlo, a to ani na základě předžalobní výzvy, proto žalobce požaduje po žalovaném uhrazení jistiny spolu se smluvním úrokem ve výši 0,07 % měsíčně a zákonným úrokem z prodlení.
2. Dne 10. 1. 2025 obdržel podepsaný soud úkon žalobce nazvaný jako „Čestné prohlášení“, který je podle svého obsahu částečným zpětvzetím. Tímto úkonem žalobce vzal částečně zpět žalobu co do úroku z prodlení ve výši 0,07 % měsíčně z dlužné částky.
3. Vzhledem k předloženým listinám, vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce ani žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. V dané věci má soud z předložených listin, a to konkrétně z kupní smlouvy ze dne 18. 3. 2024 (č. l. 59 až 60), SMS komunikace, jakož i velkého technického průkazu (č. l. 21 až 22) za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na základě které se žalovaný zavázal žalobci prodat osobní automobil tov. zn. [Anonymizováno], typ [Anonymizováno], reg. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalobce se zavázal žalovanému uhradit kupní cenu ve výši 30 000 Kč. Z SMS komunikace ze dne 25. 3. v 10:22 hod. (bez uvedení roku) na č. l. 23 vyplývá, že žalobce vzhledem k dodatečně zjištěným vadám na vozidle navrhl úpravu kupní ceny nebo vrácení vozidla žalovanému. Ze SMS zprávy ze dne 25. 3. v 15:47 hod. (bez uvedení roku) na č. l. 26 vyplývá, že se účastníky řízení shodli na vrácení vozidla. Ze SMS zpráv ze dne 27. 3. (bez uvedení roku) na č. l. 26 vyplývá, že téhož dne se měli účastníky řízení sejít na blíže nespecifikovaném nádraží, kde mělo dojít k vrácení vozidla. Žalobce následně téhož dne zaslal v 15:27 hod. žalovanému SMS zprávu, ve které uvedl číslo svého bankovního účtu (č. l. 25). Ze SMS zprávy ze dne 5. 4. v 0:57 hod (č. l. 25), jakož i předžalobní upomínky ze dne 11. 4. 2024 (č. l. 32) vyplývá, že žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Z podacího lístku na č. l. 50 má soud za prokázané, že došlo k odeslání předžalobní výzvy žalovanému.
5. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a dále dle odst. 2 téhož ustanovení, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1970 o. z. pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. V dané věci žalobce po předchozí vzájemné dohodě vrátil žalovanému automobil, který mu tento předtím prodal za kupní cenu ve výši 30 000 Kč. I přes skutečnost, že došlo k vrácení vozidla, však žalovaný nevrátil na zaplacené kupní ceně žalobci ničeho. Žalovaný tedy nevrátil na výzvu žalobce majetkový prospěch, který mu byl poskytnut na základě právního důvodu, jenž následně odpadl, tedy nevydal žalobci jako ochuzenému, oč se obohatil (§ 2291 odst. 1 o. z.). Z tohoto důvodu mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč. Důvodným je i žalobcem uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení, který je v souladu s výše uvedenými právními předpisy, neboť žalovaný je od vrácení vozidla dne 27. 3. 2024 v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a dále paušální náhrady výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů žalobkyně dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní upomínka a podání žaloby).