Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 850 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 850 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % p.a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 15 390 Kč s příslušenstvím, zamítá.
Odůvodnění
1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že u žalobce došlo ke změně obchodní firmy. V minulosti zněla obchodní firma žalobce „[Anonymizováno] [právnická osoba].“ a „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] r[Anonymizováno] o.“. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [hodnota] s tím, že žalovaný odsouhlasil její znění. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr v částce 20 000 Kč splatný nejpozději dne [datum]. Následně účastníci sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum] s tím, že poplatek za poskytnutí úvěru činil částku 8 190 Kč. Úvěr byl poskytnut žalovanému dne [datum] na účet číslo [č. účtu]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru žalobci neuhradil. Tzn. žalobci tak vznikl nárok na vrácení jistiny ve výši 20 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru v částce 8 190 Kč. Žalovaný uhradil žalobci po datu splatnosti částku 11 150 Kč, která byla započtena zčásti na poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu a na jistinu úvěru. Žalobce posoudil úvěryschopnost žalovaného výpisem z účtu žalovaného, doklady o příjmu žalovaného, výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF.
2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a) o. s. ř. ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a) o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a) o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Mongolska jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto postupoval dle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a to dle § 6 odst. 1, související s pravomocí českých soudů, dále dle § 9 odst. 1, související s procesní způsobilostí cizince být účastníkem řízení a § 91 odst. 1, 2 citovaného zákona, související s tím, podle jakého právního řádu má být ve věci rozhodnuto. Žalovaný má bydliště/ obvyklý pobyt/ v České republice, kdy zajištění závazku a následky jeho porušení se řídí stejným právním řádem jako zajištěný závazek. Dle § 87 odst.1 citovaného zákona se smlouvy řídí právním řádem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo.
4. Dle ustanovení § 2395 o. z. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota], na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč za poplatek ve výši 8 190 Kč s tím, že smluvní úrok nebyl vymezen. RPSN činila 179 %. Celková částka k úhradě činila 21 638 Kč. Žalovaný dle vyjádření žalobce po datu splatnosti dne [datum] uhradil částku 11 150 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Daná částka byla zčásti započtena na poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu a částečně i jistinu. Dle čl. 9 bodu 1 písm. a) smlouvy o úvěru, pokud by se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru měl uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % částky, se kterou by se dostal do prodlení. Z dodatku ke smlouvě o úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byla prodloužena splatnost úvěru o 7 dní, tzn. do [datum]. Žalovaný byl vyzýván právní zástupkyní žalobce dne [datum] o úhradu celkové částky 28 014,71 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru a z vyhodnocení jeho úvěruschopnosti předloženého žalobcem (č. l. 18 spisu) vyplývá, že maximální částka k poskytnutí úvěru pro žalovaného činila 30 000 Kč s tím, že žalovanému byla poskytnuta pouze částka 20 000 Kč na účet [č. účtu].
6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Částka 8 850 Kč je zůstatkem jistiny úvěru po její částečné úhradě žalovaným / 20 000 Kč – 11 150 Kč/. Soud proto uložil žalovanému uhradit částku ve výši 8 850 Kč a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši repo sazby stanovuje Česká národní banka. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru číslo [hodnota] a to konkrétně ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru, kdy toto ustanovení je v rozporu s § 1 odst. 2 o. z. tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o úvěru je z tohoto důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Současně soud poukazuje na ujednání o úrokové sazbě, která byla stanovena ve výši 0 %, kdy však pojmovým znakem smlouvy o úvěru je ujednání o smluvním úroku. Z důvodu absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. ve výši částky, uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy tuto částku má žalovaný žalobci uhradit.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.