Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 305 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 131 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 26 305 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu se sjednanou úplatu, avšak své smluvní povinnosti řádně nesplnil. Žalobkyně proto uplatnila nárok na úhradu dosud neuhrazené jistiny, části sjednané úplaty, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení.
2. Usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka], soud vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě k žalobě písemně vyjádřil, uvedl rozhodné skutečnosti na svou obranu a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl poučen o následcích nečinnosti. Usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se ve stanovené lhůtě ani později k žalobě nevyjádřil, žádné skutečnosti na svou obranu netvrdil a žádné důkazy nenavrhl.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť měl za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalovaný zůstal zcela procesně pasivní a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovili souhlas, případně se má jejich souhlas za daný.
4. Soud provedl důkaz návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu včetně jeho příloh, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], potvrzením o poskytnutí úvěru a výpisem z účtu žalobkyně, žádostí o poskytnutí úvěru a vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného, výstupy z registrů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přehledem údajů z Kontomatiku, kopií občanského průkazu žalovaného, předžalobní výzvou a dalšími listinami založenými ve spise.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky za podmínek sjednaných ve smlouvě. Součástí smlouvy bylo ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru, o splatnosti úvěru a o smluvní pokutě pro případ prodlení žalovaného se splněním jeho peněžité povinnosti.
6. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. [č. účtu] poukázána částka 15 000 Kč, čímž došlo k poskytnutí sjednaného úvěru žalovanému.
7. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky byla sjednána změna termínu splatnosti úvěru na den [datum] a současně byly upraveny další smluvní podmínky související s prodloužením doby trvání úvěru.
8. Z žádosti o poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Za tímto účelem byly zjišťovány údaje o jeho příjmech, výdajích, rodinných poměrech, existujících závazcích a byly provedeny lustrace v příslušných registrech. Součástí podkladů byly rovněž údaje získané prostřednictvím systému Kontomatik a výstupy z registrů [Anonymizováno] a [Anonymizováno].
9. Z výstupů registrů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přehledu údajů z Kontomatiku a dalších listin soud zjistil údaje o finanční situaci žalovaného, jeho dosavadních úvěrových závazcích a platební historii, které žalobkyně použila při posouzení jeho úvěruschopnosti.
10. Z přehledu plateb a tvrzení žalobkyně, která nebyla žalovaným nijak zpochybněna, soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne [datum] částku 150 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč, celkem tedy 2 150 Kč.
11. Z předžalobní výzvy a souvisejících listin soud zjistil, že žalobkyně před zahájením řízení žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na výzvu nereagoval a svůj dluh dobrovolně neuhradil.
12. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky nebo jiné sjednané plnění.
13. Soud na základě provedených důkazů uzavřel, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno nejen samotnou smlouvou, ale též výpisem z účtu žalobkyně zachycujícím převod částky 15 000 Kč na účet žalovaného. Žalovaný existenci smluvního vztahu ani poskytnutí peněžních prostředků nijak nezpochybnil.
14. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala a vyhodnocovala údaje o příjmech, výdajích a rodinných poměrech žalovaného, jeho existujících závazcích, provedla lustrace v registrech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a využila rovněž údaje získané prostřednictvím systému [Anonymizováno]. Součástí spisu je též záznam o vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala dostatečným okruhem informací umožňujících posouzení schopnosti žalovaného splácet sjednaný úvěr a nelze uzavřít, že by povinnost stanovenou v § 86 citovaného zákona nesplnila.
15. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž přiměřeností smluvních ujednání obsažených ve spotřebitelské smlouvě. Přitom přihlédl k výši poskytnutého úvěru (15 000 Kč), době jeho trvání, výši sjednané úplaty (9 000 Kč poplatek za poskytnutí úvěru) i výši uplatněné smluvní pokuty (0,1 % denně z dlužné částky). Soud neshledal, že by žalobkyní uplatněná smluvní ujednání byla natolik nepřiměřená, netransparentní nebo rozporná s dobrými mravy, aby byla neplatná či vůči žalovanému neúčinná. Současně nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr o porušení právní úpravy ochrany spotřebitele.
16. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a dodatku k této smlouvě soud zjistil, že celková výše závazku žalovaného činila po prodloužení splatnosti úvěru 24 000 Kč. Žalovaný na tento dluh uhradil pouze částku 2 150 Kč. Žalobkyně proto důvodně uplatnila nárok na zaplacení dosud neuhrazené části sjednané úplaty ve výši 7 495 Kč a na vrácení poskytnuté jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč.
17. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 810 Kč. Z provedených důkazů vyplynulo, že nárok na smluvní pokutu byl mezi účastníky sjednán pro případ prodlení žalovaného se splněním jeho peněžité povinnosti. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého závazku a žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu v souladu se smluvním ujednáním. Žalovaný proti výši ani důvodu smluvní pokuty ničeho nenamítal a soud neshledal žádný důvod pro odepření její ochrany. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 810 Kč proto shledal důvodným.
18. Podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. má věřitel při prodlení dlužníka s peněžitým plněním právo na úrok z prodlení ve stanovené výši. Jelikož byl závazek žalovaného splatný dne [datum], dostal se žalovaný do prodlení dne [datum]. Žalobkyně proto oprávněně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. I tento nárok soud shledal důvodným.
19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala vznik a výši uplatněné pohledávky a žalovaný přes řádné doručení žaloby a výzvy soudu nevznesl žádné skutkové ani právní námitky, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 131 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 316 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 305 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.