Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 441,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 566,51 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 762,82 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 516,30 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 801,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 30 441,79 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa]. Smlouva byla sjednána pro produkt s pevnou cenou na dobu určitou[Anonymizováno] [Anonymizováno] měsíců, přičemž dodávka elektřiny byla zahájena dne [datum] a smluvní vztah měl trvat do [datum]. Žalovaný smlouvu uzavřel jako zákazník odebírající elektřinu pro domácnost, tedy jako spotřebitel.
2. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému v souladu se smlouvou dodávala elektřinu a zajišťovala související služby, žalovaný však řádně a včas neplnil své platební povinnosti. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb částkou 16 266,51 Kč. Po odečtení záloh ve výši 7 200 Kč a bonusu ve výši 500 Kč činil výsledný nedoplatek 8 566,51 Kč, který byl splatný dne [datum].
3. Za období od [datum] do ukončení dodávky dne [datum] žalobkyně vystavila konečné vyúčtování na částku 6 962,82 Kč. Tato částka zahrnovala cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb ve výši 6 162,82 Kč, vrácení dříve poskytnutého bonusu ve výši 500 Kč a smluvní sankce v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně z tohoto vyúčtování uplatnila v řízení pouze částku 6 762,82 Kč, neboť část smluvních sankcí ve výši 200 Kč žalobou nepožadovala. Uplatněná část vyúčtování byla splatná dne [datum].
4. Žalobkyně dále tvrdila, že po vystavení konečného vyúčtování obdržela doplněné údaje o spotřebě odběrného místa, na jejichž základě vystavila opravné vyúčtování na částku 3 516,30 Kč, splatnou dne [datum]. Původním konečným vyúčtováním byla zachycena spotřeba ve výši 0[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zatímco opravným vyúčtováním byla doúčtována další spotřeba ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh. Opravné vyúčtování proto podle žalobkyně nenahrazovalo původní konečné vyúčtování, ale doplňovalo je o původně nezahrnutou část spotřeby. Celková spotřeba za uvedené období tak činila [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh.
5. Protože žalovaný neuhradil zálohu splatnou dne [datum] ani vyúčtování splatné dne [datum], žalobkyně jej upozornila na prodlení a na možnost ukončení dodávky. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani dodatečně, a žalobkyně proto dne [datum] ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa. Následně od smlouvy odstoupila podáním ze dne [datum].
6. V důsledku předčasného ukončení smlouvy žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu. Podle smlouvy měla smluvní pokuta činit 800 Kč za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, který zbýval ode dne ukončení dodávky do konce sjednané doby trvání smlouvy. Smluvní výše pokuty by za celou zbývající dobu závazku činila 13 600 Kč. Žalobkyně však s ohledem na omezení výše smluvní pokuty podle § 11cc zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, uplatnila pouze částku 11 396,16 Kč.
7. Vedle uvedené smluvní pokuty žalobkyně požadovala tři smluvní pokuty po 100 Kč za jednotlivá prodlení žalovaného s úhradou platebních povinností po dobu delší než deset dnů. Jedna z těchto pokut byla zahrnuta v částce 6 762,82 Kč, další dvě smluvní pokuty po 100 Kč žalobkyně uplatnila jako samostatné nároky. Žalobkyně konečně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 566,51 Kč od [datum], z částky 6 762,82 Kč od [datum] a z částky 3 516,30 Kč od [datum], vždy do zaplacení.
8. Usnesením ze dne [datum], doručeným žalobkyni dne [datum], soud žalobkyni vyzval, aby doplnila úplný výpočet smluvní pokuty ve výši 11 396,16 Kč podle § 11cc energetického zákona, uvedla okamžik doručení odstoupení od smlouvy, vysvětlila počátek období rozhodného pro výpočet smluvní pokuty, objasnila návaznost konečného a opravného vyúčtování a označila smluvní základ povinnosti žalovaného vrátit bonus ve výši 500 Kč. Žalobkyně na výzvu reagovala a své vyjádření doplnila přílohou obsahující výpočet smluvní pokuty. Současně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů.
