Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 130 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 830 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhá zaplacení částky 12 130 Kč s příslušenstvím jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo registrační značky [SPZ] za dobu od 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání.
2. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní občan Polska, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právní řád České republiky.
3. Žalovaná podala dne 19. 5. 2025, prostřednictvím svého opatrovníka, který jí byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven usnesením ze dne 5. 5. 2025 č. j. [spisová značka], vyjádření k žalobě. V něm uvedla, že předmětný nárok neuznává, neboť žalobkyně nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti, z nichž by mohlo být plně dovozeno právo na zaplacení pohledávky. Žalobkyně se totiž omezila toliko na konstatování, že žalovaná neměla ode dne 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024 k vozidlu sjednání pojištění odpovědnosti, když žalovaná ani nereagovala na upomínky žalobkyně a tak vyčerpala veškeré jeho snahy o smírné mimosoudní řešení věci. Z veřejně dostupné evidence [právnická osoba] vyplývá, že k vozidlu není evidován žádný údaj o pojištění a ani k případné dopravní nehodě. Ani v evidenci elektronických dálničních známek není k vozidlu žádný záznam. Tyto zmiňované skutečnosti mohou svědčit tomu, že vozidlo již fyzicky neexistuje, případně že se nenachází na území ČR. Žalovaná navrhla, aby byl k důkazu zajištěn kompletní výpis vlastníků (provozovatelů) předmětného vozidla. Na závěr žalovaná navrhla, že v případě doplnění skutkového stavu věci v naznačeném rozsahu má za to, že může být soudem rozhodnuto ve věci bez nařízení jednání.
4. Právní zástupce žalované na vyjádření reagoval replikou ze dne 5. 6. 2025. Žalobu doplnil o autorizovaný výpis z Registru silničních vozidel, který potvrzuje, že žalovaná je evidovaným vlastníkem i provozovatelem vozidla od 15. 12. 2017 až do současnosti a že je vozidlo po celou dobu evidováno jako provozované. Předložil dále náhled poslední pojistné smlouvy, podle které bylo vozidlo pojištěno u Kooperativa pojišťovny, a.s. pod číslem smlouvy 6331122894. Smlouva byla sjednána od 9. 12. 2020 do 6. 6. 2023 a ukončena dohodou smluvních stran. V období, za které je požadována úhrada příspěvku do garančního fondu, tedy nebylo vozidlo pojištěno. Žalobce tak znovu potvrzuje, že žalovaná je nadále evidována jako vlastník i provozovatel vozidla po celou dobu nepojištěného období. I kdyby nebyl znám vlastník/provozovatel, podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 168/1999 Sb. platí vyvratitelná právní domněnka, že k úhradě příspěvku je povinen vlastník/provozovatel. Žalovaná tedy neunesla důkazní břemeno, že není osobou povinnou k úhradě příspěvku do garančního fondu. Na základě výše uvedeného žalobce trvá na podané žalobě v celém rozsahu.
5. Na výzvu, aby se vyjádřili ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, oba účastníci reagovali souhlasně. O uplatněném nároku proto ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl bez nařízení jednání. Ve smyslu § 101 odst. 3 téhož zákona vychází při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
6. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná byla (a nejméně evidenčně stále je) vlastníkem vozidla registrační značky [SPZ] (objem válců motoru nad 1850 cm3), v době od 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač byla k tomu vyzvána žalobkyní výzvou doručenou dne 28. 3. 2024 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byla o zaplacení upomínána dopisem ze dne 3. 7. 2024. Náklady na vymáhání činí 300 Kč. K návrhu žalované vyžádal soud kompletní výpis vlastníků (provozovatelů) předmětného vozidla. Dle výpisu z karty vozidla, poskytnutého Magistrátem města Kladna, odborem správním – oddělením dopravně správních agend je [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované], vlastníkem i provozovatelem vozidla [Anonymizováno] s reg. zn. [SPZ], VIN: [Anonymizováno], barva černá, Objem motoru: 1956 cm³. Datum první evidence vozidla v ČR je 15. 12. 2017, status vozidla Provozované. Technická kontrola vozidla byla platná do 14. 9. 2023. Z dokumentů tak plyne, že evidovaným vlastníkem vozidla je s účinností od 15. 12. 2017 dosud [Jméno žalované]. Dle výpisu údajů o pojištění vozidla z registru pojistných smluv eviduje pojistitel [právnická osoba] pojistnou smlouvu č. [hodnota], aktuálně jako ukončenou dohodou smluvních stran. Dobu trvání pojistné smlouvy eviduje od 2. 11. 2020 do 24. 7. 2023, platnost pojištění od 9. 12. 2020, 00:00 hod. do 6. 6. 2023, 23:59 hod.. Jednalo se o kombinované pojištění – havarijní pojištění + povinné ručení – vozidla [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], VIN: [VIN kód]. Jako vlastník, provozovatel i pojistník c registru figuruje [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], r. č. [hodnota], státní příslušnice Polska, naposledy pod adresou [adresa].
7. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([Jméno žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy).Dle ust. § 3 odst. 2 téhož zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.Dle ust. § 12 téhož zákona (1) Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. (2) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d).Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. Soud má výpisem z Registru silničních vozidel, za prokázané, že žalovaná byla v době od 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024 (a nejméně evidenčně stále je) evidována jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značky [SPZ], tedy vozidla, které, alespoň z pohledu orgánů v České republice, bylo v rozhodném období provozováno bez zákonného pojištění odpovědnosti. Má tak za prokázané, že v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, zjevně tak ignorovala svou povinnost, danou ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nebo povinnost danou ust. § 12 odst. 1 písm. a) téhož zákona tedy (ve vlastním zájmu) oznámit pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. Tvrzení žalované, že vozidlo žalované v předmětné době již nemuselo být na území České republiky, nebo dokonce existovat, a že tedy žalovaná nemusí být jeho vlastníkem, a tedy ani osobou povinnou vozidlo pojistit, se jeví jako nepravděpodobné. Při svém rozhodování proto soud vychází jednak z toho, že žalovaná nedokázala prokázat své tvrzení o tom, že v rozhodném období již nebyla vlastníkem předmětného vozidla, nebo že jej neprovozovala na území České republiky, a že ji tak povinnost hradit žalobkyni příspěvek nepojištěných nestíhá. Jelikož tedy soud uzavřel, že žalovaná řádně neprokázala, že by nebyla v období od 8. 8. 2023 do 5. 2. 2024 vlastníkem předmětného vozidla, nebo že zaplatila požadovaný příspěvek před podáním žaloby, nezbylo mu než vycházet z toho, že žalovanou částku neuhradila, a octla se tak s placením dluhu v prodlení. Má proto, i přes obranu žalované, za prokázané, že je třeba na žalovanou nahlížet jako na vlastníka nebo provozovatele vozidla, které vozidlo nemělo v tomto období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná je proto povinna zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jejím vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Protože i výše požadované denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu, žalobě soud proto výrokem I. vyhověl a žalobkyni přiznal i nárok na náklady na uplatnění a vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti ve výši 300 Kč a úroky z prodlení, určené dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 130 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 570 Kč ve výši 749,70 Kč.