10 C 121/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 504 818,86 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobcem byla dne 18. 9. 2023 uzavřena smlouva o postoupení portfolia úvěrových smluv s účinností od 1. 11. 2023, na jejímž základě se žalobce stal smluvní stranou všech postoupených smluv včetně pohledávky uplatněné v tomto řízení, což bylo doloženo notářským zápisem se souhlasným prohlášením a seznamem postoupených smluv.1.1. Dne 4. 6. 2019 byla mezi žalobcem jako právním nástupcem původního věřitele a žalovanou uzavřena smlouva o klasickém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 688 000 Kč. Součástí smlouvy byly i produktové podmínky a sazebník, s nimiž žalovaná vyjádřila ve smlouvě svůj souhlas. Žalobce před uzavřením smlouvy prověřoval úvěruschopnost žalované, vycházel z jejích údajů o příjmech a výdajích a ověřoval insolvenční rejstřík i registr dlužníků SOLUS; z těchto prověření nevyplynuly skutečnosti, které by bránily poskytnutí úvěru. Žalovaná se zavázala splácet úvěr prostřednictvím 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši 8 600 Kč splatných 17. dne každého měsíce a současně byla sjednána roční úroková sazba ve výši 8,69 %. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované hradit v případě prodlení zákonný úrok z prodlení, poplatky spojené s vymáháním a poplatky za upomínky.1.

2. Žalovaná se postupně dostávala do prodlení s úhradou sjednaných splátek, přičemž prodlení nastávalo opakovaně a poslední prodlení přesahovalo dvě splátky. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k úhradě aktuálně dlužných částek, avšak žalovaná na výzvy nereagovala. Ke dni 31. 3. 2024 žalobce prohlásil úvěr za zesplatněný a žalovanou vyzval k úhradě celého dluhu s upozorněním na další narůstání úrokového příslušenství; ani na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Následně byla žalované zaslána předžalobní výzva podle § 142a o.s.ř., která rovněž zůstala bez odezvy.1.

3. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka 504 818,86 Kč na nesplacené jistině a dále kapitalizovaný úrok sjednaný ve výši 8,69 % p.a. v částce 68 998,33 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 45 090,10 Kč za období od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024. Od 12. 11. 2024 žalobce uplatnil „úrok 14,75 % ročně z jistiny“, zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok 8,69 % ročně z jistiny až do úplného zaplacení dluhu. Žalobce v návrhu uvedl, že splátkový režim se u žalované neosvědčil, přesto připustil možnost sjednání smíru, přičemž minimální výše splátky by měla činit jednu dvacet čtvrtinu dluhu. Žalobce rovněž uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 59 360,7 Kč sestávající ze soudního poplatku, odměny právního zástupce a paušálních náhrad.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložené Žádosti/Smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené mezi žalovanou [Jméno žalované] a [právnická osoba] ([Anonymizováno], jako právním předchůdcem žalobkyně, dne 4. 6. 2019, soud zjistil, že jejím obsahem byl závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 688 000 Kč, a závazek žalované splácet úvěr 120 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8 600 Kč, splatnými vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, s pevnou sjednanou úrokovou sazbou 8,69 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky pro klasické úvěry a Sazebník pro úvěry, jejichž ustanovení mimo jiné upravují právo věřitele úvěr zesplatnit v případě porušení smluvních povinností dlužníkem, zejména při prodlení s úhradou více než dvou po sobě jdoucích splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.1.1. Z výpisu transakcí úvěru č. [hodnota], vedeného nejprve u [Anonymizováno] a následně žalobkyní [právnická osoba], soud zjistil, že úvěr byl dne 3. 6. 2019 jednorázově čerpán v plné výši 688 000 Kč a následně byl po dobu let 2019–2022 splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8 600 Kč. Od roku 2023 se objevují opakovaná prodlení žalované, včetně nákladů vymáhacího procesu a sankcí za pozdní úhrady; k 30. 11. 2023 činila dle výpisu dlužná částka 530 607,83 Kč, ke dni 31. 3. 2024 částku 504 818,86 Kč. K datu 31. 3. 2024 byl úvěr věřitelem zesplatněn, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 31. 3. 2024, který sděloval účinnost odstoupení ke dni 31. 3. 2024 a výši splatného dluhu 547 040 Kč.1.2. Z předložené „historie úvěru“ soud zjistil, že dlužná jistina po zesplatnění činila 504 818,86 Kč, kapitalizované řádné úroky za období do 31. 10. 2024 činily 43 021,75 Kč (zákonné úroky z prodlení) a 67 781,23 Kč (kapitalizované smluvní úroky 8,69 % p.a. z dlužné jistiny), ke dni 30. 11. 2024 činily zákonné úroky z prodlení částku 49226,81 Kč a kapitalizované smluvní úroky částku 71 432,73 Kč. Ke dni 31. 3. 2024 činil dlužný smluvní úrok (v rámci snížení v důsledku „ochranné doby Covid 19“ částku 19 989,48 Kč, dlužný úrok z prodlení nebyl vyčíslen. Ke dni 31. 3. 2024 pak činil dlužný (patrně bez Covidové ochrany) smluvní úrok částku 42 220,73 Kč.1.3. Z listiny nazvané „Poslední výzva k úhradě“ ze dne 24. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 34 562 Kč s upozorněním, že v případě nezaplacení bude úvěr zesplatněn k 31. 3. 2024. Z následné výzvy ze dne 31. 3. 2024 plyne, že odstoupení od smlouvy skutečně nabylo účinnosti ke dni 31. 3. 2024 a že k tomuto dni činila splatná částka 547 040 Kč. Obojí bylo žalované zasláno doporučeně na adresu [adresa].1.