9. Žalovanému byla doručena žaloba s přílohami a výzva, aby se k žalobě vyjádřil a aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě k rozhodnutí bez jednání, bude se podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že proti takovému postupu nemá námitky. Lhůta žalovanému marně uplynula dne [datum]. Žalovaný se k žalobě ani k předloženým listinám nevyjádřil, žádné tvrzení žalobkyně nezpochybnil, netvrdil, že by kteroukoli z uplatněných pohledávek uhradil, a nevznesl ani námitky proti rozhodnutí bez nařízení jednání.
10. Soud proto podle § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti takovému postupu nevznesli námitky. Pasivitu žalovaného soud nepovažoval za uznání nároku ani za zbavení žalobkyně povinnosti prokázat skutečnosti, z nichž dovozovala uplatněná práva. Soud důvodnost jednotlivých nároků samostatně posoudil podle obsahu žaloby a provedených listinných důkazů, včetně přezkumu smluvních ujednání z hlediska ochrany spotřebitele.
11. Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], jejími smluvními a produktovými podmínkami, ceníkovými podklady, obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny, jednotlivými vyúčtováními, opravnými a sankčními daňovými doklady, upomínkami, upozorněním na možnost ukončení dodávky, odstoupením od smlouvy, doklady o odeslání a doručování písemností, předžalobní výzvou, vyjádřením žalobkyně k výzvě soudu a připojeným výpočtem smluvní pokuty.
12. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a souvisejících smluvních podkladů soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny a zajištění souvisejících služeb pro odběrné místo užívané žalovaným pro potřebu domácnosti. Smlouva byla sjednána na dobu určitou 24 měsíců s dobou dodávky od [datum] do [datum]. Ze smlouvy a produktového ceníku soud dále zjistil sjednanou cenu dodávky, platební podmínky, podmínky poskytnutí bonusu a ujednání o následcích předčasného ukončení smlouvy.
13. Z obchodních podmínek soud zjistil zejména pravidla pro vyúčtování dodávky, splatnost platebních povinností, doručování písemností, postup žalobkyně při prodlení zákazníka a oprávnění žalobkyně ukončit smluvní vztah při závažném nebo opakovaném porušování platebních povinností. Obchodní podmínky rovněž vymezovaly následky prodlení zákazníka, včetně smluvních pokut za jednotlivá prodlení přesahující sjednanou dobu.
14. Z vyúčtování za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny a související služby částkou 16 266,51 Kč. Po započtení záloh ve výši 7 200 Kč a bonusu ve výši 500 Kč činil nedoplatek 8 566,51 Kč. Z vyúčtování a dokladů souvisejících s jeho odesláním soud zjistil, že nedoplatek byl splatný dne [datum].
15. Z konečného vyúčtování soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 6 962,82 Kč, sestávající z ceny dodávky elektřiny a souvisejících služeb ve výši 6 162,82 Kč, vrácení bonusu ve výši 500 Kč a smluvních sankcí v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně z tohoto vyúčtování neuplatnila sankce v rozsahu 200 Kč a žalobou požadovala pouze částku 6 762,82 Kč, splatnou dne [datum].
16. Z opravného vyúčtování soud zjistil, že žalobkyně žalovanému doúčtovala částku 3 516,30 Kč za dodatečně zohledněnou spotřebu ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] MWh, která nebyla zahrnuta v původním konečném vyúčtování zachycujícím spotřebu [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh. Z porovnání obou vyúčtování a z doplnění žalobkyně soud zjistil, že opravné vyúčtování původní konečné vyúčtování nerušilo ani jej nenahrazovalo, ale doplňovalo je o další část skutečné spotřeby. Celková spotřeba za uvedené období proto činila 1,222 MWh. Částka podle opravného vyúčtování byla splatná dne [datum].
17. Z upomínek, upozornění na možnost ukončení dodávky a souvisejících dokladů soud zjistil, že žalovaný nezaplatil řádně a včas splatné platební povinnosti, a to ani poté, co jej žalobkyně na prodlení a jeho možné následky upozornila. Žalobkyně proto dne [datum] ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa. Z odstoupení od smlouvy a dokladů o jeho odeslání a doručování soud zjistil, že žalobkyně následně ukončila smluvní vztah odstoupením pro neplnění platebních povinností žalovaným.
