Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 504 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s příslušenstvím, konkrétně se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení ve výši 11 050 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávka vůči žalovanému byla nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupena společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [právnická osoba]) společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., a následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupena žalobkyni, tj. společnosti [právnická osoba].. Žalobkyně tvrdila, že mezi původním věřitelem a žalovaným sice probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, avšak uzavřenou smlouvu není schopna doložit. Proto uplatňuje nárok nikoliv ze smlouvy, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný měl získat majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Původní věřitel měl žalovanému poskytnout celkem 40 000 Kč, a to dne 13. 2. 2024 převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], přičemž platba byla identifikována variabilním symbolem [var. symbol]. Žalobkyně uvedla, že žalovaný ke dni podání žaloby na pohledávku neuhradil ničeho, a celková výše nároku po zohlednění případných dílčích plateb činí 40 000 Kč. K příslušenství žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k plnění dne 20. 6. 2025 a splatnost určila na 30. 6. 2025 tak, že k datu odeslání výzvy přičetla 10 dnů s tím, že se výzva měla dostat do dispoziční sféry žalovaného, a proto požaduje zákonný úrok z prodlení od 1. 7. 2025.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 13. 2. 2024 byly z majetkové sféry původního věřitele žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, neboť z „Potvrzení o provedené platbě“, vystaveného platební bránou ThePay, soud zjistil, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla dne [datum] [Anonymizováno] částka 40 000 Kč na účet [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol] (ID transakce [Anonymizováno]). Z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ plyne, že jako klient je v ní uveden žalovaný [Jméno žalovaného], r. č. [hodnota], s adresou [adresa], přičemž dokument je koncipován jako bezúčelový nezajištěný revolvingový spotřebitelský úvěr s limitem 40 000 Kč, se sjednáním bezhotovostního poskytnutí plnění na bankovní účet klienta odpovídající účtu [č. účtu], a dále se sjednáním identifikace plateb klienta uvedením rodného čísla jako variabilního symbolu. Ze „Smlouvy o postoupení pohledávek“ uzavřené mezi [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako postupitelem a [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako postupníkem soud zjistil, že jejím předmětem je jednorázové postoupení portfolia pohledávek identifikovaných k rozhodnému dni 1. 5. 2025 v seznamu pohledávek jako příloze, s ujednáním o přechodu práv k pohledávkám dnem postoupení. Ze „Smlouvy o postoupení pohledávek“ uzavřené mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako postupitelem a žalobkyní [právnická osoba]. jako postupníkem, pak plyne, že jejím předmětem je postoupení pohledávek specifikovaných v seznamu pohledávek tvořícím přílohu smlouvy, a že smlouva upravuje přechod práv k jednotlivým pohledávkám na postupníka dnem postoupení a podmiňuje účinnost postoupení úhradou úplaty. Z tabulkového seznamu předloženého žalobkyní plyne, že mezi evidovanými je uveden žalovaný [Jméno žalovaného] s referenčním číslem [hodnota], rodným číslem [hodnota] (současně jako VS) a částkou 40 000. Z „Oznámení o postoupení pohledávky“ adresovaného žalovanému a datovaného 20. 6. 2025 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky původního věřitele nejprve na[Anonymizováno] De [Anonymizováno] [právnická osoba]. a následně na žalobkyni, přičemž oznámení obsahuje referenční číslo [hodnota], odkaz na smlouvu č. [hodnota] a výzvu, aby žalovaný od převzetí oznámení plnil novému věřiteli na účet žalobkyně pod VS [var. symbol]. Z „Výzvy k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 20. 6. 2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dluhu vedeného pod VS [var. symbol]. Výzva vychází z tvrzení o poskytnutí částky 40 000 Kč a z tvrzeného prodlení žalovaného. Z podacího lístku služby DopisOnline plyne, že dne 20. 6. 2025 byla advokátem [tituly před jménem] [jméno FO], podána doporučená zásilka, adresovaná žalovanému na adresu [adresa], pod podacím číslem [Anonymizováno].
4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měla po právu plnit sám.Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
5. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla patrně uzavřena (neplatná) spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byly dne 13. 2. 2024 zaslány finanční prostředky v celkové výši 40 000 Kč, které měl vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný však poskytnuté prostředky žalobkyni nevrátil, na úkor žalobkyně se ve smyslu ust. § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu obohatil získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu a octl se zároveň s placením dluhu v prodlení. Současně soud dospěl i k závěru, že žalobkyně, která v řízení listinnými důkazy, zejména smlouvami o postoupení pohledávek, prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována, se může domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Žalobkyně požaduje pouze úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 40 000 Kč, tzn. že dlužná částka se skládá pouze z aktuálně poskytnuté jistiny bez úrokového příslušenství a po odečtení případných dílčích plateb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil žalobkyni bezdůvodně poskytnuté peněžní prostředky, octl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., počítané od 1. 7. 2025 do zaplacení.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 504 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.