4. Postoupení pohledávky na žalobkyni [Jméno žalobkyně]., s účinností od 1. 11. 2023, bylo prokázáno jednak výpisem z notářského zápisu [Anonymizováno], obsahujícím souhlasné prohlášení [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [právnická osoba] o převodu kompletního portfolia úvěrových smluv, a jednak individuálním oznámením žalované ze dne 2. 11. 2023, v němž byla žalovaná informována o změně věřitele a o nové platební adrese pro splátky úvěru s účinností od 1. 12. 2023. Příloha č. [hodnota] notářského zápisu výslovně uvádí smlouvu žalované jako jednu z postoupených.1.

5. Ze systémové evidence soud zjistil, že ke dni zesplatnění (31. 3. 2024) sestávala pohledávka žalobkyně za žalovanou z dlužné jistiny 504 818,86 Kč a již vzniklých řádných úroků a úroků z prodlení v souhrnné částce odpovídající položkám uvedeným v „historii úvěru“. Po zesplatnění pak k této částce přirůstala smluvní úroková sazba 8,69 % ročně a zákonný úrok z prodlení, jejichž běh byl prokazatelně zahájen až po 1. 4. 2024.1.

6. Z předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř. ze dne 11. 11. 2024, zaslané zástupcem žalobkyně doporučeně, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 618 907,29 Kč. Její odeslání bylo prokázáno podacím archem [právnická osoba].4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků..5. Žalobce v žalobě uplatnil mimo jiné nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8,69 % ročně z částky 504 818,86 Kč za dobu do 11. 11. 2024, kterou v odůvodnění žaloby kapitalizoval „… za dobu od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024 …“ částkou 68 998,33 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce a ze souvisejících listinných důkazů, zejména z evidence úvěru, plyne, že k zesplatnění úvěru došlo ke dni 31. 3. 2024, přičemž žalobci sice žalobci již před tím vznikl nárok na úročení celé dlužné jistiny smluvní úrokovou sazbou 8,69 % ročně, nárok na úhradu tohoto smluvního úroku před datem 1. 4. 2024 však neuplatnil.1.1. Za účelem ověření důvodnosti žalobcem tvrzené výše kapitalizovaného úroku soud provedl výpočet, z něhož plyne, že částka 68 998,33 Kč odpovídá úročení sazby 8,69 % ročně po dobu přibližně 566 dnů při metodice ACT/360, resp. přibližně 574 dnů při metodice ACT/365. Při použití konvence ACT/360 by takový úrok odpovídal počátku úročení okolo dne 24. 4. 2023, při použití konvence ACT/365 by odpovídal počátku okolo dne 6. 4. 2023. Z provedených listinných důkazů však nikterak nevyplývá, že by k zesplatnění úvěru nebo ke vzniku nároku na úročení celé jistiny smluvní úrokovou sazbou došlo již na jaře 2023; naopak všechny listiny, zejména výpis z úvěrového účtu za rok 2023 a jeho pokračování v roce 2024, svědčí o tom, že úvěr byl v tomto období stále veden v režimu řádného splácení se vznikajícími jednotlivými prodleními, nikoliv v režimu zesplatněného závazku.1.2. Výpočet úroku pro období od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024 činí při sazbě 8,69 % ročně z částky 504 818,86 Kč částku 27 042,38 Kč. Žalobce však uplatnil částku 68 998,33 Kč, a tedy o 41 955,95 Kč více, než odpovídá úročení za jím samotným určenou dobu, tedy od zesplatnění do 11. 11. 2024.1.3. Na základě těchto zjištění proto soud výrokem I. žalobu v části, odpovídající kapitalizovanému úroku za dobu do 31. 3. 2024 ve výši 41 955,95 Kč jako nedůvodnou zamítl.2. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] ([Anonymizováno]), uzavřel se žalovanou dne 4. 6. 2019 smlouvu o klasickém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky ve výši 688 000 Kč, a to prostřednictvím úvěrového účtu vedeného pro daný úvěr. Dále má soud za prokázané, že žalovaná prostředky čerpala v souladu se sjednanými smluvními podmínkami. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a povinnost hradit pravidelné měsíční splátky. Smluvní úroková sazba činila 8,69 % ročně, součástí smluvních ujednání bylo rovněž právo věřitele domáhat se zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s vymáháním pohledávky v případě prodlení žalované.2.1. Z výpisu z notářského zápisu [Anonymizováno] a z individuálního oznámení o postoupení ze dne 2. 11. 2023 soud zjistil, že pohledávka byla s účinností od 1. 11. 2023 postoupena na žalobkyni [právnická osoba], ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.2.2. Právní předchůdce žalobkyně i žalobkyně samotná žalovanou opakovaně upomínali, přičemž poslední výzva ze dne 24. 2. 2024 stanovila lhůtu k úhradě do 31. 3. 2024. Protože dlužné částky uhrazeny nebyly, oznámením ze dne 31. 3. 2024 bylo potvrzeno, že odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti k tomuto dni a celý dluh se tak stal splatným.2.3. Žalovaná nedodržela své závazky plynoucí ze smlouvy, je povinna vyčerpané prostředky žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit též sjednaný smluvní úrok ve výši 8,69 % ročně, jakož i zákonný úrok z prodlení. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, žalobě přiměřeně vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..3. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení prakticky zcela úspěšná (žaloba byla v části kapitalizovaného smluvního úroku zamítnuta co do částky, která dle žalobních tvrzení žalobci zřejmě nenáležela, nejednalo se však zároveň o nárok, který by musel povinně kapitalizovat, a pokud by tak neučinil, nebyl by důvod o částečném zamítnutí návrhu vůbec rozhodovat) měla vzniknout, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 360,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 193 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 504 818,86 Kč sestávající z částky 10 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 370 Kč ve výši 6 797,70 Kč.