18. Z jednotlivých sankčních vyúčtování soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala tři smluvní pokuty po 100 Kč za tři samostatné případy prodlení s úhradou konkrétních platebních povinností po dobu delší než deset dnů. Jednotlivé pokuty byly spojeny s odlišnými splatnými závazky žalovaného a nepředstavovaly opakované sankcionování téhož prodlení.
19. Ze smlouvy, produktových podmínek, vyjádření žalobkyně a přiloženého výpočtu soud zjistil, že při předčasném ukončení dodávky z důvodu porušení povinností žalovaného vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý započatý kalendářní měsíc zbývající do konce sjednané doby. Takto určená smluvní pokuta by činila 13 600 Kč. Žalobkyně však její výši omezila podle § 11cc energetického zákona a požadovala pouze 11 396,16 Kč. Z doplněného výpočtu soud zjistil použitou cenu dodávky, údaj o průměrné denní spotřebě, počet dnů rozhodného období i matematický postup, jímž žalobkyně dospěla k uplatněné částce. Soud přepočtem ověřil, že požadovaná částka nepřesahuje zákonný limit smluvní pokuty.
20. Při hodnocení důkazů postupoval soud podle § 132 o. s. ř. a hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Smlouva, ceníkové podklady, obchodní podmínky, jednotlivá vyúčtování, sankční doklady, upomínky, odstoupení od smlouvy a doklady o doručování na sebe obsahově a časově navazují. Vyúčtované částky odpovídají rozpisům spotřeby, sjednaným cenám, započteným zálohám a dalším ve vyúčtování uvedeným položkám. Soud mezi předloženými listinami nezjistil takový rozpor, který by zpochybňoval uskutečnění dodávky, množství odebrané elektřiny, výši vyúčtované ceny nebo vznik jednotlivých vedlejších nároků.
21. Soud neměl pochybnosti ani o návaznosti konečného a opravného vyúčtování. Z jejich obsahu a z vysvětlení žalobkyně plyne, že opravné vyúčtování představovalo doúčtování další spotřeby ve výši 0,473 MWh nad rámec původně vyúčtovaných 0,749 MWh. Přiznáním obou částek proto nedochází k duplicitnímu přiznání ceny za tutéž spotřebu.
22. Předložené listiny soud hodnotil jako věrohodné a vzájemně souladné. Žalovaný jejich pravost ani správnost nezpochybnil, neuvedl vlastní verzi průběhu smluvního vztahu, nezpochybnil údaje o spotřebě ani netvrdil, že by některou z pohledávek po jejím vzniku zaplatil. Soud přitom nevycházel pouze z procesní pasivity žalovaného, ale z toho, že rozhodná tvrzení žalobkyně byla konkrétní a byla podpořena obsahově odpovídajícími listinnými důkazy.
23. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnost, podle níž žalobkyně žalovanému od [datum] do [datum] dodávala elektřinu a zajišťovala související služby. Žalovaný smluvní plnění přijímal, avšak řádně a včas neuhradil vyúčtované platby.
24. Soud dále uzavřel, že žalovaný dluží žalobkyni 8 566,51 Kč z prvního vyúčtování, 6 762,82 Kč z konečného vyúčtování, 3 516,30 Kč z opravného vyúčtování, smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 11 396,16 Kč a dvě samostatně uplatněné smluvní pokuty po 100 Kč. Celkový dluh žalovaného tak činí 30 441,79 Kč. Žalovaný neprokázal ani netvrdil žádnou úhradu, započtení, zánik závazku ani jinou skutečnost, která by bránila přiznání uplatněných nároků.
25. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, a na závazky z nich vzniklé. Žalobkyně při uzavření a plnění smlouvy jednala v rámci své podnikatelské činnosti spočívající v dodávce elektřiny, zatímco žalovaný smlouvu uzavřel jako fyzická osoba za účelem odběru elektřiny pro domácnost. Smlouva uzavřená mezi účastníky je proto spotřebitelskou smlouvou a vedle zvláštní úpravy obsažené v zákoně č. 458/2000 Sb., energetickém zákoně, se na ni vztahují rovněž ustanovení občanského zákoníku o ochraně spotřebitele.
26. Podle § 1812 odst. 1 občanského zákoníku lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobují významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Soud proto přezkoumal obsah smlouvy, obchodních podmínek a ceníkových ujednání nejen z hlediska jejich formálního sjednání, ale také z hlediska jejich určitosti, srozumitelnosti, přiměřenosti a celkového ekonomického dopadu na žalovaného jako spotřebitele.
27. Soud nezjistil, že by smlouva jako celek nebo některé z ujednání rozhodných pro posouzení žalovaných nároků byly neplatné, nesrozumitelné nebo pro žalovaného překvapivé. Předmět smlouvy, doba jejího trvání, cena dodávky, způsob vyúčtování, splatnost platebních povinností, podmínky poskytnutí bonusu i následky prodlení a předčasného ukončení dodávky byly ve smluvních podkladech vymezeny určitě a způsobem umožňujícím žalovanému předvídat jejich hospodářské důsledky. Soud přitom nepovažoval pasivitu žalovaného za náhradu spotřebitelského přezkumu, ale provedl tento přezkum z obsahu předložených listin.
28. Podle § 1721 občanského zákoníku vzniká ze závazku věřiteli vůči dlužníku právo na určité plnění jako pohledávka a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1908 odst. 1 občanského zákoníku závazek zaniká splněním dluhu. Žalobkyně podle uzavřené smlouvy dodala žalovanému elektřinu a zajistila související distribuční služby, čímž splnila svou smluvní povinnost. Žalovanému proto vznikla povinnost zaplatit cenu dodaného plnění ve výši a ve lhůtách uvedených v jednotlivých vyúčtováních.
29. Z prvního vyúčtování vznikla žalobkyni pohledávka ve výši 8 566,51 Kč. Tato částka odpovídá rozdílu mezi cenou dodané elektřiny a souvisejících služeb ve výši 16 266,51 Kč, započtenými zálohami ve výši 7 200 Kč a bonusem ve výši 500 Kč poskytnutým ve prospěch žalovaného. Vyúčtování bylo splatné dne [datum]. Protože žalovaný tuto částku neuhradil, je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 566,51 Kč důvodný.
30. Z konečného vyúčtování vznikla žalobkyni pohledávka na cenu elektřiny a souvisejících služeb ve výši 6 162,82 Kč. Žalobkyně prokázala uskutečnění dodávky, množství odebrané elektřiny, použitou cenu a výsledný nedoplatek. Žalovaný správnost vyúčtování nezpochybnil a netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku uhradil. Také tento nárok je proto důvodný.
31. Důvodný je rovněž nárok na zaplacení částky 3 516,30 Kč z opravného vyúčtování. Z porovnání původního konečného vyúčtování, opravného vyúčtování a následného vysvětlení žalobkyně vyplývá, že opravné vyúčtování nezahrnovalo cenu spotřeby již zachycené v předchozím vyúčtování, ale cenu další, původně nezahrnuté spotřeby ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh. Původně vyúčtovaná spotřeba [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh a dodatečně vyúčtovaná spotřeba 0,[Anonymizováno] MWh tvořily celkovou spotřebu [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh. Přiznáním obou pohledávek proto nedochází k duplicitnímu uložení povinnosti zaplatit cenu téže dodávky.
32. Součástí částky uplatněné z konečného vyúčtování je také vrácení bonusu ve výši 500 Kč. Žalobkyně tento bonus původně poskytla žalovanému jeho započtením ve prospěch žalovaného při prvním vyúčtování. Ze smlouvy a příslušných produktových podmínek však vyplývalo, že zachování bonusu bylo podmíněno řádným trváním smluvního vztahu po sjednanou dobu a že při jeho předčasném ukončení z důvodu porušení povinností zákazníka je zákazník povinen bonus vrátit.
33. Soud toto ujednání nepovažoval za skrytou smluvní pokutu ani za nepřiměřené spotřebitelské ujednání podle § 1813 občanského zákoníku. Nešlo o novou paušální sankci uloženou žalovanému nad rámec smluvní pokuty, ale o odpadnutí podmínky, za níž bylo žalovanému poskytnuto konkrétní cenové zvýhodnění. Žalovaný bonus ve výši 500 Kč skutečně obdržel snížením svého prvního nedoplatku a v důsledku předčasného ukončení smlouvy z důvodu jeho prodlení mu právo na jeho zachování zaniklo. Nárok na vrácení částky 500 Kč je proto důvodný.
34. I kdyby byl nárok na vrácení bonusu posuzován podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, vedl by tento právní základ ke stejnému výsledku. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch z právního důvodu, který odpadl. Po zániku smluvního předpokladu pro zachování bonusu zůstal žalovanému majetkový prospěch ve výši 500 Kč, aniž pro jeho další zachování trval právní důvod.
35. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jakým se její výše určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Povinnost zaplatit smluvní pokutu proto vzniká již porušením utvrzené smluvní povinnosti, jsou-li splněny předpoklady sjednané stranami.
36. Účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ, kdy prodlení žalovaného s úhradou konkrétní platební povinnosti přesáhne deset dnů. Z provedených důkazů soud zjistil tři samostatná prodlení žalovaného, která naplnila uvedené smluvní předpoklady. Jedna smluvní pokuta ve výši 100 Kč byla zahrnuta v uplatněné části konečného vyúčtování a další dvě smluvní pokuty po 100 Kč byly vyúčtovány samostatně.
37. Soud ujednání přezkoumal podle § 1813 občanského zákoníku a neshledal je nepřiměřeným. Pokuta byla stanovena pevnou a pro spotřebitele předvídatelnou částkou, vznikala až při prodlení delším než deset dnů a její výše 100 Kč nebyla vzhledem k významu zajištěných platebních povinností ani délce prodlení zjevně nepřiměřená. Jednotlivé pokuty se vztahovaly k různým peněžitým povinnostem, takže jejich přiznáním nedochází k vícenásobnému sankcionování téhož porušení. Soud proto žalobkyni přiznal všechny tři smluvní pokuty, celkem 300 Kč.
38. Účastníci dále sjednali smluvní pokutu pro případ, že smlouva na dobu určitou skončí před uplynutím sjednané doby z důvodu porušení povinností zákazníka. Její smluvní výše činila 800 Kč za každý započatý kalendářní měsíc ode dne předčasného ukončení dodávky do konce sjednané doby. Jelikož do konce závazku zbývalo 17 započatých měsíců, smluvní výpočet vedl k částce 13 600 Kč.
39. Podle § 11cc odst. [právnická osoba] zákona lze se spotřebitelem sjednat smluvní pokutu utvrzující povinnost po určitou dobu odebírat elektřinu od dodavatele pouze tehdy, je-li pro sjednanou dobu uzavřena smlouva s pevnou cenou dodávky. Podle § 11cc odst. 2 energetického zákona činí taková pokuta za každý den porušení utvrzené povinnosti nejvýše 40 % součinu ceny elektřiny bez daně z přidané hodnoty, daně z elektřiny a dalších zákonem vyloučených složek a průměrné denní spotřeby. Průměrná denní spotřeba se určí přednostně z plánované roční spotřeby evidované operátorem trhu, není-li známa, ze skutečné spotřeby za předchozích 12 měsíců, a nelze-li zjistit ani tuto spotřebu, z předpokládané roční spotřeby sjednané ve smlouvě.
40. Uvedená zvláštní úprava se na projednávanou věc použije, přestože smlouva byla uzavřena před nabytím účinnosti § 11cc energetického zákona, neboť právo na smluvní pokutu vzniklo až po nabytí účinnosti této úpravy. Smlouva byla sjednána s pevnou cenou dodávky, a nebyl proto porušen zákaz obsažený v § 11cc odst. [právnická osoba] zákona.
41. Z výpočtu předloženého žalobkyní na výzvu soudu a z jeho přílohy soud zjistil cenu elektřiny rozhodnou podle § 11cc odst. 2 energetického zákona, průměrnou denní spotřebu i počet dnů, po které by jinak trvala utvrzená povinnost žalovaného odebírat elektřinu. Po dosazení těchto hodnot činil zákonný limit smluvní pokuty 11 396,16 Kč. Tato částka je nižší než smluvní výpočet 13 600 Kč, a žalobkyně proto správně omezila uplatněný nárok na částku odpovídající zákonnému stropu.
42. Soud přezkoumal také počátek období, za něž byla smluvní pokuta požadována. Rozhodující porušení spočívalo v tom, že smlouva sjednaná na dobu určitou nemohla být dále plněna v důsledku opakovaného prodlení žalovaného s platebními povinnostmi, pro které žalobkyně dne [datum] ukončila dodávku. Pozdější odstoupení od smlouvy ze dne [datum] představovalo právní završení ukončení smluvního vztahu. Smluvní konstrukce pokuty vycházela z počtu započatých kalendářních měsíců, takže srpen 2025 byl započatým měsícem bez ohledu na to, zda byl počátek posuzován dnem ukončení dodávky nebo pozdějším dnem doručení odstoupení. Pro zákonný limit pak žalobkyně v doplněném výpočtu použila konkrétní počet dnů rozhodného období, jehož správnost soud ověřil.
43. Ujednání o této smluvní pokutě soud neshledal nepřiměřeným ani podle § 1813 občanského zákoníku. Pokuta utvrzovala oprávněný zájem žalobkyně na dodržení sjednané doby odběru při pevné ceně, její způsob určení byl ve smluvních podkladech uveden předem a konečná požadovaná částka byla snížena na zákonné maximum stanovené zvláštním předpisem. Pokuta nebyla požadována v původní smluvní výši 13 600 Kč, ale pouze ve výši 11 396,16 Kč, která odpovídala limitu podle § 11cc odst. 2 energetického zákona. Zohlednil-li soud rovněž vrácení bonusu a tři dílčí pokuty po 100 Kč, nepředstavovala celková majetková zátěž žalovaného za zjištěných okolností takovou významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, která by vedla k zákazu nebo neúčinnosti některého z těchto ujednání.
44. Nebyl dán ani důvod ke snížení smluvní pokuty podle § 2051 občanského zákoníku. Uplatněná částka již byla oproti smluvnímu výpočtu omezena kogentním zákonným limitem, odpovídala délce zbývajícího závazku a významu utvrzené povinnosti a ze zjištěných okolností nevyplynulo, že by i v takto omezené výši byla nepřiměřeně vysoká. Soud proto žalobkyni přiznal smluvní pokutu ve výši 11 396,16 Kč.
45. Podle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení, nebyla-li jeho výše ujednána, ve výši stanovené nařízením vlády.
46. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši dvoutýdenní repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Pro prodlení vzniklé ve druhém pololetí roku 2025 činila zákonná sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně.
47. Nedoplatek 8 566,51 Kč byl splatný dne [datum], žalovaný se proto dostal do prodlení dne [datum]. Uplatněná část konečného vyúčtování ve výši 6 762,82 Kč byla splatná dne [datum], a prodlení žalovaného proto počalo dne [datum]. [adresa] 516,30 Kč z opravného vyúčtování byla splatná dne [datum], takže žalovaný byl v prodlení od [datum]. Žalobkyně proto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. důvodně požadovala úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z každé z těchto částek ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení.
48. Žalobkyně nepožadovala úrok z prodlení ze smluvní pokuty ve výši 11 396,16 Kč ani ze dvou samostatně uplatněných smluvních pokut po 100 Kč. Soud byl podle § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán žalobním návrhem a příslušenství z těchto částek proto nepřiznával.
49. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala vznik a trvání všech uplatněných pohledávek. Žalovaný je povinen zaplatit částku 8 566,51 Kč z prvního vyúčtování, částku 6 762,82 Kč z konečného vyúčtování, částku 3 516,30 Kč z opravného vyúčtování, smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 11 396,16 Kč a dvě samostatně uplatněné smluvní pokuty po 100 Kč. Součet těchto pohledávek činí 30 441,79 Kč.
50. Jelikož žalovaný žádnou z uvedených částek nezaplatil a neprokázal žádný jiný způsob zániku dluhu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 801,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 522 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 441,79 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 340 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 190 Kč ve výši 1 089,90 Kč.